Uprchlý Krejčíř tvrdí, že jej chce zabít rozvědka, ministr Langer to prověřuje
Když ještě Radovan Krejčíř pobýval ve vazbě, v tajně vynášených dopisech prý psal o tom, že na každé prase se najde řezník. Z jeho dnešních tvrzení vyplývá, že se na něj chystají řezníci placení českým státem. Česká civilní rozvědka (Úřad pro zahraniční styky a informace) měla naplánovat zavraždění uprchlého miliardáře v jeho „exilu“ na Seychelských ostrovech. Má jít o operaci s krycím názvem Lomikar. „Jako ideální řešení eliminace se jeví nehoda, nešťastná událost či zdravotní selhání, jako poslední možnost je použití střelných zbraní nebo výbušných systémů,“ uvádí k tomu údajný scénář operace. Rozvědka ovšem důrazně popírá, že by něco takového chystala. Krejčíř dále uvádí, že kvůli ohrožení života mu bezpečnostní složky seychelské vlády v minulých dnech přidělily ochranku. „Nerad bych se k tomu více vyjadřoval. Ta záležitost je dost citlivá a ožehavá,“ uvedl v telefonickém rozhovoru pro týdeník EURO.
Tajné kyperské fondy.
Podnikatel obviňovaný z řady těžkých zločinů, nejen hospodářských, ale i násilných, jenž loni za podezřelých okolností uprchl českým policistům, když v jeho luxusním sídle v Černošicích u Prahy vykonávali domovní prohlídku, říká, že se k němu informace o připravované likvidaci dostaly přes nejmenovaného prostředníka. Ohání se dokumentem, jehož kopii posléze poskytl i týdeníku EURO. Popisuje se v něm, jak by vražda (eufemisticky nazývaná eliminace) měla probíhat. „Navrhujeme pro operativní činnost využít stávající síť spolupracujících osob ze zemí Commonwealthu, které nejsou pro seychelské orgány transparentní,“ píše se v úvodu dvoustránkového materiálu. „Finanční stránka operace bude kryta z černých fondů, jež budou pro tento účel vytvořeny na území Kyperské republiky,“ můžeme si dále přečíst (viz faksimili). Krejčíř tvrdí, že se v minulých dnech tento scénář již začal naplňovat, ale že zatím šlo jen o průzkum terénu. „Už tady byli zaznamenáni dva špioni z České republiky vystupující pod změněnou identitou. Dle mých informací měli zatím jen připravit zázemí, monitorovat můj pohyb.“
Totální hámotina.
Na celou záležitost bezprostředně zareagoval bývalý ředitel rozvědky Karel Randák, který dobře ví, jakým materiálem Krejčíř disponuje. Jak sám říká, operativní cestou si jej také opatřil. „Je to blbost, totální hámotina. Psal to někdo, kdo se rád dívá na špionážní filmy. Jsou v tom úplné nesmysly. Například že akce má být ukončena 31. 6., přestože červen má jen třicet dnů. Řekněte mi upřímně, co by tím kdo získal, kdyby zlikvidoval Krejčíře? V zájmu České republiky je dostat ho legální cestou před české soudy, nikoliv jej zabíjet,“ komentoval celou záležitost. Podle Randákova vyjádření mají materiály rozvědky zcela jinou strukturu. „Rozdíl je obrovský, ale nechtějte po mně, abych vám řekl, v čem se to liší. Mohlo by se totiž stát, že se za čtrnáct dnů někde objeví nějaký poopravený text,“ obává se. Navíc bývalý šéf české špionáže upozorňuje, že nikde v dokumentu není napsáno, že by právě rozvědka s tím měla mít něco společného. Říká, že text by proto klidně mohl být vydáván i za dílo jiné zpravodajské služby či nějaké soukromé bezpečnostní agentury. Krejčíře podle Randáka asi trochu mrzí, že se na něj v Česku už pozapomnělo. „Jeho problém je i v tom, že čím déle je pryč, tím méně lidí je k němu loajálních. A tím více je ochotno k jeho případu mluvit, i lidé z blízkého okolí. Odtahují se od něj. Chápu, že to asi nenese lehce,“ komentuje situaci. Z čistě laického pohledu se materiál skutečně nijak přesvědčivě nejeví, ač mu kódová označení některých aktérů mohou dodat na autenticitě. „Z jazyka je zřejmé, že autor nahlédl pod pokličku polistopadových tajných služeb, StB užívala jiného žargonu, nicméně detailně seznámen s prací rozvědky zřejmě není. Dokumentu chybí některé formální náležitosti a zároveň si dovoluji pochybovat, že by takovou operaci dal někdo na papír,“ okomentoval text nejmenovaný odborník na tajné služby. Osoby, které mají akci Lomikar přímo řídit, jsou začerněny. Krejčíř ovšem tvrdí, že jejich jména zná. „Nebyl jsem to já, kdo začerňoval,“ podotýká. Otázkou je, není-li to jenom póza, snaha zachovat si obraz špičkově informovaného člověka, který má další esa v rukávu (viz kauzu s údajnými směnkami, které měly prokázat, že v minulosti půjčil peníze ČSSD).
