PŘÍKLADY Z PRAXE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍKdyž zaměstnanec dostává pravidelný plat, zaměstnavatel nemívá problémy s určením odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Když ale vyplatí odměnu, mohou vyvstat nejasnosti.
PŘÍKLADY Z PRAXE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Když zaměstnanec dostává pravidelný plat, zaměstnavatel nemívá problémy s určením odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Když ale vyplatí odměnu, mohou vyvstat nejasnosti. V souvislosti s určitými odlišnostmi při placení pojistného na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, popřípadě v návaznosti na zdaňování některých plnění, uvádíme příklady, kdy se vybrané příjmy zahrnují, nebo nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Každý zaměstnanec, který je u plátce zaměstnán od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém je odměna vyplácena, obdrží odměnu ve výši 2500 korun.
Uvedená odměna se kvalifikuje jako plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, není uvedena mezi výjimkami, kdy se pojistné na zdravotní pojištění neplatí a zahrne se tudíž do vyměřovacího základu v důsledku skutečnosti, že tato odměna je podmíněna trváním zaměstnání po určitou dobu.
Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům, kteří jsou u něho zaměstnáni v pracovním poměru, ošatné ve výši 600 korun Kč.
V tomto případě se jedná o plnění stabilizační povahy, které není začleněno mezi výjimky, a proto se zahrne do vyměřovacího základu.
Za podmínky, že zaměstnanec je v organizaci zaměstnán od 1. ledna, poskytne mu zaměstnavatel jednu kalkulačku. Jedná se rovněž o plnění věrnostní nebo stabilizační povahy neuvedené mezi výjimkami a hodnota tohoto plnění se zahrne do vyměřovaného základu v takové výši, v jaké je oceňováno pro daňové účely. Zaměstnavatel poskytne v listopadu těm zaměstnancům, u nichž trvá pracovní poměr nejméně od 1. ledna téhož roku, poukázku na odběr zboží v hodnotě 2000 Kč za předpokladu, že neměli neomluvenou absenci.
Částka 2000 korun je poskytována v souvislosti s trváním zaměstnání po určitou dobu a jelikož není mezi zákonem stanovenými výjimkami, zahrne se do vyměřovacího základu.
Zaměstnavatel proplatí zaměstnanci vstupní prohlídku bezprostředně po nástupu do zaměstnání na základě předložení dokladu o zaplacení. Pojistné se odvádí v případě, kdy příslušná částka podléhá zdanění. Pokud zaměstnavatel provede úhradu přímo zdravotnickému zatížení, pojistné se neplatí, neboť se jedná o úhradu nad rámec hrazený zdravotním pojištěním. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování buď ve formě prodeje stravenky za nižší cenu, než je jejich hodnota, nebo jim přispívá v peněžní formě určitou částkou za každý odpracovaný den. Je-li toto plnění v souvislosti s výkonem zaměstnání zdaňováno, pojistné se odvádí, nepodléhá-li zdanění, pojistné se neodvede. Společnost s ručením omezeným přijala opatření, podle kterého proplatí vstupenky na kulturní představení každému zaměstnanci, který je předloží.
Peněžní plnění poskytnuté zaměstnanci v této formě má stabilizační charakter, případně povahu ocenění věrnosti. Toto plnění je zdanitelné, není ve zdravotním pojištění vyjmenováno mezi výjimkami, které se nezahrnují do vyměřovacího základu, pojistné se tedy platí.
U příležitosti životního jubilea 50 let věku poskytne zaměstnavatel zaměstnanci věcný dar v hodnotě 3500 korun.
Uvedená částka 3500 korun nepodléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, třebaže se z částky nad 2000 korun odvádí daň z příjmu. Od platby pojistného jsou osvobozena plnění poskytnutá při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.
Zaměstnavatel prodává v rámci své podnikatelské činnosti košile za 500 Kč, avšak zaměstnanci je nabízí za zvýhodněnou cenu 300 Kč. Rozdílová částka 200 Kč sice podléhá zdanění, ale není započitatelná do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, neboť rozdíl mezi obvyklou (plnou) a prodejní cenou pro zaměstnance se stanoví jen pro účely daňové. V těchto případech se však musí jednat o prodej zboží nebo poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel dává k dispozici zaměstnanci služební vozidlo i pro soukromé účely. Jedno procento z pořizovací ceny motorového vozidla činí 4000 Kč a současně zaměstnavatel hradí zaměstnanci i pohonné hmoty do částky 1500 Kč měsíčně, které vyčerpal pro soukromé účely.
Z částky 4000 korun se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, uhrazené pohonné hmoty do částky 1500 korun naopak odvodu pojistného podléhají s ohledem na skutečnost, že toto plnění má stabilizační charakter.
V kolektivní smlouvě akciové společnosti je zakotveno, že pokud dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce, náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.
Z odstupného vyplaceného na základě těchto podmínek se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí. Je skutečností, že až do konce roku 2000 se pojistné neodvádělo v případech, kdy zaměstnancům náleželo při rozvázání pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Pokud však zaměstnavatel poskytnul do .konce roku 2000 zaměstnancům odstupné nad rámec tehdy stanovený zákoníkem práce, vztahovala se na něj povinnost z této přesahující části odstupného pojistné odvést. Novela zákoníku práce účinná od 1. 1. 2001 umožňuje, že odstupné, ze kterého se pojistné neodvádí, může být i vyšší než dvojnásobek průměrného výdělku, je-li toto zakotveno v kolektivní smlouvě, případně v jiném vnitřním předpise zaměstnavatele.
