Profesionální občan Matěj Hollan dlouho ničil politiky, teď bude jedním z nich
Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) je pašák. Když si v intelektuálském Brně připadal hloupě bez vysokoškolského titulu, stal se na Vysoké škole Karla Engliše bakalářem s prací, která podle Akreditační komise ČR neměla být ani připuštěna k obhajobě. Nedávno přidal titul i za jméno, tentokrát MBA.
Brnem se nechává vozit služebním superbem se značkou 0001, to aby bylo jasno, kdo je tady šéfem. Časostroj falického tvaru na brněnském náměstí Svobody za 12 milionů korun, který neukazuje čas, obhajoval v předvolební televizní debatě slovy: „Chtěli jsme, aby bylo vidět, kolik je hodin, ale ne přesně.“ S delegací zahraničních politiků se pozdě večer přátelsky loučí anglickým pozdravem good afternoon.
Brněnský pozdrav z Číny V půlce února však Onderka trumfl i sám sebe a dokázal něco, co dnes politici umějí hlavně v Íránu nebo v Číně: zablokoval populární facebookový profil satirického aktivistického uskupení Žít Brno, jehož hlavním autorem i tváří je Matěj Hollan, bakalář muzikologie. Primátor samozřejmě neřekl, že už měl dost ironizujících, satirických útoků nejen na svou osobu, ale i další kolegy politiky, především spolustraníka a jihomoravského hejtmana Michala Haška, jehož Hollan prezentuje jako nejlepšího „hatemana“. Facebookovou stránku se 17 tisíci příznivci
nechal podle svých slov vypnout proto, že příliš připomínala oficiální stránky města Brna. Voliči by mohli být zmatení.
V době, kdy se i státní puče odehrávají přes sociální sítě, dokázal Onderka pozoruhodnou věc. Z nositele Ceny Františka Kriegla od Nadace Charty 77, jež Hollana ocenila za „nový typ aktivismu“, udělal jednou ranou mučedníka i politického soupeře. „Vlastní politickou kampaň jsme chtěli zahájit později, nebo nikdy. Primátor Onderka nás však dokopal k tomu, abychom to udělali nyní,“ oznámil Hollan krátce po vypnutí Facebooku Žít Brno na brněnském shromáždění s tím, že na podzim půjde do voleb zastupitelstva Brna i radnice Brno-střed s heslem Hůř už to nejde. A že nebude sám.
„Je to krásný příklad toho, že vedení města dlouhodobě postrádá politickou strategii a takt. Kdyby si stránek Žít Brno nevšímali a nechali je vyšumět, nedělali by jim takovou reklamu,“ komentoval to pro server iDnes.cz Michal Pink, politolog brněnské Masarykovy univerzity.
Nebo jinak: pro Hollana a lidi kolem něj je Onderka soupeřem snů. Tragikomická figura, s níž je radost se utkat. „Teď hlavně chceme přilákat voliče ODS a ČSSD. Ti ostatní ať si zvolí své strany,“ prohlašuje Hollan. V podzimních komunálních volbách podle něj už nepůjde o hazard, ten je v Brně víceméně mrtvý. „Teď načerpáváme témata jako senioři, školky a zdravotnictví. Nechceme jen říkat, že jsme proti korupci, to je málo,“ říká mistr sebepropagace.
A teď už pozitivně „Byl jsem na setkání lobbingového týmu Rekonstrukce státu,“ vysvětluje Hollan celodenní návštěvu Prahy, zatímco spolu sedíme v karlínské pivotéce naproti autobusovému nádraží, jeho oblíbeném pražském podniku. Profesionální aktivista, jehož nejvíc proslavil až fanatický boj proti hernám, býval zaměstnancem lobbingové nadace Rekonstrukce státu asi rok a půl, nyní pro změnu žije z peněz z grantů pro lobbingové projekty Žít Brno a Brnění, které podporují Open Society Fund, Nadace Via a v případě tažení proti hazardu i ministerstvo vnitra. Zde si otec malého dítěte měsíčně vydělá zhruba 17 tisíc korun.
Profesionální aktivistkou je i jeho manželka, ta pobírá peníze (kromě mateřské) od sdružení Nesehnutí. Hollan odhaduje, že z peněz z různých grantů dají měsíčně dohromady přes 25 tisíc korun. „Když tak vám to přesně zjistím, až budu doma, a pošlu SMS. Máme ale malé náklady,“ komentuje nízký rodinný rozpočet nenápadný devětadvacetiletý vousatý muž. Někdejší postrach politiků ovšem před loňskými sněmovními volbami školil v politickém marketingu, především ohledně nenáviděného hazardu, ČSSD a KDU-ČSL, ale i ANO Andreje Babiše. „Oni sami přišli za námi, dělali jsme to pro ně zadarmo,“ dušuje se Hollan, jenž úzce spolupracuje s brněnským píáristou Svatoplukem Bartíkem.
