Začala mela

Případ Agrobanka dostane Evropská komise

Ještě nebyl uzavřen případ prodeje části Agrobanky americké GE Capital Bank a už je na světě další problém, tentokrát spojený se vstupem Česka do Evropské unie. Koncem října letošního roku byla uzavřena kapitola hospodářská soutěž, ale hrozí, že bude znovu otevřena, pokud Česká republika nedoplní a dostatečně nezdůvodní další skutečnosti týkající se státních podpor v ocelářství a bankovnictví. Evropská komise požaduje mimo jiné podrobné informace o vybraných případech veřejné podpory bankovnímu sektoru. Týká se to nejen známých případů IPB, respektive ČSOB, České spořitelny a Komerční banky, ale i Agrobanky, která v roce 1998 odprodala takzvanou zdravou část GE Capital Bank.

Dar.

Prodej provázelo velké množství právních chyb a Vrchní soud nezapsal prodej části podniku, neboť odmítl uznat, že šlo o část podniku, tak jak je vymezena Obchodním zákoníkem (EURO 23/2002). S prodejem však souviselo několik dalších navazujících právních aktů. Bilance převáděné části AGB nebyla vyrovnaná, a tak Česká národní banka věnovala (!) čerstvě založené GE Capital Bank 19,7 miliardy korun jako kapitálovou injekci. Za ni obdržela pouhých 1,96 procenta akcií a zároveň se zavázala, že po zápisu navýšení základního kapitálu odprodá tyto akcie za 1000 korun mateřské Generale Electric. Ani po čtyřech letech nebylo navýšení do obchodního rejstříku zapsáno a Městský soud přímo zamítl takový zápis provést.

Daň.

Česká národní banka se bohužel již dříve zavázala, že po GE Capital Bank nebude celých 19,7 miliardy korun nikdy požadovat zpět. I když ponecháme stranou, jak byla suma tak obrovského daru vypočtena, faktem je, že GE Capital Bank by měla zaplatit darovací daň, která činí téměř 7,8 miliardy. Ve skutečnosti však tuto částku bude muset na základě podepsaných smluv zaplatit opět ČNB, která dosud za vyřešení situace v Agrobance zaplatila celkem téměř 42 miliard korun, z toho 22 miliard zůstalo jako pohledávka vůči zbytkové AGB, která je nyní v likvidaci.

Dvakrát tolik.

I těchto 22 miliard pohledávek je však problematických. Agrobanka v likvidaci odmítla uznat devět miliard a tvrdí, že patří do převedené části, tedy GE Capital Bank. Spor se řeší soudně. Charakter zbývajících pohledávek je obdobný a není vyloučeno, že Agrobanka v likvidaci odmítne celý svůj závazek vůči ČNB. Pokud to Česká národní banka uzná (nebo o tom rozhodne soud), dostane se znovu do problémů s Evropskou komisí, protože nebude moci vymáhat svoji pohledávku po GE Capital Bank a bude muset i z této částky zaplatit darovací daň, tedy dalších 8,9 miliardy korun. Podpora ČNB americké GE Capital Bank tak dosáhne kromě původních 19,7 miliardy dalších 16,7 miliardy korun, celkem 36,4 miliardy. Celkové náklady ČNB na případ AGB dosáhnou částky 58,4 miliardy korun, což je o mnoho miliard více, než činily všechny závazky Agrobanky v době před prodejem. Nic na tom nezmění fakt, že část peněz se vrací do státního rozpočtu, v němž je samostatnou kapitolou i ČNB, protože darovací daň platí podle našeho právního řádu obdarovaný, tedy GECB. Proto by daň měla být jenom příjmem státního rozpočtu.

Bez zákona.

Ani uvedené náklady ČNB za neúspěšný prodej Agrobanky ale nemusí být konečné. Stále ještě nejsou uzavřené soudní žaloby akcionářů na nesprávný úřední postup nuceného správce a ČNB. V případě jejich úspěchu by odškodnění mohlo dosáhnout i několika miliard korun. Je zajímavé, že se dosud nikdo nezajímá o to, jak mohly být použity státní finance v tak značném rozsahu, aniž k tomu existoval řádný zákonný souhlas. Zákon o ČNB říká, že centrální banka nesmí pořizovat akcie soukromých bank, případně s nimi na úkor daňových poplatníků obchodovat s obrovskou ztrátou. A k tomu ještě platit za někoho miliardové daně, protože kdysi uzavřela velmi nevýhodné smlouvy.
Právě to, že dosud nejsou jasné všechny platby, které ještě bude muset ČNB, respektive stát za GE Capital Bank uhradit, může být největším kamenem úrazu v jednáních s Evropskou komisí. Národní banka dosud připouští pouze darovací daň za kapitálovou injekci, ale další veřejná podpora může vzniknout i kvůli odpuštění uvedených závazků. Evropská komise vyžaduje okamžité přiznání všech budoucích podpor v seznamu transparentnosti a jejich posouzení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Teprve potom se vyjádří, zda nebude kapitola hospodářská soutěž, která byla předběžně uzavřena 24. října, znovu otevřena.