Státní lesy nechávají vyhnít čtyřicet milionů, na které si ocenily majetek ve směněné oboře
Směna pozemků v oboře Radějov byla pro stát nevýhodná, vytýká Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) Lesům České republiky ve zprávě o jejich hospodaření. Stát na směně jednoznačně vydělal, tvrdí naopak státní podnik. Zřejmě vydělal tolik, že nějakých čtyřicet milionů korun za další majetek v oboře už nechává plavat. Po Leoši Novotném, který se před dvěma lety stal pánem obory v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, nechce peníze za oplocení, zvěř, posedy a některé cesty.
„Jsem připraven tento zbytný majetek převzít a uhradit,“ tvrdí Novotný, bývalý majitel potravinářské firmy Hamé, jehož syn rozjíždí byznys na železnici. Majitel obory prý jen čeká, až se z Lesů ČR ozvou. „Mám zájem tento problém vyřešit,“ ujišťuje Novotný. Zato státní podnik nemá zájem se k nedořešené věci vyjadřovat. Mluvčí Zbyněk Boublík na dotazy ani po urgencích neodpověděl. Úspěšnější nebyl týdeník Euro ani u generálního ředitele Svatopluka Sýkory. Ten otázky přesměroval zpět na mluvčího.
Kontrolní zpráva NKÚ o hospodaření státních lesů státnímu podniku mimo jiné vytkla, že do loňského července, kdy prověrka skončila, neuzavřel smlouvy, které by navazovaly na provedenou směnu pozemků. „Měly to být smlouvy o převodech vlastnictví k věcem movitým a nemovitým za zhruba čtyřicet milionů korun a ke zvěři za přibližně 1,8 milionu korun,“ uvádí materiál NKÚ. Jiří Kalivoda, který kontrolu vedl, očekává, že výsledky se bude zabývat také sněmovní kontrolní výbor. Vláda projednávání zprávy přerušila.
Dva roky sem, dva roky tam V reakci Lesů ČR na zprávu NKÚ zveřejněné na webu státního podniku není o nedořešeném majetku v radějovské oboře jediná zmínka. Podrobnější nezveřejněné připomínky vysvětlují, že v lednu 2010 uzavřela státní společnost k takzvanému zbytnému majetku smlouvu o smlouvě budoucí, která má co do závaznosti stejné účinky jako smlouva kupní. Pouze prý odkládá převod do doby, kdy změnu vlastníka pozemků v oboře zpečetí katastr nemovitostí. To se přitom stalo v říjnu roku 2010.
„Smlouvy budou uzavřeny do konce roku 2012 po vypořádání veškerých administrativních procesů,“ slibují státní lesy v komentáři ke kontrolnímu nálezu. Ani slovo o soudní blokaci části oplocení, o kterou požádalo město Strážnice. Jeho lesy jsou součástí obory a neúspěšně se je snaží získat zpátky. „Strážnice si dělá nárok na část plotu. Věc dala k soudu, aby rozhodl, jestli na něj má město nárok,“ říká Novotný. Míní, že právě tento spor brzdí jeho definitivní vypořádání s Lesy ČR.
Strážnická místostarostka Hana Kosířová takové vysvětlení považuje za absurdní.
„Město má na plot podle zákona nárok,“ zdůrazňuje s tím, že na žalobě rozhodně nemusí váznout definitivní vypořádání státu s majitelem obory. Ale po tom, jakou vstřícnost předvedly Lesy ČR vůči Leoši Novotnému, se Strážnice předběžně bránila tomu, aby nedostal také majetek svázaný s městským lesem. „Měli jsme obavu, že státní podnik prodá majiteli obory celý plot. Proto jsme požádali o vydání příslušné části, ale to nám zamítl,“ vysvětluje místostarostka Kosířová, proč město podalo žalobu. Hrozila mu situace, že na svém pozemku bude mít cizí plot. „Zase bychom byli uvězněni,“ dodává.