Nechci dopadnout jako František Mrázek.
Český uprchlík ale důrazně odmítá alternativu, že by si vše sám vymyslel či naletěl někomu, kdo si z něj chtěl udělat legraci. „Já tady rozhodně nejsem proto, abych vás nebo někoho jiného přesvědčoval nebo vám prozrazoval, jaké opatření jsem podnikl. Mým úkolem je ochránit sebe a svou rodinu od podobných aktivit. Nechtěl bych určitě následovat například pana Mrázka,“ připomněl Krejčíř neblahý osud v lednu zastřeleného podnikatele, jehož vraždu on sám dal již dříve do souvislosti s politikou Paroubkovy ČSSD. Krejčíř prohlašuje, že o pravdivosti a závažnosti operace Lomikar seychelské úřady nepochybují. „Vím, že předběžně je tato aktivita potvrzena i ústy současného ministra vnitra České republiky.“ Týdeník EURO požádal ministra Ivana Langra (ODS) o vyjádření. „Je to ve stadiu prověřování. Více informací zatím nemohu poskytnout,“ reagoval formou SMS zprávy. Zdá se tedy, že nové vedení resortu, k němuž je rozvědka přičleněna, nebere zprávy ze Seychel na lehkou váhu.
Špion Filip Adam.
Krejčíř k celému případu dokonce uvádí osobní údaje včetně telefonních čísel a data narození jistého člověka vystupujícího jako Filip Adam, profesionální fotograf z Prahy. Mělo by jít o muže s pasem číslo 10104029, vydaným v Praze 15. 9. 1999, který se nedávno ubytoval na Seychelách v penzionu La Rousette (nacházejícím se v Anse Aux Pins) s vízem platným do 30. 9. 2006. Přiletět měl 25. 9. z nedalekého ostrova Mauricius. „Filip Adam je špion, který minulý týden za dramatických okolností ze Seychel utekl. Poté, co byla prozrazena jeho totožnost. Jeho úkolem bylo připravit vše pro úspěšné dokončení operace Lomikar. Nastudovat mé zvyky, kontakty, bydliště, sídlo firmy. Mám celou řadu dalších důkazů a indicií, které jednoznačně potvrzují pravdivost dokumentu, který jsem vám poslal,“ prohlašuje v rozhovoru pro týdeník EURO Krejčíř. Karel Randák, který nadále působí v rozvědce, ačkoliv už ne na ředitelském postu, k předloženým údajům o „fotografovi“ Filipu Adamovi řekl, že to určitě jejich člověk není. Na otázku, zda rozvědka na Seychelách v současnosti má své lidi, ale neodpověděl. „Určitě chápete, že na takovou otázku reagovat nemohu.“ Připouští však, že neveřejné usnesení vlády přijaté v době premiéra Paroubka, na jehož základě má rozvědka za úkol k zahraničnímu pobytu uprchlého Krejčíře shromažďovat informace, nadále platí.
