Za dvě kačky

Boeing dostane za své akcie jen symbolickou částku

Vláda má ve středu jednat o odchodu Boeingu z Aera Vodochody. Polovinu ze zhruba pětatřicetiprocentního balíku akcií držených Američany má koupit státní akciová společnost Letka za jednu korunu českou a za stejnou cenu získá druhou polovinu balíku Česká konsolidační agentura. Boeing tak nakonec ustoupil od svého původního požadavku na miliardové odstupné. Tato suma odpovídala částce, kterou americká společnost za svůj vstup do Aera zaplatila v roce 1997. V této souvislosti je pozoruhodné, že ve stejný den bude dozorčí rada státem kontrolovaných ČSA jednat o vyhodnocení soutěže na nákup nových dopravních letadel pro střední tratě, kde Boeing soutěží s evropským Airbusem. Hodnota této zakázky činí zhruba dvacet miliard korun. Pokud Američané nechtějí vzbudit podezření, že tyto dva obchody spolu souvisejí a vyvolat protesty svého evropského konkurenta, měly by nabídnout opravdu zřetelně lepší podmínky.

Všechno špatně.

Po pravdě řečeno, pětiletá spolupráce ve Vodochodech zanechala ve státní kase slušnou díru o rozměrech zhruba deseti miliard korun v podobě plnění státních záruk na úvěry sloužící k financování projektu podzvukového bitevníku L-159. V předkládací zprávě dokumentu, který má vláda projednat, se výslovně uvádí, že desetiletý plán v provozních výnosech společnosti byl naplněn pouze v roce 1998 a pak už nikdy. Američany řízená firma nebyla schopna dodržet termíny ani jednoho kontraktu na dodávky L-159 pro Armádu ČR, a protože významně porušila kontrakt, byla na základě rozhodčího řízení penalizována. Celý program generuje zatím blíže neupřesněnou ztrátu. Původní předpoklady počítaly s tím, že od roku 2003 bude výroba financována standardními bankovními úvěry bez státních záruk, což se nestalo, protože to finanční situace firmy nedovolovala a nedovoluje dosud. Boeing nepomohl získat žádný další kontrakt na dodávky vojenských letadel a přes plné čerpání úvěrů spotřeboval i vlastní zdroje podniku. Na konci roku 2002 dosáhl záporný vlastní kapitál astronomické výše -5,63 miliardy korun.
Podílel se na tom například nevýhodný kontrakt na výrobu vrtulníků Sikorski, který - jak konstatuje vládní dokument - připravil Aero Vodochody od roku 2000 do současnosti o 1,2 miliardy korun. V dokumentu se k projektu Sikorski uvádí: „Došlo tak ve svém důsledku k dotování amerického výrobce z českého státního rozpočtu, protože i tento výrobní program je financován z revolvingového úvěru zaručeného státem, který Aero Vodochody nebylo schopno splatit z vlastních prostředků.“ Tyto smlouvy materiál označuje za prakticky nevypověditelné, nicméně vzhledem k tlaku na Boeing byl před časem uzavřen dodatek ke smlouvě, zvýšila se efektivita výroby a kontrakt údajně přestává být ztrátový.

Policie vyšetřuje.

Oproti plánu nebylo vyrobeno a prodáno 49 letounů L-159 a 40 starších typů L-39 a L-59. Rovněž již mělo létat 63 letounů Ae 270, které jsou známější pod názvem Ibis. Jde o civilní dopravní stroje, které stále ještě nejsou certifikovány, a tak se ani nemohou vyrábět. Problém je také s jejich cenou, protože existují pevné objednávky, nicméně vzhledem k oslabení dolaru by výroba těchto letadel byla s velkou pravděpodobností ztrátová.
V Aeru Vodochody byl proveden na žádost vlády forenzní audit, kterým byla pověřena společnost PricewaterhouseCoopers. Prověřena byla výroba vrtulníku Sikorski a bitevníků L-159. Vládní zpráva uvádí, že audit odhalil řadu nedostatků v řídicí struktuře společnosti, nebylo však prokázáno, že by odpovědné osoby přímo zavinily ztrátovost kontrolovaných výrobních programů. V současnosti probíhá policejní vyšetřování, při němž jsou zkoumány především obchodní smlouvy.
Jedinou ziskovou aktivitou v podniku jsou dlouhodobě pouze modernizace starých cvičných letounů pro Alžírsko, Tunisko, Thajsko, Jemen a další země.