Do Prahy nyní jezdí kvůli politickému lobbingu dvakrát až třikrát týdně. „Konečně jdou do legislativního procesu některé zákony. Už nemusíme politiky přesvědčovat, jestli to dělat, nebo ne. Teď musíme spíš ohlídat, aby zákony prošly, jak potřebujeme, a politici je nezměnili podle svých potřeb. Teď například zákon o vyvěšování veřejných smluv na internetu,“ popisuje Hollan pražskou aktivitu.
Je zajímavé, že sám Hollan mluví o projektu Rekonstrukce státu, k němuž se před volbami přihlásila většina politických stran včetně těch nejzkorumpovanějších, jako o lobbingu. Právě lobbisté, jejichž profese je u nás neomylně spojována s osobami typu Iva Rittiga či Romana Janouška, bývají častým terčem kampaní občanských aktivistů. Hollan kdysi zkoušel proniknout i přímo do politiky, když v Brně kandidoval za zelené; voliči ovšem měli jiné preference. Až poté zjistil, že bude lepší stát se politikem z pozice antipolitika, tedy profesionálního občanského aktivisty, který dělá politiku tím, že proti ní bojuje.
„Dotahovat věci jako hazard nebo Rekonstrukci státu je lepší vně politických stran,“ myslí si Hollan. Jenže současně přiznává, že politikem je vlastně už dávno, protože se politicky přímo angažuje. A nejen zvenčí. Bývalá zastupitelka za Brno-střed si pamatuje jeho vystoupení na tamním zastupitelstvu v roli aktivisty jako totální destrukci politického procesu.
„Teprve když je člověk ve výkonné funkci, tak umí posoudit věci z pozice politika. Z pozice občana jsme často jen proti něčemu. Teď jsme dospěli k tomu, že už nechceme jen blokovat jeden záměr města za druhým, ale ukázat lidem, že stejně dobře jako dělat satiru umíme i řídit město,“ prohlašuje Hollan. Někteří lidé, kteří jej znají, o tom dost pochybují.
Najdi si svou hernu „Matěje Hollana stvořil hazard. Když stát selhal, nedokázal hazard regulovat a povolil automaty všude, tak nastoupil on. Spolu se Svatoplukem Bartíkem zjistili, že voliči už neslyší na tradiční zelená témata, a že tedy potřebují kauzu. Oba jsou natolik silnými osobnostmi, že dokázali svůj vlastní vliv vystavět na jediné kauze. Vždycky argumentují k lidem, nikdy ne k věci,“ říká Adam Čírtek, sekretář a mluvčí Unie herního průmyslu.
Podobně jako s Onderkou to není úplně těžká práce. Snad i Viktor Janukovyč má dnes lepší image než hazard, který z Česka udělal jednu velkou hernu. Všudypřítomné nonstop blikající špeluňky plné hracích automatů zamořily většinu městských i vesnických ulic. Že je fakt zle, záhy pochopili dokonce i politici, kteří původně celý malér zavinili, protože jim hazard nesl nemalé peníze. „Hazard je dílem náhody. Už v roce 2009 jsme si uvědomili, že je v Brně nějak moc heren ve srovnání se zahraničím. Řekli jsme si, že to nikdo zatím neřešil, a proto to zkusíme,“ vzpomíná Hollan.
Mapa hazardu v Brně-střed byla lekcí z občanského PR. Každý se mohl na webu podívat, jak se z centrální městské části vlastně stala jedna velká herna. Proti hazardu navíc vytáhl i ombudsman a Ústavní soud, tedy oficiální
státní instituce. Z neúspěšného politika a populárního satirika Hollana se tak rázem stal největší bojovník za dobro. Politici se proti němu najednou báli říct slovo a novináři mu nekriticky dávali volný prostor, jak vyplývá z většiny rozhovorů. Denně generoval tři až čtyři zmínky v médiích, víc než někdejší hlásná trouba všeobecného moudra Tomio Okamura.
Pozitivní image navíc živili i někteří lobbisté heren, kteří nepochopili, že jsou v očích veřejnosti zločinci, a bojovali s Hollanem stejnými metodami, jakými s nimi bojoval on: čím víc ho nazývali mafiánem, tím víc se sami stávali herní mafií.
„Z ideální pozice se hazard dostal do nejhorší pozice,“ uznává Čírtek. Ten má s Hollanem i jednu nepříjemnou osobní zkušenost.
