Ačkoli jednorázových akcí s výhradně bezhotovostním placením (zejména koncertů) se v Česku uskutečnilo již několik, v případě dlouhodobého konceptu je to premiéra. Na zcela bezhotovostní systém plateb navíc od letošního ledna přešlo také pražské Forum Karlín. I přesto, že tím podle České národní banky jednoznačně porušují zákon. „Obchodník je povinen akceptovat platbu hotovostí s výjimkou poškozených bankovek a mincí a podezření na padělání či pozměňování platidel,“ tvrdí mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Ministerstvo financí je ale opačného
názoru. Obchodník si prý smí vybrat.
Státní zájem
The Wall Street Journal publikoval v roce 2017 článek, v němž popsal, kterak karetní společnost Visa začala na americkém trhu nabízet menším obchodníkům deset tisíc dolarů, když začnou akceptovat výhradně bezhotovostní platby. Vedení několika amerických měst v reakci na to doslova smetlo ze stolu chystanou legislativu, která by ryze bezhotovostní platby umožňovala. Přesto lze na americkém trhu stále častěji narazit na cedule s nápisem „hotovost nepřijímáme“.
To v Česku žádná přímá finanční podpora bezhotovostního provozu není, tlak na výhradně digitální platební styk a jeho postupné zvýhodňování však sílí. Svou roli zde má i stát, který loni skrze ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsal memorandum o spolupráci při posilování a podpoře bezhotovostní ekonomiky. Jeho cílem je vytvoření takzvaného bezhotovostního fondu, do kterého přislíbila v první fázi poslat 150 milionů společnost Mastercard. Později by se podle plánů resortu měly přidat i další firmy včetně bank.
ČNB zpřísnila metr na směnárny. Rozdala rekordní pokuty a odebrala tři licence
Fond má následně sloužit k pokrytí nákladů na pořízení platebních terminálů pro nejmenší živnostníky, kterým se nyní bezhotovostní platby nevyplatí. Patří sem například truhláři, instalatéři či kominíci. „Aktuálně se blížíme k finální dohodě s předními zprostředkovateli na českém trhu a podepsání memoranda o spolupráci s ministerstvem průmyslu o spuštění této iniciativy od 1. března 2020,“ nastínil aktuální stav týdeníku Euro Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou a Slovenskou republiku.
Vedle resortu pod vedením tehdejší ministryně Marty Novákové se k dokumentu připojil také Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nováková tehdy iniciativu zdůvodnila tím, že bezhotovostní platby eliminují šedou ekonomiku a že je proto výsostným zájmem státu, aby tuto oblast podporoval. Resort zároveň tvrdí, že jeho role je pouze zaštiťující a koordinační a že do fondu přispívat nebude. „Pokud nebude terminál podnikatelům vyhovovat, smí ho bezplatně vrátit,“ doplnila mluvčí MPO Štěpánka Filipová.
Zbytečná buzerace
Iniciátorem bezhotovostního fondu byl Svaz obchodu a cestovního ruchu v čele s předsedou a bývalým státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou. Ten tvrdí, že zákonná povinnost přijímat hotovost je „zbytečná buzerace“ podnikatelů. „Pokud někdo chce fungovat pouze elektronicky, neměl by mu v tom stát bránit. Mělo by to být přesně naopak, stát by měl být rád, že někdo rozvíjí moderní podnikání a chce se posouvat kupředu. Elektronické platby jsou navíc čím dál přirozenější a hotovost přestává být pro řadu lidí důležitá, takže směr vývoje je jasný a žádný buzerační zákon tomu nezabrání,“ zdůrazňuje Prouza.
Stejně jako Mastercard se hodlá do rozšíření bezhotovostních plateb zapojit i konkurenční Visa. „V České republice je podle našich odhadů prostor pro dalších devadesát tisíc platebních terminálů. Jednáme se všemi stranami, které mohou pomoci urychlit rozvoj akceptační sítě. Jde veřejný sektor, instituce a také banky,“ řekl týdeníku Euro oblastní manažer Visa pro Českou republiku Marcel Gajdoš. Na dotaz, zda rovněž přispěje do bezhotovostního fondu, společnost jen zopakovala, že jedná se všemi zúčastněnými stranami.
