Pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu. Justice má spory řešit podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, plyne z publikovaného verdiktu Nejvyššího soudu (NS) v kauze výroků prezidenta Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi.
NS vrátil spor na začátek, znovu jej musí řešit Obvodní soud pro Prahu 1, který původně nařídil, aby se stát částečně omluvil Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Prezident jako osoba z výkonu své funkce odpovědný není.
Kromě toho, že NS upozornil na použití nepatřičného zákona, což byl občanský zákoník, také zdůraznil, že za stát neměla jednat Kancelář prezidenta republiky, ale jiná instituce, patrně některé z ministerstev. Jejich roli v podobných sporech vymezuje právě takzvaný zákon o odpovědnosti.
NS jasně neřekl, který úřad by to měl být. V rozhodnutí je ale tučně vysázená věta, že pokud není možné příslušný úřad určit podle zákonného vymezení rolí, tak „jedná za stát ministerstvo financí“. Určení zodpovědné složky státu bude přesto úkolem obvodního soudu.
Přečtěte si komentář Petra Weikerta: Všichni prezidentovi trotlové
K výkonu funkce prezidenta je kromě jeho výlučných kompetencí nutné řadit další aktivity na reprezentačním, protokolárním či ceremoniálním poli, míní NS. „S ohledem na ústavní zakotvení postavení prezidenta republiky jako součásti moci výkonné je třeba i realizaci těchto jeho úloh posuzovat (s výjimkou alternativy případného excesu) jako výkon pravomocí státního orgánu, byť jeho činnost nemá zpravidla přímý vliv na subjektivní práva a právní povinnosti,“ stojí v rozhodnutí.
Výroky o Peroutkovi, pronesené na Pražském hradě na konferenci o holokaustu, podle NS nejsou excesem z výkonu funkce, za který by stát odpovědnost nenesl. „Jeho (prezidentovo) jednání po formální i obsahové stránce nepostrádalo místní, časový a především věcný (vnitřní účelový) vztah k jeho činnosti podmíněné ústavním pořádkem,“ konstatoval soud.
Dovolání podaly k NS Kaslová i Pražský hrad. S rozsudkem nařizujícím České republice zastoupené Kanceláří prezidenta republiky částečnou omluvu totiž nebyla spokojena ani jedna strana sporu. Obě dovolání čekala na vyřízení asi rok a půl. Zemanovými výroky o Peroutkovi, jejich pravdivostí či oprávněností se NS v obsáhlém rozhodnutí nezabýval.
Čisté ruce, Bamberg, Hitler gentleman aneb Všechny Zemanovy virózy
Zeman 27. ledna 2015 v projevu hovořil kromě jiného o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci tímto zrůdným učením. O Peroutkovi řekl, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Zároveň mu přisoudil výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Posléze se ukázalo, že autorem tohoto výroku je Jan Stránský. Článek v Přítomnosti se Pražskému hradu nalézt nepodařilo.
Justice přiznala Kaslové nárok na omluvu za to, že prezident označil jejího děda za autora článku „Hitler je gentleman“. Za chybu u Stránského výroku a úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením se Česká republika podle verdiktu omlouvat nemusela.
Čtěte také:
