Menu Zavřít

Zachovejme si zdravý rozum

20. 11. 2008
Autor: Euro.cz

Pozor na politiky, ...

Celý podtitul: Pozor na politiky, kteří chtějí zneužít nynější situace, říká guvernér České národní banky

Centrální banky hrají v současné světové krizi významnou roli coby zdroje chybějící likvidity a jako poskytovatelé garancí. Česká národní banka (ČNB) zřejmě nebude muset vystavovat žádné záruky, neboť naše peněžní ústavy se do pochybných obchodů s deriváty hypoték až na malé výjimky nezapletly. Přesto se centrální banka musí potýkat s problémy v reálné ekonomice a s výrazným oslabením růstu. Receptem guvernéra Zdeňka Tůmy na úspěšné zvládnutí příštích dvou let je vzájemná důvěra a zachování zdravého rozumu.

EURO: Jaká je role centrálního bankéře v období finanční krize? TŮMA: Věřím, že především expertní. Z pohledu české ekonomiky je důležité rozlišit aspekt probíhající finanční krize a následných dopadů na reálnou ekonomiku. Co se týká finanční krize, tam nadále platí, co zaznělo na mojí schůzce s premiérem Topolánkem a ministrem financí Kalouskem, kdy jsme prohlásili, že nevidíme žádné zásadní ohrožení stability našeho finančního sektoru. V současné době se snažíme především analyzovat, do jaké míry bude zasažen reálný sektor. Není pochyb o tom, že vůči dění ve světě nejsme izolovaný ostrov. Naopak, jsme otevřenou ekonomikou, zejména vůči eurozóně. I naše hospodářství vlivem krize výrazně zpomaluje a je třeba se zabývat tím, jaké bude mít toto zpomalení dopady.

EURO: Lze tyto dopady již nyní identifikovat? TŮMA: Co se týká mezibankovního trhu, nelze popřít, že obecná nervozita na finančních trzích se přenesla k nám. Vede to k problémům s likviditou, což se na mezibankovním trhu projevuje. Další projev, který byl už dobře pozorovatelný, se týká trhu s dluhopisy, jenž se na chvíli téměř zastavil. Naštěstí, a to v našich podmínkách platí pořád, nejde o problém solvence či platební schopnosti bank. Z důvodů, které jsem už mnohokrát opakoval, si nadále budeme stát velmi dobře.

EURO: Můžete ty důvody zopakovat ještě jednou? TŮMA: Především jde o vyčištění bilancí bank z devadesátých let. Dále zkušenosti, které bankéři i dohled nasbírali během naší bankovní krize. Naše ekonomika začátkem dekády také nastartovala ke slušnému a stabilnímu růstu, což vedlo ke slušné ziskovosti bank. Tím pádem neexistovala příliš silná motivace k tomu, aby banky přemýšlely o tom, jak ještě trošičku zvýšit zisk prostřednictvím nějakých prazvláštních aktiv. Tohle vše nás ochránilo od toho, že by se český finanční, respektive bankovní sektor významnějším způsobem angažoval v těch komplikovaných produktech typu CDO.

EURO: Co se dle vašeho názoru bude dít v nejbližší budoucnosti? TŮMA: Věřím, že zvládneme problémy s likviditou a že se nám postupně podaří překonat nervozitu na finančních trzích. Největší nejistotou a zároveň tím, čeho se obávám, jsou dopady finanční krize na reálnou ekonomiku. Uvědomme si, že každé významné zpomalení může zasahovat ještě neuzdravený finanční sektor zpětně. Z tohoto důvodu si myslím, že rok 2009 bude klíčový z hlediska míry a délky zpomalení světové ekonomiky.

EURO: Jaké jsou vaše odhady dopadu na českou ekonomiku? TŮMA: Počítáme s významným zpomalením české ekonomiky z vrcholu, kterého dosáhla v roce 2007. Pořád bychom ale měli zůstat v oblasti růstu. V roce 2009 půjdeme s růstem někam těsně pod tři procenta a zhruba v této rovině, možná malinko lépe, se budeme pohybovat i v roce 2010.

EURO: Pravděpodobně ale bude záležet hlavně na dění v USA, nebo už se těžiště krize přesunulo do Evropy? TŮMA: Já si netroufám tvrdit, a ani si tím nejsem jist, kde je dnes těžiště krize. Amerika dříve začala a dříve se s tím problémem začala potýkat. Až poté se potíže přesunuly do Evropy. Pravdou je, že dnes je v Americe vůči Evropě slyšet určitá nedůvěra. Američané si nejsou příliš jistí, že se na světlo dostalo vše závadné, co v evropských bankách bylo, a že se již nevynoří něco nového.