Hlavními argumenty pro snahu o postupné vytlačování
hotovosti z ekonomiky je vedle již zmíněného boje s šedou ekonomikou například
i zamezení financování teroristických aktivit. V řadě druhé jsou to ne zcela
zanedbatelné náklady s distribucí hotovosti. Ekonom Next Finance Vladimír
Pikora však angažovanost státu, který ve spolupráci s karetními institucemi
podporuje bezhotovostní ekonomiku, kritizuje.
„Máme velmi silnou lobby proti hotovosti, zatímco za hotovost nikdo moc nebojuje,“ míní Pikora a pokračuje: „Je to dost neuvěřitelná logika. Nejprve stát donutil živnostníky si za své peníze koupit EET. Pak se z fondu budou stejným živnostníkům věnovat terminály zdarma, přesněji budou se jim na terminál rozdávat peníze. Ale karetní společnosti užívání terminálu jednou stejně zpoplatní, takže to vlastně až takový dar není. Jen to vypadá, že obchodník dostává něco zadarmo.“
Češi hotovost milují
Že bezhotovostní platby získávají na popularitě,
potvrzují i statistiky. Platebních karet v Česku je podle Sdružení pro bankovní
karty přes 12 milionů, tedy víc než obyvatel země. Devět z deseti jich je navíc
bezkontaktních a roste i obliba placení mobilem — podle údajů sdružení tak činí
už pětina populace. Obchodníci přitom nemají povinnost platební karty přijímat.
Když se k tomu rozhodnou, nesmějí k ceně nákupu připočítávat žádnou přirážku.
Tedy ani bankovní poplatky s platbou spojené.
Přesto se paradoxně zvedá i popularita hotovosti. Z dat ČNB vyplývá, že hodnota oběživa je nyní rekordních 644,4 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2014, kdy bylo v oběhu 440 miliard, je to výrazný nárůst. „Obliba hotovosti roste v dobách velmi nízkých úrokových sazeb. Hotovost jako taková nese z definice nulový úrok, proto ji raději uložíte na účet, kde ponese pár procent. Nicméně pokud na účtech nese nulu nebo nedejbože záporný úrok, potom se nelze divit, že lidé raději drží hotovost u sebe,“ vysvětlil týdeníku Euro ekonom a bývalý šéf liberálního institutu CEVRO Dominik Stroukal.
Někteří účastníci memoranda ujišťují, že jejich snaha určitě nesměřuje k úplnému vytlačení hotovosti. „Bezhotovostní ekonomiku podporujeme, nechceme ovšem v žádném případě omezovat placení v hotovosti, ale maximálně využít výhody této moderní formy plateb pro spotřebitele. Čím snadnější bude provádění transakcí, tím to bude lepší situace pro zákazníky i pro podnikatele. K tomu patří i široké přijímání bezhotovostních plateb,“ řekl Bohuslav Čížek, šéf Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Centrální banka navíc potvrdila, že se zákazníci začínají o právo na placení v hotovosti hlásit. „S ohledem na povinnost mlčenlivosti, kterou je ČNB ve věci výkonu dohledu vázána, však nemůžeme poskytnout informace týkající se konkrétních případů porušení zákona o oběhu bankovek a mincí,“ uvedla Vodstrčilová na dotaz, zda ČNB řeší nějaké stížnosti na odmítnutí platby v hotovosti.
Na úplný konec hotovosti to tak zatím nevypadá. „Můj názor je, že u nás hotovost nezmizí, pokud ji někdo nezruší. Zákony, které táhnou ekonomiku do té bezhotovostní zóny, už tu máme. A pak jsou tu tržní inovace, které to dělají spontánně, přirozeně a Češi na ně velmi dobře reagují. Máme jeden z největších podílů bezkontaktního placení na světě,“ odhadl pro týdeník Euro Mojmír Hampl, bývalý guvernér ČNB.
Poslanec Patrik Nacher pak pro týdeník Euro poznamenal, že mu přijde „nefér buzerovat všechny kvůli tomu, že promile lidí pere špinavé peníze nebo promile lidí distribuuje peníze pro terorismus“. „Nechme tomu přirozený průběh, ať si lidé sami zvolí, co je pro ně lepší, efektivnější, bezpečnější, než aby se to nařizovalo pod zástěrkou boje proti financování terorismu. To mi přijde úsměvné. Ať rovnou řeknou, že chtějí mít víc pod kontrolou, za co lidé utrácejí, jak se chovají,“ uvedl Nacher.
Cashless, nebo less cash?
