Ze starých teplovodů, škol či radnic zbytečně uniká teplo.
Obce by je rády zateplily, ale háčkem jsou peníze. Šetřit lze ale leckde – zavedením úsporného veřejného osvětlení nebo správným nastavením teploty v místnostech.
Zateplení škol, radnic a úřadů jsou jen zlomkem toho, co musí neustále řešit české obce, aby plnily národní plán energetických úspor. Nejde ovšem jen o plnění plánu nadiktovaného vládou či Bruselem. Jde zejména o neustálý růst cen energií, které citelně zasahují do obecních rozpočtů. Úspory jsou přitom základní cestou, jak tyto náklady stlačit.
„V minulosti se podařilo eliminovat dobrodruhy, kteří v Česku chtěli likvidovat centrální dodávky tepla,“ říká Josef Vlček z městské správy veřejných statků Českých Budějovic. „Kdyby se na sídliště zavedlo před pár lety vytápění plynem, byla by dnes cena mnohem vyšší,“ upozorňuje. Nyní je hlavním zdrojem stále sokolovské hnědé uhlí.
Na vině jsou rozvody
S opačným problémem bojují na druhém konci republiky – v Jablonci nad Nisou je město s centrálním vytápěním hrubě nespokojeno. „Přestože město je minoritním vlastníkem rozvodné soustavy CZT, bylo velmi obtížné u majoritního vlastníka prosadit značné technické úpravy spojené s velkými investicemi v nejbližších letech,“ vysvětluje městský energetik Rudolf Sucharda.
V současnosti je většina rozvodů parních. Protože soustava CZT vznikla v období, kdy byla velká výroba a spotřeba tepla jak pro vytápění, tak i pro technologické účely, jsou pro současnou velmi sníženou výrobu tepla dimenze rozvodů nevyhovující. „Dochází k velkým ztrátám, a cena tepla je tak jednou z nejvyšších v republice,“ říká Sucharda.
Řešení existuje. Dojde ke zkrácení řady parních rozvodů a na velkém sídlišti Mšeno bude parní systém nahrazen horkovodním. Ve staré výtopně Brandl se vybuduje nový zdroj. Svaz měst a obcí už několik let tlačí na stát, aby pomohl i se záludnějšími energetickými problémy. Jedná se zejména o neopodstatněné poplatky (například u přípojek a přeložek), špatnou komunikaci s velkými výrobci a prodejci energií či vracení dotací poskytnutých na nové plynové přípojky.
Obce zateplují pomalu
ZÁVAZKY VŮČI UNII
Cílem Evropské unie je dosáhnout do roku 2020 prostřednictvím aktivit spojených s energetickou efektivností snížení spotřeby energií o 20 procent. Evropská komise odhaduje, že celkový potenciál úspor energií je u rodinných domů 27 procent, u administrativních budov 30 procent, v dopravě 26 procent a ve výrobním průmyslu 25 procent.
I česká města už pomalu začínají procházet energetickým auditem. Ten sice problematická místa najde, jejich řešení ale něco stojí. „Hlavní cíl je zateplit budovy, ale nejsou peníze,“ říká Vlček. Zejména menší obce s malým rozpočtem tak musejí čekat na dotace.
Do dotačních řízení na zateplení školských budov a podobné projekty zasílají obce žádosti o příspěvky v řádech miliard korun, na opatření jsou ale k rozdělení vyčleňovány jen stovky milionů. „Svaz měst a obcí dlouhodobě usiluje o lepší podmínky pro zřizovatele škol a mateřských školek. Zejména menší města a obce potřebují zachovat tato zařízení, která tu mnohdy neslouží výhradně ke vzdělávání a výchově dětí, ale jsou i důležitou součástí kulturního a společenského života v obci. Zateplením budov se podstatně snižují provozní náklady těchto zařízení, což rozpočtům malých obcí přináší značné ulehčení,“ vysvětluje Dan Jiránek, člen předsednictva Svazu měst a obcí České republiky.
Odborníci tvrdí, že na prvním místě v úsporách je zateplení domu či bytu a výběr vhodného typu ohřevu vody. Vytápění se totiž spolu s ohřevem vody podílí na celkové spotřebě energií téměř 90 procenty. Až pak jsou na řadě úspory spojené s běžným provozem kanceláře či dílny, jako nákup úsporných spotřebičů či žárovek.
Základní podmínkou pro instalaci vytápění by proto měl být výpočet tepelných ztrát vytápěných místností (podle normy ČSN 06 0210) a případně návrh na zlepšení tepelně technických vlastností obvodového pláště budovy. Předpokladem vhodného použití otopného systému je respektování účelu a charakteru stavby i časového využití jednotlivých prostor vytápěného objektu. „Město by mělo neustále sledovat a vyhodnocovat spotřebu všech druhů energie ve svém vlastnictví. Někteří správci objektů ale nepřistupují k otázkám úspor podle mého názoru dost důsledně,“ varuje Sucharda.