EURO: Při naší zkušenosti se sanací bank a cenou těchto opatření bychom měli mít poněkud hořkosladký dojem… TŮMA: Člověk z toho všeho současného dění není zrovna nadšený. Na druhé straně je pravdou, že je zde i jisté zadostiučinění. Je totiž vidět, že v okamžiku, kdy čelíte systémové krizi, opravdu musíte zkoušet všechna možná opatření, počínaje fúzemi těch lépe vypadajících a horších bank, i nejrůznější státní intervence v závislosti na tom, jak situace v daném okamžiku vypadá.
Dostali jsme se do stavu, kdy byl český stát penalizován za určitý způsob státní pomoci, protože v daných podmínkách bylo obtížné vydat se jinou cestou. A nyní vidíme, že i ty nejvyspělejší země s nejvyspělejšími trhy, když stojí před systémovou krizí a reálně hrozí zhroucení finančního systému, dělají skutečně všechno možné, aby finanční sektor nepadl. Zhodnotit tyto kroky však bude možné až po čase. Existuje spousta garancí vyřčených, schválených vládami a parlamenty, nebo alespoň morálně přislíbených. Nicméně řada z těchto slíbených záruk byla učiněna právě proto, aby nenastal kolaps a ztráty nebyly ještě větší. Je jistá rozumná naděje, že řada z těchto garancí nebude muset být uplatněna. To však nic nemění na tom, že jsou vysoké a nebude úplně triviální z tohoto rozjetého vlaku zase po čase vystoupit.

EURO: Takto obrovské subvence financované dluhopisy mohou mít v podstatě dva efekty. Buďto drasticky vzroste inflace, nebo Evropská centrální banka ve snaze tomuto projevu zabránit zvýší úrokové sazby. V obou případech budou muset země, které garance poskytly, uhradit vydané dluhopisy… TŮMA: Tohle je jeden z velkých sporů současnosti. Není totiž úplně jasné, jakým způsobem se zvýšení peněžní zásoby do ekonomiky promítne. Dám čerstvý příklad z posledního snížení našich sazeb. S ohledem na omezené fungování peněžního trhu se toto snížení nepromítne naplno. V okamžiku, kdy trhy nefungují normálně, se nemůžete spoléhat na standardní fungování jejich tradičních mechanismů. Vztahy, které vždy platily a na nichž máte postavený analytický model, nebudou dávat stejnou výpověď. Čili závěr o tom, zda se tahle expanze likvidity promítne později do inflace, nemusí být docela jednoznačný. Banky totiž likviditu drží, a v okamžiku, kdy se situace začne vracet do normálu, vrátí se peníze do centrálních bank. Jednoznačný závěr však nejde vyslovit.

bitcoin_skoleni

EURO: Potenciální riziko však existuje, ne? TŮMA: V této souvislosti mě daleko více trápí to, jak evropští i světoví politici volají po silné reakci a tvrdí, že krize je důsledkem špatné regulace a špatných pravidel. Prý musíme udělat něco lepšího, novou světovou regulaci a podobně. To považuji za obrovské riziko. Na jednu stranu politici pochopitelně potřebují vykázat nějakou akci. Ale hovořit o tom způsobem, že potřebujeme konečně globální regulaci, když už ji v bankovnictví máme dvacet let, je jen znakem toho, že tomu ti lidé buďto vůbec nerozumí, nebo že zneužívají situace. Máme jasná basilejská pravidla, na jejichž základě je funkční evropská direktiva, která harmonizuje pravidla uvnitř Evropské unie. Ne že bychom nemohli pokročit dále, ale byla by fatální chyba snažit se dohnat centralizaci do krajnosti a vytvářet nějakého evropského regulátora.

EURO: Jak by budoucí krok v oblasti regulací měl dle vašeho názoru vypadat? TŮMA: V rámci Evropy existuje několik regulátorů a několik dohledových institucí. Pokud bychom se v Evropě vydali podobnou cestou, jakou jsme prošli my a Slováci, už jen sjednocení dohledových institucí by byl pokrok.
Pro mne to, co se stalo, není selháním regulací a pravidel. Pravidla mohou vždy jen vymezit určitý prostor a opěrné body. Stejně tak dohled nemůže kontrolovat každý z řady produktů, protože v dohledu nesedí lidé, kteří by analyzovali každou operaci, kterou banka provede. Dohled se má dívat, zda jsou v institucích správně nastavené procesy, jestli banka postupuje správně v oblasti řízení rizika. Tuto krizi spustilo selhání jednotlivců a některých institucí. Že příčina netkví v pravidlech, je zřejmé z toho, že nezkolaboval celý trh.

  • Našli jste v článku chybu?