Zabíjení podle návodu

Vrah z Ammánu znal pravidla Al-Najdiho

Některé evropské vlády chtějí zavést na svých letištích speciální kontroly muslimských cestujících. Zkušenosti z minulých pěti let totiž odhalily, že spíš oni než ne-muslimové se snaží propašovat na palubu zbraň nebo bombu. Pro bezpečnostní složky je jejich hlavním rozpoznávacím znakem vizáž: pokrývka hlavy a vousy. Radikální islamisté rychle zareagovali a začali šířit po internetu podrobné instrukce, jak se bezpečnostním opatřením vyhnout. Jsou sice poměrně primitivní, ale velmi účinné. Stručně řečeno, měli by se chovat nenápadně a zejména nepřipomínat muslimy.

Pod záštitou Alláha.

Návod pro bojovníky džíhádu, příručku „Zabijte svého člověka ze Západu“, sepsal Amer Al-Najdi a objevil se počátkem srpna na islamistických internetových stránkách Al-Hesbah. O necelý měsíc později se odehrál v jordánském Ammánu incident, který byl přesně podle Al-Najdinova návodu. Zahynul při něm jeden britský turista a šest dalších lidí bylo zraněno.
Útočníkem byl mladý Jordánec palestinského původu Nabbel Ahmed Issa Jaourah, který v Ammánu pracoval jako svářeč. Místní policie o něm později uvedla, že nemá žádné informace o jeho napojení na nějakou militantní islamistickou skupinu nebo přímo na al-Kajdu.
Jaourah byl považován na „umírněného“ muslima. V minulosti nosil vousy, v době zatčení však byl hladce oholen. Policie u něj nenašla žádné kompromitující materiály ani mobilní telefon a nezjistila ani žádné spojení s teroristy.
V pondělí 4. září se Jaourah vydal k ruinám římského amfiteátru v centru Ammánu, oblíbenému místu zahraničních turistů. Chvíli čekal před východem, který střeží místní turistická policie, a půl hodiny po poledni vytáhl pistoli, zvolal Alláh akbar a začal pálit do skupiny cizinců. Nejprve se jim při střelbě díval do zad, ale následně přímo do obličeje. Vystřelil dvanáctkrát a poté začal utíkat. Autor příručky „Zabijte svého člověka ze Západu“ měl ze svého žáka určitě velkou radost.

Pro úplné začátečníky.

„Před akcí se pomodlete k Alláhovi, aby vám ukázal správnou cestu,“ píše Al-Najdi. A dál popisuje džíhád, metody jeho bojovníků a mnoho dalších s ním spojených zajímavých podrobností. Velmi jednoduché pokyny by měl pochopit i úplný „terorista-začátečník“.
„Váš vzhled hraje významnou roli. Snažte se připomínat nevěřícího. Místo turbanu mějte jen obyčejnou kufíju (muslimský šátek) a ukál (čelenku). Ve dne si nasaďte černé brýle, v noci normální dioptrické. Noste jen sportovní nebo běžný oděv. Před akcí se oholte,“ píše Al-Najdi.
„Všechny předměty, které odhalují, že jste věřící, okamžitě zničte. Nenechávejte je u sebe ani v autě. Musíte mít jistotu, že když vás zastaví policie, nic u vás nenajde a nechá vás na pokoji… Během přípravy operace i v jejím průběhu u sebe nemějte ani mobilní telefon. Uložená čísla vašich přátel by jim i vám mohla způsobit problémy. A už vůbec u sebe nemějte mobil s kamerou.“ Podle příručky by si měl zabiják „člověka ze Západu“ obstarat dobrou zbraň, pistoli nebo automatickou pušku. Na popravu „saúdských psů“ stačí kvalitní nůž.
Následuje zajímavá kapitola „jak nalézt oběť“ přímo na Arabském poloostrově. Autor popisuje tři základní postupy, podle kterých si vybrat oběť a připravit vraždu. Za prvé sledováním. „Kolem sedmé hodiny ranní se přibližte k místu cizincova obydlí. Zjistěte, kudy jezdí do práce. Bratři v džíhádu, musíte si ale dát pozor, abyste nevzbudili podezření vojenských bastardů na kontrolních stanovištích. Zadrželi by vás a zatkli. Zajďete tam jen jednou. Pak si dejte dva až tři dny pauzu, než se tam znovu vydáte, ale počkejte na svou oběť na cestě, po níž jezdí. Sledujte ji. Můžete-li, střídejte často auto. Během sledování musíte být totiž velmi opatrní, aby vás člověk ze Západu nezpozoroval, přestože právě v tuto chvíli se cítí poměrně v bezpečí, a není proto ostražitý… V případě zastavení na semaforu ve stejném pruhu jako váš člověk ze Západu se snažte být minimálně o dvě auta za ním. Chovejte se nenápadně, třeba si upravujte šátek na hlavě. Na dálnici ho předjeďte zprava nebo zleva a pak se nechte předjet. Zbavíte se tak podezření, že ho sledujete. Když odbočíte do postranní uličky, kde budete sami, zpomalte a tvařte se, že něco hledáte. Třeba obchod nebo známé. Předstírejte, že vás vůbec nezajímá.
O několik dnů později můžete na svou oběť počkat v postranní uličce a zlikvidovat ji. Pak se vzdalte, nejlépe jiným autem. V opuštěném autě nezapomeňte nic, podle čeho by vás policie mohla identifikovat.“

Čekání v supermarketu.

