Ceník v dolarech, měřit v mílích a yardech. N a tyto a mnohé další zvláštnosti prodeje ve Spojených státech si musí zvyknout firma, která chce proniknout za oceán.
Ceník v dolarech, měřit v mílích a yardech. Na tyto a mnohé další zvláštnosti prodeje ve Spojených státech si musí zvyknout firma, která chce proniknout za oceán. Šťastná hvězda vyšla podnikateli, který má v kapse kontrakt pro dodávky zboží na americký trh. Čeká ho země s nejsilnější ekonomikou na světě, trh s 280 miliony spotřebiteli s ročním průměrným příjmem 30 tisíc dolarů. Firma, která chce proniknout na náročný americký trh, však musí být dobře připravena. CENÍK JEN V DOLARECH
Podnikatel by měl především respektovat zvyklosti amerického trhu, nepsaná pravidla obchodu. Jinak neuspěje. „Ceník zboží musí být v dolarech, nikdy ne v eurech. Americký partner by se jím vůbec nezabýval,“ řekla Profitu generální ředitelka české agentury na podporu obchodu CzechTrade Jitka Hanzlíčková. Obchodní nabídka musí také akceptovat americká specifika, například délkové a objemové míry, metry a litry zde neuspějí. „Amerika je ve stádiu růstu. Měli bychom toho využít,“ uvedl na půdě Senátu při konferenci o českém exportu do Spojených států senátor Milan Balabán. V současnosti většina zboží z České republiky směřuje do Evropské unie, na Spojené státy připadají tři procenta exportu. Proti situaci před deseti lety se přesto zvětšil čtyřikrát.
CO VYVÁŽET?
Českému exportu do Spojených států vládne strojírenství. Podle zástupců CzechTrade mají značnou perspektivu v USA také firmy zaměřené na informační technologie. Tento obor představuje ve Spojených státech trh s ročním objemem 915 miliard dolarů. Americký trh je příležitostí i pro české skláře a nábytkáře. Tamní prodejci s nábytkem mají zájem o originální kusy s nápaditým designem. Proti evropskému stylu žádají zdobnější zboží v barevném provedení. Ručně dělané výrobky jsou velmi populární a schopné konkurovat proti dovozům z Asie.
ZKUŠENOSTI VÝVOZCŮ
České firmy se musí za oceánem prosazovat především kvalitou a cílením do segmentu technologicky vyspělého či luxusního zboží v kombinaci s tradičními českými značkami. „Amerika slyší na to, co má historii. Inovace a nové výroby naopak přicházejí ze Spojených států k nám,“ říká ředitel pro zahraniční výrobu Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček. „Šance je. Americký trh je otevřený exportu,“ dodává. Plzeňský Prazdroj má v exportu do Spojených států bohatou tradici. Za poslední bilanční rok, uzavřený letos v březnu, dodal plzeňský pivovar do Spojených států 150 tisíc hektolitrů Prazdroje. Zhruba třetinu v sudech, ostatní v lahvích a plechovkách. Pivo se za oceán vozí lodí stejně jako v začátcích exportu. Tehdy trvala cesta lodí 30 dní a pivovarníci využívali této doby pro dozrávání zlatavého moku. V současnosti je pivo na místě za týden. Vozí se na obě pobřeží, exportovat se musí z obou stran, protože podle zkušeností Prazdroje je logistika po Spojených státech složitá. K dopravě na pobřeží Tichého oceánu se používá Panamský průplav. Pivo se k zákazníkovi dostane za zhruba dva měsíce. Pivovar zde nedodává přímo do hospod. Zboží musí projít přes řetězec importér-velkoobchod-distributor-konečný prodejce. Americký trh je specifický také v tom, že nechce licenční výrobu. Vyžaduje jiné balení, standardní kvalitu. Nutná je značná marketingová podpora a reklama. Až do loňského května měla Česká republika v obchodě s USA doložku nejvyšších výhod. To po vstupu do EU padlo. Pro Česko, stejně jako pro celou EU, nyní platí celní sazba ve výši asi dvou procent. Od května se doprava za oceán zrychlila, protože padly celní bariéry na cestu do Hamburku. Doprava zboží po lodích se zkrátila zhruba o tři až čtyři dny. Z našich pivovarů úspěšně exportuje do USA také Budějovický Budvar se značkou Czechvar. V posledním čtvrtletí roku 2004 začal dodávat na americký trh rovněž pivo v sudech. Zatím lahvové pivo prodávají do USA iněkteré menší české pivovary. Trh je pro české pivovarnictví za oceánem perspektivní, roční růst importu piva do USA je osm procent.
NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI NABÍDCE DO USA
neznalost základů o trhu
neznalost konkurence
neprofesionálně připravené materiály
neznalost cílové skupiny
nedostatečná komunikace
podcenění následných kroků po prvních jednáních
neschopnost cestovat do teritoria
Zdroj: CzechTrade