Vloni zapomněl na veřejné debatě o hazardu ve Žďáru nad Sázavou diář. Měl v něm zapsané i schůzky s některými brněnskými politiky a sportovci. Pár dní nato přišel Hollan s jeho diářem, který údajně obdržel poštou od anonyma, na brněnskou policii a dožadoval se trestního stíhání Čírtka kvůli údajné korupci, již měly dokazovat právě zápisky o schůzkách. Policie samozřejmě Čírtka nestíhala, i v Česku potřebujete víc. „Žádný soud vám na základě něčeho takového nepovolí telefonní odposlechy,“ překvapivě říká sám Hollan.
A priori dobrák „Znám se s Hollanem i s Bartíkem delší dobu a nejde mi to do hlavy. Na jedné straně i jejich tlak donutil hazard změnit chování. Na druhé straně mi přijde nesprávné, že se jejich aktivity týkají pouze herních automatů, a třeba kurzové sázení necháme beze změn, přestože je také rizikové,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Když jednal o regulaci kurzových sázek, zavolal mu prý Hollan a nevybíravě mu vyhrožoval, ať se touto záležitostí nezabývá, protože se to nehodí současné vládě. Bartík mu údajně dokonce řekl, že přijde o místo.
Vobořil, a nejen on, poukazuje na selektivní kampaňovitost Hollana s Bartíkem. Herny si prý vybrali jen proto, že byly nejsnazším a nejnenáviděnějším terčem, zatímco zbytek problému hazardu ve skutečnosti ignorují.
Argumentaci proti hernám, jež by ekonomicky pomohla kasinům a kurzovým sázkám, jim údajně dodala firma Kasino Kartáč. To Hollan odmítá, byť přiznává, že se s Bartíkem s některými lobbisty hazardu setkávají.
„Oni říkají, že je potřeba věci účelově vyhrotit, a nechápou, že tím jiné věci můžou poškodit. Pro mě prostě účel nesvětí prostředky. Podle Hollana musíme destruovat stávající politický systém a vybudovat něco lepšího, nového. On si jde tvrdě za svou vizí a nevidí, že ho různé strany manipulují ke svým vlastním účelům. S Bartíkem, který je velký manipulátor, mi připomínají Lenina s Trockým. Ti kdysi taky zjistili, že mají velké téma a že je lidé poslouchají,“ popisuje protidrogový koordinátor Vobořil.
„Myslí to upřímně, ale jsou úplní blázni,“ říká o Hollanovi s Bartíkem již zmíněná bývalá zastupitelka za Brno-střed, jež si přeje zůstat v anonymitě.
Podle náměstka brněnského primátora Roberta Kotziana nemůže ve skutečnosti za razantní omezení heren v Brně Hollanova kampaň, ale rozhodnutí magistrátu nevyplatit městským částem poplatky z hazardu a ponechat je ve svém rozpočtu. „Tím vzal městským částem motivaci povolovat na svém území herny,“ tvrdí Kotzian. I on však přiznává, že mediální slávu umně slízl Hollan, jenž debatu otevřel. „Média přistupují k neziskovkám a priori pozitivně, zatímco k politikům negativně,“ stěžuje si.
Image především Hollan kandidoval koncem roku 2009 na místopředsedu zelených, stejně jako ve volbách předtím však neuspěl, a ze strany proto odešel. „Je názorově výraznou postavou, dělá mu ale problém udělat kompromis. Pečlivě si střeží svou image, a když jde o jeho pověst, je ochoten názory upravit. Dlouho si střežil veřejnou pozici, že není politikem, podobně jako ANO před volbami. Jenže teď, po vyhlášení kandidatury, už je politikem a Žít Brno není nezávislý satirický web. Teď už si dělají legraci ze svých politických konkurentů,“ popisuje Hollana šéf brněnských zelených Martin Ander. Také podle něj zatím převažuje v Hollanových aktivitách spíš boření nad budováním, pro politiku horší talent.
Vloni před volbami se Hollan podílel na založení strany dobra LES Martina Bursíka, dalšího manipulátora s imagí zeleného liberála. Když však bývalý šéf zelených, jenž se původně před loňskými volbami tlačil na místo lídra lidovecké kandidátky v Praze, nakonec do voleb nešel, Hollan z projektu vycouval.
„Nevycouval,“ opravuje mě Hollan, jenž v rozhovoru s novinářem prokazuje, že přesně ví, kdy zatlačit, kdy naopak couvnout a taky kdy polichotit, aby působil tak, jak působit chce, „jen jsem po přípravném výboru nepokračoval ve straně dál. Navíc jsem se tehdy ještě necítil dost zralý na celostátní politiku. Taky jsem byl hodně impulzivní a neuměl jsem přijímat porážky. Nepopírám ale, že pokud mi nějaké téma v budoucnu pomůže do politické pozice, budu rád.“
Matěje Hollana stvořil hazard. Když stát selhal, nedokázal hazard regulovat a povolil automaty všude, nastoupil on.
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