Druhý postup „jak nalézt oběť“ je podle Al-Najdiho následující: lidé ze Západu jezdí často dopoledne mezi půl desátou a dvanáctou nakupovat do supermarketů, obchodních středisek typu Carrefour nebo Extra. „Vyberte si vhodného člověka ze Západu a sledujte ho. Lze očekávat, že vás zavede s nákupem přímo ke svému domu… Závěr je stejný jako v prvním případě: počkat pár dní, zastřelit a uprchnout.“ Třetí postup je nejnáročnější. Vyžaduje totiž hodně přetvářky a možná i hereckého umění: „Občas se vám stane, že sedíte s přáteli nebo příbuznými a jeden z nich najednou řekne: 'U nás ve firmě pracuje Američan, který vydělává 150 000 tisíc měsíčně.' Když víte, o kterou firmu jde, máte vyhráno. Neznáte-li ji, okamžitě ale zareagujte: 'To není možné, to je moc.' Odpověď bude určitě znít: 'Tak to je, mohu to dokázat.' Řekněte mu, že víte o člověku, který pracuje pro tu a tu firmu (uveďte název), kde pracuje Američan s platem 40 000, a firma sídlí tam a tam (řekněte adresu). Pak dodejte: 'Tvoje firma určitě sídlí o trochu jižněji.' Pak už vám nejspíš prozradí, kde přesně pracuje. V opačném případě se vyptávejte nenápadně dál. Nakonec se ale musíte zatvářit, že vás celá věc vůbec nezajímá a změnit téma.“ Přísná pravidla platí i pro vlastní likvidaci. Bojovník džíhádu by si měl obstarat druhé auto, nebo alespoň poznávací značku z podobného typu auta, ve kterém dojel na místo činu. „Až vše připravíte, zabijte ho. Způsob zabití závisí na okolnostech. Pracujete-li s cizincem ve stejné firmě, zlikvidujte ho ve volný den, abyste nebyl podezříván. A zabijte ho ve velké vzdálenosti od sídla vaší firmy.“ Al-Najdi ale není takový radikál, jak se tváří. V závěru své instruktáže totiž uvádí, že má sice smysl uskutečnit i další akce proti „Zápaďákům“, ale není třeba jich pozabíjet velký počet. „Zjistíte, že zabíjení vám jde od ruky, ale nepřehánějte to s ním. Stačí zabít jednoho, dva nebo tři…“ Jordánec Nabbel Ahmed Issa Jaourah se v Ammánu 4. září příliš „rozdováděl“. Třicetiletý Brit po jeho „akci“ na místě zemřel. Dvě Britky, Holanďan, Australanka a Novozélanďanka skončili s těžkými zraněními v nemocnici a zraněn byl i jeden místní policista.
Jaourah sedí ve vězení a odmítá vypovídat. Podle rady Al-Najdiho: „Držte jazyk za zuby.“

Mladý muslim pod kontrolou.

Začnou-li se radikální islamisté řídit pravidly, podle nichž „budou měnit svou totožnost“ - přestanou nosit svůj tradiční oděv, na který jsou tak hrdí -, nastanou pro západní bezpečnostní a zpravodajské služby zlé časy. Spojené státy a Británie vážně uvažují, že budou na letištích „třídit“ pasažéry podle náboženského vyznání a etnického původu a že budou přísněji kontrolovat zejména mladé muslimy, ale teroristé je svým netradičním muslimským oděvem mohou lehce „přelstít“. Například několik teroristů nedávno zadržených v Londýně patřilo k „bílým Britům“ a k islámu se přihlásilo až v poslední době. Když si tedy teroristé oholí vousy a oblečou se do běžných šatů, policie je bez šance. Není ale vůbec jisté, že tyto kontroly budou v dohledné době zavedeny. Jejich odpůrci totiž hovoří o nepřípustném „rasovém kádrování“. Kontroly by podle nich nespravedlivě postihly především muslimy a Araby jako takové.
Po zabránění teroristickým útokům na letadla ve Velké Británii mohou zastánci tvrdších metod ale přece jenom doufat v úspěch. Už i vlivný americký deník Wall Street Journal totiž napsal, že postrádá smysl, aby se osmdesát procent pasažérů muselo podrobovat stejné kontrole jako „mladí muslimové“.
O zpřísnění kontrol na letištích a hranicích uvažují i Francouzi a Nizozemci a obdobná debata probíhá i v celé Evropské unii.