Zájem především mladých lidí o pracovní pobyty v zahraničí mezi Čechy roste. Stejně tak se ale zvyšují nároky zaměstnavatelů a přibývá konkurentů z ostatních zemí bývalého východního bloku.
Foto: Profimedia
Je to především zkušenost a šance zdokonalit si angličtinu. Tak popisuje dvaadvacetiletý Josef Tůma svou motivaci vycestovat na rok za prací do Anglie. O žádný „zlatý důl“ se totiž podle něho nejedná. Jako číšník si zde vydělá 240 liber týdně plus spropitné. Ubytování, které mu v Londýně zajistil zaměstnavatel, ho stojí 50 liber týdně a také náklady na běžný život jsou ve městě vysoké. „Je to praxe a zajímavý řádek do životopisu,“ říká Tůma.
Zájem o pracovní pobyty v zahraničí mezi Čechy roste. „Nadále jsou upřednostňovány evropské země a USA, ale zároveň roste poptávka po nových destinacích, jako jsou Kanada a Nový Zéland,“ popisuje Zuzana Glierová, obchodní ředitelka společnosti Student Agency, přes níž v loňském roce vycestovalo za pracovními pobyty téměř dva tisíce klientů. „V poptávce jednoznačně převládají čistě pracovní pobyty nad těmi studijními. Nejžádanější jsou au pair pobyty, následuje zaměstnání ve službách, zejména hotelnictví, a práce na farmách,“ přibližuje situaci Glierová.
Podmínky zahraničních pracovních pobytů stanovují zaměstnavatelé, hostitelské rodiny a v zemích, které vyžadují vízum, i ambasády. „Obecně platí, že minimální věk uchazeče je 18 let a znalost angličtiny, popřípadě jiného jazyka, by měla být na středně pokročilé úrovni,“ říká Glierová. Délka pracovních pobytů v zahraničí podle ní začíná na třech měsících, nejčastěji ale trvají šest měsíců až rok.
S agenturou, nebo za známými
Zprostředkování práce je ze zákona zdarma. Rozhodnou-li se využít služeb agentury práce, platí uchazeči o zaměstnání například za zajištění dopravy a ubytování, poradenský a asistenční servis, úpravu či překlad životopisu. Poplatky se často pohybují ve výši jednoho týdenního platu, který klient v zahraničí pobírá. Mezi firmami jsou i takové, které si poplatek účtují až poté, co klient dorazí do cílové země a shledá, že je vše v pořádku. Vycestovat v současné době za prací na vlastní pěst a hledat práci až na místě odborníci nedoporučují. Pracovních příležitostí je totiž o poznání méně, než bylo před nástupem ekonomické recese. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy máte v zahraničí známé, kteří vám s hledáním místa pomohou a poskytnou zázemí.
Konkurence z Východu Možnosti vycestovat za prací jsou v současné době ovlivněny ekonomickým propadem napříč západními zeměmi. Poptávka po uchazečích ze zahraničí je dlouhodobě nižší v Evropě i USA a jednotlivé země ji nijak nepodporují. Nabídka se prakticky omezila na nekvalifikovanou práci na jedné straně a pozice, které vyžadují specifické vzdělání a praxi, na straně druhé.
Tuzemským uchazečům o zaměstnání za hranicemi navíc postupně přibývá konkurentů z ostatních zemí východního bloku. „Zahraniční zaměstnavatelé si tak mohou vybírat a samozřejmě preferují uchazeče s dobrou znalostí anglického jazyka a zkušenostmi. Větší šanci mají také ti, kteří hledají dlouhodobé zaměstnání, minimálně na sezonu,“ říká Roman Dresler, majitel personální agentury AlbionJob, která zajišťuje zaměstnání ve Velké Británii a specializuje se na personál hotelů a restaurací. V této oblasti je prý v současné době největší poptávka po zkušených kuchařích s dobrou angličtinou.
Mládí na cestách
Sbalit si zavazadla a zamířit za prací daleko od domova je v Česku stále ještě doménou mladých lidí. Některé programy, které tuzemské personální agentury zprostředkovávají, jsou přímo podmíněny studiem uchazeče. K nejoblíbenějším z nich patří Work and Travel v USA. Studenti vysokých a vyšších odborných škol mají díky tomuto programu příležitost pracovat v USA po dobu letních prázdnin a jako bonus získají měsíc cestování. Také společnost AlbionJob „vysílá“ do zahraničí převážně studenty a čerstvé absolventy. „Jednoznačně převládá věková skupina do 30 let,“ konstatuje Dresler. Věk ale podle něho sám o sobě překážkou není. Zaměstnavatelé někdy dávají přednost právě starším, zralým lidem. Problém je tak spíše na straně dříve narozených uchazečů, kteří často nemají dostatečnou jazykovou výbavu.
Průzkum na toto téma provedl loni mezi svými klienty pracovní portál OnlinePráce. Deset procent respondentů v něm uvedlo, že jejich jazykové znalosti nestačí na vykonávání jejich profese v zahraničí, dalších 15 procent neovládá žádný cizí jazyk natolik, aby mohlo vykonávat v zahraničí jakoukoli práci.**