Karel Randák Krejčíř je zločinec
Jsme pro nezávislou kontrolu našich operací, říká odvolaný šéf rozvědky
EURO: Rozvědce se už od předloňské kauzy Kořistka připisuje podíl na nejrůznějších případech, které hýbou českou politikou. Není důvodem například to, že služba, které jste donedávna šéfoval, je mimo parlamentní kontrolu? RANDÁK: Já jsem ten poslední, kdo by nechtěl, abychom byli pod větší kontrolou. Ukázalo by se totiž, že všechno, co nám bylo připisováno, jsou lži. Více než parlamentní bych ale uvítal nezávislou kontrolu. Parlamentní kontrola je politická, každý je tam za nějakou stranu a je úplně jasné, že pokud v kontrolní komisi bude například část poslanců z ČSSD a část z ODS, tito lidé nebudou hledat objektivní pravdu, ale vždy jen to, co se jim hodí do jejich politického „krámu“. Takže parlamentní kontrola ano, ale jen na některé věci, zejména administrativního charakteru. Kontrolovat, zda naše služba přestupuje či nepřestupuje zákon, je-li, nebo není-li zneužívána politicky, by dle mého názoru měl dělat nezávislý orgán.
EURO: Jak byste si ho představoval? RANDÁK: Takové modely v zahraničí existují. Je těžké v ČR hledat vhodné kandidáty, ale měli by to být lidé, kteří mají morální kredit, jsou nezávislí na politických stranách, na samotných službách i na penězích. Moje představa je, že by mohli být například z akademické obce, ze soudnictví, z úřadu ombudsmana. Už kdysi jsme v této souvislosti uvažovali o nějakém pětičlenném orgánu.
EURO: Co říkáte tvrzení lidí z ODS, že rozvědka až doposud pracovala na zakázku ČSSD? RANDÁK: Nevím už, jak se tomu bránit. Tvrdí-li to někdo, ať to dokáže.
EURO: Loni v září, kdy vrcholila korupční kauza „pět v českých na stole“, se premiér Jiří Paroubek vyjádřil o podnikateli Tomáši Pitrovi jako o osobě narušující ústavní pořádek v zemi. Bylo to po setkání se šéfy tajných služeb. Co všechno jste na té tehdejší schůzce s Paroubkem probírali? RANDÁK: Já si vzpomínám pouze na jednu jedinou schůzku z té doby a na ní se o Pitrovi v zásadě vůbec nemluvilo. A také nevím, že by nějaká služba byla úkolována směrem k Pitrovi. Probírala se úplně jiná kauza, týkající se jiného podnikatele.
EURO: Radovana Krejčíře? RANDÁK: Bez komentáře.
EURO: Myslíte si, že se českým orgánům podaří dostat pana Krejčíře zpět do republiky? RANDÁK: Jsem si tím jist, zdůrazňuji ale, že legální cestou, nikoli v zinkové rakvi, jak je nám nyní podsouváno.
EURO: Lze odhadnout, že by řada našich spoluobčanů ani druhé řešení, které naznačujete, nijak zvlášť neodsuzovala? Krejčíř má nálepku mafiána. RANDÁK: To je možné. Vím, že spousta lidí mu dluží a on na tom finančně není tak dobře, jak by se mohlo zdát. Z oněch dlužníků se pokouší peníze dostávat zpátky. Kdyby už nebyl, řadě lidí by se ulevilo. Ale čemu by to prospělo? Kdyby se Krejčířovi něco stalo, byť jen nešťastnou náhodou, je úplně přirozené, že se to otočí proti nám a dalším státním složkám. Podobný je dnes případ v Rusku se zavražděnou novinářkou, okamžitě se to obrátilo proti prezidentu Putinovi. Jsem přesvědčen, že komukoli v tomto státě prospěje, vrátí-li se ten člověk, bude postaven před soud a odsouzen. Potom bude jasné, že to není žádný politický uprchlík, ale normální zločinec.
EURO: Myslíte si, že nová povolební situace může Krejčířovi nahrávat? RANDÁK: Je-li Krejčíř přesvědčen, že státní orgány byly minulou vládou politicky úkolovány, musí samozřejmě ve své logice dospět k názoru, že nové rozložení sil je pro něj příznivější, že na tom může vydělat. Jestliže se však tato či nějaká příští vláda bude na jeho případ dívat objektivně, pak se na věci nemůže nic změnit. Krejčíř není politická, ale trestní kauza.