S tím je spojený i takzvaný víkendový extrém, i když jde většinou spíš o několik dní volna následujících po sobě. V jednom případě správce neudělá nic a vesele topí do kanceláří a škol, jako by byly plné lidí. Šetřílci jsou druhým extrémem a topení vypnou skoro úplně. Obě varianty jsou energetickou „bombou“. Nastavení teploty na zhruba osm stupňů Celsia ale dokáže přinést úsporu ve výši až tří čtvrtin obvyklých nákladů. I zde existuje řešení – automatický regulátor a programátor.
Automat se vyplatí
Účelem automatické regulace vytápění je udržet teplotu ve vytápěné místnosti na požadované úrovni. Je dobré poradit se s odborníky. Pro prodejnu je například vhodnější nižší teplota než pro kancelář, v některých místnostech se může někdy třeba jen temperovat (sklady).
Regulace teploty prostorovým termostatem zajistí udržení požadované teploty ve vytápěné místnosti a zabrání neúčelné spotřebě elektrické energie. Výhodná je samostatná regulace v každé místnosti – zajistí komfort a hospodárnost. To může být výhodné ve velkých kancelářských budovách, kde při centrálním nastavení teploty je část objektu „přetopená“ (například ozářená sluncem, menší místnosti a podobně). Častým větráním potom dochází k nezanedbatelným únikům tepla.
Pro prostorový termostat je tak důležité dbát na jeho správné umístění. Podmínkou dobré funkce termostatu je, aby na něj nepůsobily nepříznivé povětrnostní vlivy, vlhkost, prach či jiné nečistoty.
Lidé spalují kde co
Záleží také na vhodném výběru systému topení a paliva. Obce mají v poslední době problémy s tím, že řada domácností se od (drahého) centrálního vytápění odpojuje. Stále více Čechů kvůli rostoucím cenám uhlí, plynu a elektrické energie začíná v domácnostech znovu topit dřevem.
„Je levnější než uhlí a zůstává stále v oblibě, ale když jsou velké mrazy, výhřevnost je menší,“ upozorňuje místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz. Podle něj jsou ceny uhlí, plynu a elektřiny nastaveny pro konečné odběratele příliš vysoko. „Někteří tak znovu oprášili svoje stará kamna a pálí tam kdovíco,“ varuje. S tím obec ale podle něj nemůže dělat nic.
Správně provedený energetický audit nabídne řešení i u napohled nenápadné položky – ohřevu vody. Přitom je hned po vytápění druhým energeticky nejnáročnějším nákladem budov. Jak ušetřit? Při ohřevu experti nedoporučují překračovat teplotu 55 stupňů Celsia, neboť pak dochází k tvorbě vodního kamene a tím k nárůstu spotřeby elektřiny a snížení životnosti ohřívače; na bojleru je tato ekonomická hranice obvykle označena jako E.
Rozvod teplé vody je třeba provést co nejkratším izolovaným rozvodem; u kuchyňských dřezů je hospodárnější používat lokální ohřívače vody a samozřejmě je důležité správně zvolit velikost ohřívače nebo zásobníku vody, používat úsporné hlavice a perlátory.
Spořit lze i na semaforech
Zejména větší města mají někdy zbytečně vysoké náklady za provoz veřejného osvětlení a provoz semaforů. „I tady se dá ušetřit – Budějovice mají instalována úsporná svítidla,“ ukazuje další cestu Vlček. Nejenže vydrží déle, ale ani se podle něj nedá říct, že by byla výrazně dražší při pořízení. Pro město je totiž ve velkém nakupuje společnost Eltodo, která se navíc správou osvětlení zabývá ve více městech země.
Fíglem na dotace
Přesto je třeba provozní náklady snižovat zejména investicemi do zateplení budov. Základním dotačním zdrojem pro obce je Operační program Životní prostředí. Pro období 2007 až 2013 je zde v kapitole Udržitelné využívání zdrojů energie 9,2 miliardy korun pro projekty zaměřené na úsporu energie. V oblasti snižování spotřeby energie program podporuje zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměnu či rekonstrukci oken nebo aplikace technologií na využití odpadního tepla. Zde jde například o zpětné získávání energie z odpadních látek k opětovnému využití. Výše dotace je závislá na velikosti a náročnosti projektu.
Další dotace na úspory energií existují i v jiných operačních programech (třeba Eko-energie). Ty ale nemohou obce využívat. Jiří Sochor z agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest ovšem tvrdí, že řešení existuje.
Pravidla vyhlášená ministerstvem průmyslu a obchodu říkají, že žadatelem nesmí být příspěvková organizace či společnost ze 100 procent vlastněná veřejným sektorem. Na příspěvky z programu Eko-energie tedy mohou dosáhnout kupříkladu příspěvkové organizace obcí – takové, které obec nevlastní ze sta procent. „Ovšem třeba nemocnice, kde má obec podíl 99,9 procenta, dotaci čerpat může,“ naznačuje obcím řešení.
