Česká měna se opět dostala do hledáčku spekulantů. Ani politická krize neodradila investory od nákupů naší měny. Koruna se na čas dokonce podívala pod hranici 25 korun za euro, tedy do oblasti, kde byla naposledy téměř před rokem v listopadu. Dolar byl jednu chvíli k mání za 16,91 koruny. „Možná si investoři oddechli, že předčasné volby nebudou a politici se nedostanou k moci. Zřejmě věří víc Fischerově úřednické vládě,“ kolovaly prostřednictvím e-mailu štiplavé poznámky k faktu, že fiasko předčasných voleb v režii Jiřího Paroubka, které mělo okamžitě poslat domácí měnu k jihu, zafungovalo přesně opačně. Neméně zajímavá je teorie vztahu fiskální politiky k charakteru ukotvení měny. „V každé základní učebnici makroekonomie se píše, že fiskální podpora ekonomiky je neúčinná v případě, že měna je v režimu volně směnitelného kurzu,“ říká Jan Pravda ze společnosti Sanig Capital. Princip myšlenky spočívá v tom, že pokud vláda vydá například 100 miliard korun na infrastrukturní investice, zvýší tím poptávku po domácí měně. „Tím vyvolá posílení měny a ublíží exportérům,“ vysvětluje Pravda. Za současným posílením koruny pak vidí nalití státních peněz do fondu dopravní infrastruktury.
Další prostor pro růst měny už ale naráží na technické limity. Analytici se shodují, že koruna je extrémně překoupená. Spolu s případnými problémy kolem schvalování státního rozpočtu by tedy tyto dva faktory mohly už brzy měnu opět výrazněji oslabit.
