Magnát, který ovládá desetinu světového trhu s ocelí
Kvůli technickým problémům vás nemůžeme přijmout, musíte přistát jinde, hlásí do mikrofonu dispečer ostravského letiště v Mošnově. Luxusní tryskáč Gulfstream G550 mění směr a za několik desítek minut přistává v Brně. Z letadla vystupuje jeden z nejbohatších mužů planety, Lakshmi Mittal. Sám, bez doprovodu, jen s náhradním oblekem v ruce. „Museli jsme narychlo sehnat helikoptéru a přepravit ho do Ostravy,“ popisuje komplikace jeden z jeho průvodců Českem. S těmito mírnými komplikacemi začala Mittalova inspekční cesta po České republice.
Především levně.
Letos na jaře časopis Forbes odhadl jmění Lakshmiho Mittala na 32 miliard dolarů, tedy více než 610 miliard korun. To ho řadí na páté místo mezi největšími boháči planety. Kromě jiného Mittal spolu s rodinou ovládá pětačtyřicetiprocentní podíl ve světové ocelářské jedničce, koncernu ArcelorMittal. Dnes sedmapadesátiletý Lakshmi Mittal žil do pěti let v chudé zapadlé indické vesnici bez tekoucí vody. Jeho otec později založil malou ocelárnu, kde se Lahshmi poprvé seznámil s hutnictvím. V následujících letech tyto zkušenosti dokonale zúročil. S budováním vlastního impéria začal v roce 1975. Ve čtyřiadvaceti letech začal v indonéské Surabaji s finančním přispěním otce budovat svoji první ocelárnu. Ačkoli v USA a Evropě poptávka stagnovala, v Asii bylo toto odvětví na vzestupu. V roce 1978 indonéský podnik produkoval 400 tisíc tun oceli ročně. Již tehdy Mittal věřil, že ocelářské společnosti mohou dosahovat tučných zisků. Vyrostou-li do velikosti, která jim zajistí rovné podmínky při vyjednávání s dodavateli surovin a odběrateli. Expanze mohla začít. Mittal v dalších letech nakupoval závody po celém světě, kromě jiného v Mexiku a Kanadě. V roce 1995 poprvé pronikl do Evropy, kde od německého města Hamburg získal za 64 milionu dolarů producenta ocelových prutů, společnost Hamburger Stahlwerkwe.
Později přikoupil hutě i v dalších evropských zemích, například Novou huť v Česku (dnes ArcelorMittal Ostrava) a podniky v Rumunsku a Polsku. Většinou státem ovládané podniky s ekonomickými problémy, kterých se tamní vlády chtěly urychleně zbavit. A právě tohle mu nemohou odpustit někteří jeho konkurenti, kteří s ním o tyto privatizované fabriky neúspěšně soutěžili. Část z nich dokonce tvrdí, že nakupoval firmy notně pod cenou. „Uměl se skvěle pohybovat v nestandardních podnikatelských podmínkách, především postsocialistických ekonomik,“ tvrdí jeden z jeho bývalých obchodních partnerů. Sám Mittal před časem pro Financial Times prohlásil: „Všechny firmy, které jsme nakoupili, vlastnily předtím vlády. A nikdy jsme za ně nemuseli moc zaplatit.“ Důvod, proč byl v těchto nákupech tak úspěšný, však neuvedl. Možná i proto, že rodina Mittalů patří ke skupině Marvárí z indického státu Rádžastánu známé tím, že z ní pocházejí mazaní obchodníci.
Klíčový Arcelor.
Zatím největší transakci uzavřel Mittal v loňském roce, kdy se mu podařilo prosadit fúzi svého koncernu Mittal Steel Company s konkurenčním Arcelorem v hodnotě přibližně 30 miliard eur. Významnou roli zde sehrál i Lakshmiho dvaatřicetiletý syn Aditya. Zatímco otec vizionář plánuje další rozvoj rodinného impéria, syn, finančník, dojednává detaily obchodů. Oficiální sídlo společnosti ArcelorMittal, která ovládá desetinu světového trhu s ocelí, je sice v Lucemburku, všechna zásadní rozhodnutí o dění ve firmě se však odehrávají v Londýně, kde oba Mittalové žijí. Lakshmi si před časem od šéfa Formule 1 Bernieho Ecclestona koupil za 120 milionů dolarů rezidenci s dvanácti ložnicemi v londýnském Kensington Palace Gardends. Zatímco v byznysu se Mittal starší snaží stlačit náklady svých firem na co možná nejnižší úroveň, v soukromém životě již tolik nešetří. Jen za svatbu své dcery, jejíž součástí byla slavnost ve Versailles, utratil 55 milionů dolarů.
Inspekce a Kalousek.
Co vlastně Lakshmi Mittal v Česku vůbec dělal? Kromě inspekční návštěvy v ostravských hutích se sešel i s prezidentem Václavem Klausem. „Bavili se především o situaci v oboru,“ uvedl dobře informovaný zdroj. Minulou středu odpoledne se s ministrem financí Miroslavem Kalouskem v Poslanecké sněmovně snažil předjednat urovnání sporů, které ArcelorMittal vede s Českem. Jednání se krátce zúčastnil i premiér Mirek Topolánek. Kvůli akciím Nové huti a vyloučení z privatizace firmy Vítkovice Steel požaduje ArcelorMittal po Česku odškodné v celkové výši až 25 miliard korun. „Jasně jsme se dohodli na oboustranném zájmu najít smírné řešení bez arbitráže,“ komentoval schůzku Kalousek.