Nahlédneme-li do světa, zatím nejblíže zcela bezhotovostní ekonomice je Švédsko, kde lze kartou platit například i v kostele. Jelikož nemá země zákonem stanovenou povinnost přijímat hotovost, bankovky v oběhu zde tvoří sotva jedno procento HDP, zatímco v Česku je to třináct procent, stejně jako třeba v Maďarsku. Hotovost ve Švédsku zkrátka používá tak málo lidí, že se obchodům vůbec nevyplatí ji přijímat. Tamní centrální banka proto uvažuje, že spustí vlastní digitální měnu e-krone.
Na rozdíl od klasických kryptoměn, jejichž tvůrci je vytvořili se záměrem nezávislosti na státních peněžních systémech, by švédská digitální měna byla plně kontrolována státem, přesněji centrální bankou. Ta v důsledku rostoucího objemu bezhotovostních plateb ztrácí nad měnou kontrolu. „Ztratila se vazba mezi konečnými uživateli měny a centrální bankou, protože když používáte bezhotovost, mezi vámi a centrální bankou je vždycky komerční banka. A centrální banka je pak příliš závislá na tom, co dělají komerční banky,“ poznamenal Hampl.
O digitální měnu se navíc zajímají už i jiné centrální banky. Mimo jiné jsou za tím i obavy z konkurence kryptoměn, jako jsou například bitcoin či libra, kterou připravuje společnost Facebook. Šestice centrálních bank včetně zmíněného Švédska tak minulý měsíc oznámila vytvoření pracovní skupiny v rámci Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), která bude řešit záležitosti okolo vývoje digitální měny. Členy skupiny jsou zástupci Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Evropské centrální banky, švédské Riksbank a Swiss National Bank.
V případě institucionální garnitury Evropské unie je to další díl do skládačky, kterou lze označit jako „čím méně hotovosti, tím lépe“ (viz box Eliminace hotovosti). To v Rakousku jdou opačným směrem. Tam se právo na placení v hotovosti stalo hlavním volebním tématem už dvoje volby po sobě. Zasloužil se o to tamní šéf Rakouské lidové strany Sebastian Kurz. Rakousko je přitom baštou hotovosti. „Mít možnost platit hotově je základní podmínka autonomní existence,“ citoval Kurze deník Der Standard. Loni v srpnu proto oznámil, že pokud se lidovci dostanou do vlády, prosadí, aby se nárok na platbu v hotovosti zakotvil v ústavě.
| Eliminace hotovosti - Kterak instituce Evropské unie znevýhodňují hotovost |
| Dvouřádový systém úročení přebytečných rezerv Zavedení záporných úrokových sazeb spustilo k nevůli Evropské centrální banky nechtěný efekt. „Když dostane obchodní banka záporné úrokové sazby na vklady u centrální banky, raději bude skladovat pětiseteurovky. A to se také stalo,“ řekla ekonomka Hana Lipovská. V říjnu loňského roku proto vydala Evropská centrální banka (ECB) rozhodnutí, že záporné úrokové sazby se budou vztahovat až na vklady převyšující šestinásobek povinných minimálních rezerv. Zbytek je úročen nulou. Násobitele i úrokovou sazbu, která se uplatní na vyňaté přebytečné rezervy, může Rada guvernérů časem měnit, stojí v rozhodnutí ECB. |
| Plán vytvořit konverze jedné měny Dvojice ekonomů z Mezinárodního měnového fondu Ruchir Agarwal a Signe Krogstrup přišli s poměrně revolučním návrhem. Ten je založen na myšlence rozdělit v jednotlivých zemích měnovou bázi na dvě separátní domácí měny. Na hotovost a elektronické peníze v téže měně, přičemž by mezi nimi existoval kurz. Jak by to fungovalo v praxi? Má-li vklad v bance hodnotu 100, pak při kurzu 0,9 by došlo k tomu, že při výběru vkladu dostane majitel v bance hotovost v hodnotě pouze 90 korun. Hotovost by tím byla značně znehodnocena a držet peníze v této formě by se nevyplatilo. Se svým návrhem přišli už v roce 2018 ve své práci s názvem Monetary Policy with Negative Interest Rates: Decoupling Cash from Electronic Money. |
| Konec pětiseteurové bankovky Centrální banky eurozóny přestaly emitovat bankovky v nominální hodnotě 500 eur. Důvodem jsou obavy, že je využívají zločinci a militantní skupiny k financování svých aktivit a praní špinavých peněz. Europol upozornil, že kufr obsahující pětiseteurové bankovky v hodnotě jeden milion eur váží pouze 2,2 kilogramu. |