A co potom?

Společnost byla s pomocí státních záruk financována emisí dluhopisů ve výši 200 milionů dolarů. Splatnost těchto dluhopisů je 17. listopadu 2005. Dalších tři sta milionů dolarů přišlo do firmy prostřednictvím syndikovaného revolvingového úvěru, který byl postupně prodlužován až do roku 2008. Vláda v únoru letošního roku rozhodla o vypovězení tohoto úvěru a ukončení státní záruky ke konci června. Státní záruka tak byla realizována ve výši, která byla momentálně na úvěrovém účtu. Vládní dokument říká, že činila 5,547 miliardy korun. Tuto částku nyní dluží Aero státu a vláda už v únoru rozhodla, že má být kapitalizována. Tím by se vlastní kapitál firmy dostal zhruba na nulu a předkladatelé vládního dokumentu konstatují, že by tak měly být vytvořeny podmínky pro restrukturalizaci společnosti.
Ta však zatím není připravena a neexistuje realistický podnikatelský plán. Původní představy managementu i plán záchrany Aera, který projednávala na počátku roku Špidlova vláda, říkaly, že se bude pokračovat ve všech výrobních programech. Minulý týden mluvčí Aera Vítězslav Kulich opět prohlásil, že uzavření kontraktu na prodej bitevníků do zahraničí je otázkou času a momentálně se vyjednává zhruba s deseti zájemci. Plány z počátku roku předpokládaly, že Aero prodá v letech 2006 až 2007 čtyřiadvacet letounů L-159, první předplatba ve výši 400 milionů korun měla přijít na účty podniku ještě letos. Doba, která uplyne od objednávky do dodání letadla, činí obvykle jeden a půl roku. Zdá se jasné, že v prvním pololetí roku 2006 opět žádné letadlo vyrobeno nebude a letos také žádné tržby za export firemní bilance nezaznamená. Přestože dojde ke kapitalizaci pohledávky a firma bude snad mít kladný vlastní kapitál, bude velmi složité získat standardní komerční financování od obchodních bank, protože podnik stále nemá ziskový výrobní program, a dokonce ani důvěryhodný podnikatelský plán.

Co jsme si, to jsme si.

O odchodu Boeingu jednali právníci. Za českou stranu to byla advokátní kancelář CMS Cameron McKenna a za Američany Squire, Sanders & Dempsey. Rozhovory začaly 8. března a vládní dokument uvádí, že Boeing ustoupil od požadavku na miliardové odstupné. Česká strana to má kompenzovat prohlášením, že nemá vůči skupině Boeing žádné nároky z titulu případné odpovědnosti za rozhodnutí, která firma činila v Aeru Vodochody. Zároveň se mají Aero, Letka a ČKA zavázat k náhradě nákladů, které by mohly vzniknout Boeingu v případě, že na české straně uplatní během příštích deseti let dodatečné nároky někdo z vedení Aera Vodochody, nebo jakýkoli státní orgán. Ve vládním materiálu se píše, že žádný orgán státní správy nemá informace, že by takové nároky mohly vzniknout, a fyzické osoby, které by z hlediska vznášení nároků připadaly v úvahu, mají podepsat prohlášení, že nemají vůči podnikům ze skupiny Boeing žádné nároky.
Na druhé straně má americká společnost podepsat prohlášení, že s ní v České republice nebylo zacházeno diskriminačním způsobem, což má chránit stát před případnou arbitráži dle dohody o ochraně investic.