Zažalovaný plot je ovšem jen malým kouskem z celého oborního oplocení. Novotný odhaduje, že jde zhruba o desetinu. „Sporná část se dá jednoduše vyčlenit a zbytek realizovat,“ navrhuje.
Směnu pozemků v daňčí oboře za lesy roztroušené na pěti místech po republice si Novotný vyřídil v době, kdy ministerstvo zemědělství vedl jeho známý Jakub Šebesta. Ministerstvo muselo totiž transakci posvětit. Proti směně tenkrát protestovali tehdejší starostové Radějova a Strážnice až u premiéra Jana Fischera. Neúspěšně ho žádali, aby obchod zastavil.
Současný starosta Radějova Martin Hájek se s privatizací obory v chráněné krajině smířil. „Obora je sice v našem katastru, ale žádné pozemky v ní nemáme. Její stav se změnil spíš k lepšímu. Majitel snížil stavy zvěře, přece si nebude drancovat svůj les,“ říká Hájek. Za dobu, kdy Novotný užíval oboru jako nájemce, musely státní lesy zaplatit pokutu 350 tisíc korun. Česká inspekce životního prostředí potrestala podnik za to, že nezabránil devastaci přírody v daňčí oboře.
Strážnice chce z obory ven Město Strážnice má v soukromé oboře Radějov asi 360 hektarů svého lesa a usilovně hledá cestu, jak ho vysvobodit. „V žádném případě les neprodáme, jak pan Novotný chtěl,“ zdůrazňuje místostarostka Kosířová. Jak poznamenává, s majitelem obory se snaží jednat smírnou cestou. Narazili ale na ustanovení v mysliveckém zákoně, které říká, že o změnu honitby může požádat jen nový vlastník obory, tedy Leoš Novotný. „Souhlas však podmiňuje tím, že postavíme plot oddělující náš les a pak mu ho bezplatně převedeme,“ vysvětluje místostarostka. A v tom vidí obrovský zádrhel. Nějaké tři miliony, na které by oplocení vyšlo, se v rozpočtu nenajdou. Ale hlavně je to v rozporu se zákonem o obcích. „Už 750 tisíc korun, které nás stálo dřívější oplocení, abychom uchránili les před další devastací zvěří, byla velká rána pro městskou pokladnu,“ připomíná Kosířová. Jenže kdyby město nechalo lesy zničit přemnoženými daňky a jeleny chovanými v oboře, hrozila by mu jako vlastníkovi pokuta.
„Nemám s tím problém. Když z obory chtějí vystoupit, klidně ji rozdělme. Přeplocení ale musí zajistit Strážnice. Vyčlenění lesa je v jejím zájmu,“ stojí si za svým Novotný. Jako soukromý vlastník se za plot bere jinak, než se k oplocenkám staví státní lesy.
„Ministerstvo zemědělství ani Lesy ČR nijak nezdůvodnily, čím byla směna pozemků v oboře pro stát výhodná. A to je podstata,“ kritizuje Kalivoda z NKÚ dva roky starý obchod. Kontroloři postrádají zdůvodnění, proč se obora stala pro státní podnik trvale nepotřebnou. Za ucelených 1077 hektarů v chráněném území nabídl Novotný státnímu podniku 1410 hektarů, které nakoupil v území lesních správ Dobříš, Rychnov nad Kněžnou, Ledeč nad Sázavou, Frýdek Místek a Český Krumlov.
NKÚ má výhrady také k dřívějším odprodejům hájenky a dalších budov včetně souvisejících pozemků Leoši Novotnému. „Lesy ČR uzavřely v roce 2005 a 2007 smlouvy o prodeji nemovitostí, přestože nebyly zřejmé důvody nepotřebnosti tohoto majetku,“ vytýká NKÚ. Když šlo o hájenku, smlouva nevázla jako na „nějakém plotě“. l •
Vypořádání nedořešeného majetku mělo nastat poté, co byla změna vlastníka pozemků zanesena do katastru nemovitostí. To se stalo v roce 2010.
O autorovi| Táňa Králová, kralova@mf.cz
