Kapitola 226
Prorok Šlitr * Heparinový klip * (Euro)turismo o muerte * Also sprach Mountfield * Výstava v Šanghaji, obrázky z Pekingu * Nápad z Nového Knína
Prorok Šlitr
Jiří Šlitr kdysi složil píseň Big Bad John. Léta jsme se jí nevinně pochechtávali, než přišly Věci veřejné. Zatrnulo nám. Byl snad Jiří Šlitr prorok? Kdo jiný by mohl předjímat volební kampaň Radka Johna? Posuďte sami. Porovnejte následující text písně Big Bad John s volebním programem Věcí veřejných.
Big Džón, big Džón, big Džón, big bed Džón!
D’pejpr iz vajt. D’tejbl iz braun. Haú meny vindouz hez d’klásrúm? It hez tú vindouz end van dór.
Big Džón, big Džón, big Džón, big bed Džón!
Aur femily iz not very lárdž. Aj hev van bradr end tú sistrz. Maj big sistrz nejm iz En. Maj litl sistrz nejm iz Mery. Maj bradr iz e pajonýr.
Big Džón, big Džón, big Džón, big bed Džón!
Mistr Veselý iz going et houm. Vot hez mistr Veselý in hiz hendz? Hí hez eplz in his hends. Misiz Šebesťáková lajks tu spík ingliš.
Big Džón, big Džón, big Džón, big bed Džón!
Big Džón, big Džón, big Džón, big bed Džón!
Heparinový klip
Žili byli dva Petrové Zelenkové. Oba měli prázdno v hlavě, jen cítili, že to chce nějakou akci. Oběma Zelenkům zřejmě staří lidé příliš nepřirostli k srdci. Jeden jim proto podával heparin, aniž by jej chtěli či potřebovali. Druhý je zase zpodobnil pouze jako objekty nesoucí hlasy k volbám. Učinil to tak nadutě, až si z hloubi času vykoledoval napomenutí „bych jazyky mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem měď zvučící aneb zvonec znějící“. Dodejme, že to by byl ještě ten lepší případ.
Celý nablblý klip je jen vykradením a totálním nepochopením jakési cizí předlohy. Vystupují v něm jakési dvě nuly, což dává dohromady pěkný piktogram. Navíc otec a strýc jedné z oněch nul zneužili obchodní informace a byli nedávno odsouzeni a potrestáni. A k tomu musejí společně nahradit způsobenou škodu.
Proto tvůrcům a fanouškům onoho klipu radíme: navštivte nejprve své příbuzné, ať konečně přestanou krást a páchat trestnou činnost . Posviťte si nejprve na vlastní rodinu. Jak stará moudrost praví, zameťte si nejprve před vlastním prahem!
(Euro)turismo o muerte
Evropská unie je opět o krok blíž reálnému socialismu. To se aspoň může zdát z návrhu eurokomisaře pro průmysl a podnikání Antonia Tajaniho. Tento kolega italského premiéra Silvia Berlusconiho z pravicové strany Vzhůru Itálie totiž definoval nové právo člověka – na cestování za účelem dovolené. Tajani chce stamiliony eur z peněženek daňových poplatníků přispívat na rekreaci mladým lidem, seniorům a těm, kdo si ji zkrátka nemohou dovolit. Aprílový žertík? Ani náhodou!
Podpora ve výši 30 procent nákladů na cestu má být v pilotním programu vyplácena od letoška do roku 2013 – a potom v plné parádě dál. Aby Španělé mohli například poznat krásy Polska a Angličané zase ochutnat italské víno nebo si zaplavat ve Středozemním moři. Dovolená už nebude odměnou za vlastní celoroční dřinu, ale za celoroční dřinu ostatních. Jak je vidět, pustit žilou unijnímu rozpočtu dokážou nejen bruselští euroúředníci (EURO 18/2010), ale i vrcholní představitelé Evropské komise.
Není však vyloučeno, že euroúředníci jen plní přání velkých evropských cestovních kanceláří, které zažívají špatné období. Proto tento absurdní návrh asi vznikl. Za nápadem, jak „podojit“ evropský rozpočet kvůli zvýšení počtu zákazníků, pravděpodobně jsou bruselští lobbisté těchto společností. Kam však takové utrácení cizích peněz vede, lze sledovat aktuálně v řeckých ulicích. A příště možná na vlastní kůži už během letošní dovolené ve Španělsku či v Portugalsku.
Also sprach Mountfield
Kdyby slavní skladatelé vážné hudby věděli, na jaké účely použijí jejich dílo příští generace, asi by se hodně divili. Kontrast mezi inzerovaným produktem a použitou hudbou je někdy menší, někdy větší. Někdy však propastný.