EURO: Informace z rozvědky měly výrazný podíl na tom, že byl na konci loňského roku vydán mezinárodní zatykač na již zmíněného podnikatele Pitra. Podle toho, co víme, se soudce Petr Novák po návratu Pitra do vlasti ptal, je-li pravda, že má venezuelský pas, zakoupenou letenku na 2. ledna a v Česku rozprodává svůj majetek. Předala soudci tyto informace vaše služba? RANDÁK: O Venezuele vůbec nic nevím. My jsme předali soudci jedinou informaci – že se podle našich zjištění Pitr nehodlá vrátit do republiky, chce se vyhýbat trestnímu stíhání.
EURO: Byla tato informace skutečně podložená? Vždyť nic nenasvědčovalo tomu, že by chtěl opravdu „pláchnout“. RANDÁK: Proč myslíte, že nenasvědčovalo? Informace byla získána ze spolehlivého zdroje, my jsme ji pokládali za věrohodnou a jako takovou jsme ji předali soudci. Tečka. Nespecifikovali jsme, o jaký zdroj jde, ani nemůžeme. Ale chci také opětovně zdůraznit, že pan Pitr nebyl, není, a pokud neuteče do zahraničí, nikdy nebude předmětem zájmu rozvědky.
EURO: Když už hovoříme o Pitrovi, rozvědka hrála poměrně zajímavou roli při privatizaci Unipetrolu, ve které se Pitr neúspěšně angažoval a později ji „pomohl“ zdiskreditovat. Právě informace vaší služby měly přispět k tomu, že někteří účastníci soutěže – Rusové, Kazaši a firma Penta - byli vyřazeni a vyhrála nabídka PKN Orlen v partnerství s českým Agrofertem. RANDÁK: My si stojíme za tím, co jsme tehdy napsali. Informace, které se objevily na veřejnosti, byly špatné. Není pravda, jak se psalo, že by na základě informací z rozvědky byli vyřazeni například Kazaši.
EURO: Říká se, že tyto informace z rozvědky byly, přičemž se ale do vlády dostaly oklikou. Měl jí je předat někdejší náměstek ministra zahraničí Jan Winkler, dnes velvyslanec v Londýně. RANDÁK: Kde pan Winkler tyto informace sebral, nevím, ani nechci komentovat, ale od nás stoprocentně ne. Kategoricky to odmítám. Opakuji, materiál, na jehož základě vláda o věci údajně rozhodla, nebyl informací z rozvědky. Mohu to i dokázat.
EURO: Nemohl to být materiál jiné tajné služby? RANDÁK: Nedokážu říct, kde se vzal.
EURO: Když jste byl odvoláván z funkce, ministr vnitra Ivan Langer k tomu uvedl, že jde o první krok k dokončení transformace tajných služeb. Proč si myslíte, že plánované slučování rozvědky s kontrarozvědkou není dobrým nápadem? RANDÁK: Všechny argumenty jsme sepsali a půjdou do Bezpečnostní rady státu. Za prvé: současný model je funkční a není důvod ho měnit. Je-li třeba něco měnit, pak způsob koordinace. A to moje služba říkala dávno. Za druhé: stejný model, jako má ČR, byť k němu dospěla spíše nechtěně, je i v zemích, kde je architektura zpravodajských služeb už několik desetiletí vyřešena. Ve Velké Británii a v Izraeli. I tam existuje samostatná rozvědka civilní, samostatná kontrarozvědka civilní a dále vojenská služba. A nikdo asi nemůže podezřívat třeba Izrael, že by měl špatnou architekturu zpravodajských služeb. Za třetí: obecně platí, že čím je demokracie v některém státě zavedenější a pevnější, tím má stát větší tendenci držet tajné služby od sebe a lépe je kontrolovat, čím je ale země totalitnější, tím má větší tendenci je slučovat. To se děje třeba v Rusku, ale dokonce i tam je rozvědka samostatná. Snaha o slučování nesvědčí o tom, že by česká demokracie byla vyspělá. Přichází-li někdo s touto myšlenkou, měl by si uvědomit, že se tím vracíme do dob StB. Je tu také řada praktických argumentů, proč neslučovat. Vždy bude muset být oddělena například analytika, personalistika, ekonomika, používání vozidel a technických prostředků, protože práce rozvědky a kontrarozvědky je prostě zásadně odlišná.
