Finanční agentura s jeho jménem je dnes světovou trojkou
V devětatřiceti letech se mu zhroutil svět. „Tady máš deset milionů dolarů a už jsi pro nás součástí historie, oznámilo Michaelu Bloombergovi (58) jednoho letního rána vedení investiční banky Salomon Brothers. „V sobotu 1. srpna 1981 jsem skončil s prací na plný úvazek a s vysokonapěťovým životem, který jsem miloval, a to po patnácti letech s dvanáctihodinovými pracovními dny po šest dní v týdnu, píše současný miliardář v autobiografické knize nazvané Bloomberg by Bloomberg. „Přitom v pozici generálního partnera Salomon Brothers jsem byl spíše majitelem než zaměstnancem, upřesňuje.
Absolvent Harvardu se ocitl na dlažbě spolu s 63 lidmi zčásti vzhledem k fúzi s obchodní společností Phibro, zčásti kvůli svému nekonvenčnímu osobnímu stylu. S deseti miliony v kapse, s hodnotami, které mu vštípili rodiče, a se sebedůvěrou sobě vlastní, měl – jak sám popisuje – na výběr mezi třemi alternativami. „Buď mě čekalo chození ode dveří ke dveřím, nebo jsem se mohl stát nezaměstnaným. Třetí varianta byla rozjet vlastní firmu, vzpomíná. Pracovat pro někoho dalšího se mu už moc nezamlouvalo, třeba by zase riskoval vyhazov. O nezaměstnanosti v případě člověka, který „miluje pondělky , není řeči, založit firmu a pak zkrachovat se ale bál. S penězi, které měl, však byl dostatek času na přemýšlení. Rodina – manželka a dvě dcery – byla zabezpečená. Čekal tedy na nápad, aby vytvořil projekt, který by zaručil úspěch firmy. Když zvážil, které prostředí zná nejlépe, v němž má nejvíce kontaktů a které má slibnou budoucnost, skončil zase u financí na Wall Street.
Obchodovat s akciemi? To už tu bylo. Ale co firma, která by těmto finančním institucím pomohla využít výhod nových technologií? „Musel jsem přijít na službu s přidanou hodnotou, která ještě na trhu nebyla a jež chyběla, popisuje ve své knize. To, že nápad dostal, je zřejmé, jinak by snad ani neměl důvod knihu napsat.
Když Bloomberg odcházel od svého stolu obchodníka s cennými papíry ze Salomon Brothers, používaly se k výpočtům hlavně kalkulačka a tužka stejně jako při jeho příchodu do firmy v polovině šedesátých let. Navíc data si každá firma shromažďovala sama, což bylo velmi nákladné. „Ale já jsem mohl vytvořit daleko propracovanější systém, založený na sběru dat a jen za zlomek ceny, říká Bloomberg. „S vyšším počtem firem, jež by přejaly můj systém, bych mohl vytvořit standard čili něco, co vzhledem ke konkurenci nemohli nikdy insideři sami vytvořit. Navíc jsem byl nezávislý a nikdo nic podobného dosud nedělal, vypočítává.
Tak se zrodil svět Bloombergu. V roce 1981 založil Michael firmu Innovative Marketing Systems. O rok později už nainstaloval dvacet prvních terminálů v investiční bance Merrill Lynch. Za dalších pět let, nedbaje na černý rok na newyorské burze, už otevírá pobočky v Londýně a v Tokiu. V roce 1990, kdy má na kontě deset tisíc instalovaných bloombergovských terminálů, otevírá tiskovou agenturu Bloomberg News. Čtyři roky nato zahajuje provoz i televizní stanice Bloomberg. Internetová stránka bloomberg.com se otevírá v roce 1995. Dnes už počet terminálů za 1200 dolarů měsíčně překračuje sto třicet tisíc a je ve více než sto zemích světa, na světovém trhu zaujímá třetí místo. Vede britská Reuters s 37 procenty trhu, následuje americká Bridge s 23 procenty a Bloomberg má 21 procent. Ale jen Bloomberg ročně dosahuje dvouciferného růstu.
Michael je pyšný na svůj úspěch, protože „vždy pracoval více než soused . Jeho pracovní den má většinou patnáct hodin a někdy se během jednoho večera zúčastní i několika obchodních večeří. Když vyjmenovává ingredience svého receptu na úspěch, nebrání se superlativům. Jeho služby jsou „nejlepší , jeho šest tisíc zaměstnanců je „perfektních , jeho strategie „špatně kopírovaná konkurenty je nesrovnatelná , tvrdí miliardář, který mlčí o svých ročních příjmech, což je dost divné u muže, který se živí právě zveřejňováním finančních informací. V roce 1998 ho Time Magazine umístil na 33. pozici v žebříčku počítačových elit, Worth Magazine mu přiřadil třináctý rank mezi dvaceti nejvlivnějšími lidmi na Wall Streetu. V loňském roce se dostal v tradičním žebříčku časopisu Forbes mezi nejbohatšími Američany na 92. místo.
Společnost s loňským obratem ve výši dvě miliardy dolarů, v níž ovládá 72 procent, zatím Bloomberg nehodlá uvést na trh. Dvacet procent ve firmě drží první zákazník – banka Merrill Lynch a zbylá procenta dlouholetí zaměstnanci společnosti.
Majitel nejrychleji rostoucího mediálního impéria na světě, přezdívaného továrna na citrony, je dnes rozvedený. Mocný a energický muž, milovník hezkých žen, těšící se zájmu veřejnosti, dohlíží na společnost z kanceláře v New Yorku vyzdobené zarámovanými oslavnými články z prestižních světových deníků. Bez jeho jména se ve firmě neobejde ani podložka pod myš.
Říká se, že kdo si k Bloombergovým službám jen přičichl, nedokáže se už bez nich obejít, proto tolik makléřů, analytiků a finančních specialistů v pracovní smlouvě požaduje přístup k této hračce. Uznání si vydobyl i mezi velkými. „Michael Bloomberg je nejkreativnějším podnikatelem v médiích naší epochy a vedle Billa Gatese možná tím nejúspěšnějším, prohlásil o něm Rupert Murdoch, mediální drak a šéf News Corporation. „Jak mohl podnikatel přežít patnáct let u tak respektované firmy jako Salomon Brothers, to je nad mé chápání! Nakonec však zatřásl jedním světem – finančním – a pomohl zkonsolidovat další dva – onlinové služby a novinařinu. Součet toho, co udělal, je fascinující a poučný, obdivně vydechla i proslulá investorka Esther Dysonová, prezidentka Edventure Holdings.