Společnost Mountfield, která prodává sekačky a jiné zahradnické stroje, nechala vyrobit nový jarní reklamní klip pro televize. Používá přitom opus Richarda Strausse Also sprach Zarathustra složený v roce 1896 na základě knihy Tak pravil Zarathustra od filozofa Friedricha Nietzscheho. Její úvodní část je jednou z nejznámějších hudebních pasáží vůbec. Byla použitá v americkém velkofilmu 2001: Vesmírná odysea i jako znělka známého satirického seriálu Česká soda. Tentokrát ji slyšíme v reklamě na sekačky. Nakonec proč ne? Toto Straussovo dílo se u nás příliš nehraje, a proto to lze brát tak, že když jeho neznámější část firma Mountfield nabídne Čechům minimálně jednou denně, zvedá všeobecnou úroveň kultury. A máme to zadarmo! (Pokud se však nedíváme na veřejnoprávní televizi.)
Výstava v Šanghaji, obrázky z Pekingu
Začala světová výstava Expo 2010 v Šanghaji. Říká se, že vedle olympijských her a světového šampionátu ve fotbale jde o třetí nejvýznamnější mezinárodní událost. Velkolepá zahajovací show se odehrála v pátek 30. dubna. A Česká televize byla při tom! Vždyť má vlastního stálého zpravodaje v Číně Tomáše Etzlera, který tuto instituci přijde na velké peníze. Poslední dubnový den vstupoval s komentářem k Expu do zpravodajství živě již od rána. Záhadou je, proč k jeho reportážím ze Šanghaje vysílala Česká televize záběry z Pekingu. Diváci si tedy mohli prohlédnout hlavní pekingské atrakce – střechy Zakázaného města i náměstí Tchien-an-men.
Šanghaj je od Pekingu vzdálená víc než tisíc kilometrů. Pokud bude Česká televize vždy uplatňovat takový velkorysý přístup ke geografii, nebude se možné divit až z události, která se bude konat v Praze, odvysílá záběry s pařížskou Eiffelovkou.
Nápad z Nového Knína
Možné řešení splácení dluhů řeckého státu nabízí nezaměstnaný český vynálezce Emanuel Svoboda z Nového Knína – ulice Na Flusárně. Ten letos na jaře navrhl společnosti ČEZ, aby přestěhoval elektrárnu Prunéřov do prostoru mezi středočeskými Kralupy nad Vltavou a obcí Dolany. Jeho zlepšovák, který obracel naruby záměr firmy, ČEZ s poděkováním odmítl (EURO 13/2010). Pan Emanuel se však tentokrát ujal mnohem obtížnějšího úkolu. Navrhl možné řešení splácení dluhů řeckého státu. Jelikož si dnes s Řeckem nikdo neví rady – ani největší bruselští eurogiganti – není vyloučeno, že originální návrh z Nového Knína bude nakonec použit. Nápad je plně eurokomfortní (trvale udržitelný rozvoj) a trendy (solární energie, biomasa, větrné elektrárny, obchod s emisními povolenkami či ekologické zdanění). Proč by jej tedy někdo z Evropské komise neuskutečnil? Koneckonců v Evropské unii se uskutečňují i mnohem bizarnější návrhy. Nápad pana Emanuela otiskujeme v plném znění.
„Dne 2. května 2010 ministři financí eurozóny schválili finanční pomoc pro silně zadlužené Řecko výměnou za úsporné opatření tamní vlády. Prostřednictvím úvěrů od členských států eurozóny a Mezinárodního měnového fondu by Řecko v příštích třech letech mělo dostat finanční půjčku ve výši 110 miliard eur. Osobně si myslím, že by bylo v rámci trvale udržitelného rozvoje řeckého státu vhodné zavedení ekologických daní, které by znevýhodňovaly, například v oblasti energetiky, spotřebu neobnovitelných surovin, například uhlí, ropy a zemního plynu. A naopak daňově zvýhodňovaly využívání sluneční, větrné, vodní a biomasové energie. Sluneční svit je v Řecku vyšší než například v České republice a přebytky vyrobené elektrické energie ze slunečních panelů by mohly být využity přečerpacími vodními elektrárnami, které jsou tvořeny dvěma nad sebou umístěnými vodními nádržemi. A v době nadbytku elektřiny v rozvodné síti se voda čerpá z níže umístěné nádrže do výše umístěné. A v době nedostatku proudu v rozvodné síti se voda z horní nádrže vypouští do spodní a elektřina se do rozvodné sítě dodává. Řecko je převážně hornatý stát, a má tedy předpoklady pro výstavbu těchto vodních nádrží, které mohou sloužit i k zadržování povodňových přívalů, závlahám v zemědělství, rekreaci a sportovnímu rybolovu. A na jejich březích mohou růst rychle rostoucí dřeviny pro produkci biomasy.
Na území Řecka jsou také předpoklady pro výrobu elektrické energie ve větrných elektrárnách umístěných například v mořských pobřežních mělčinách nebo na vrcholcích horských masivů. Podle mého odhadu má Řecko předpoklady i větší část vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyvážet do států Evropské unie, a splácet tak své půjčky. V Řecku by se také vyšší výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů mohlo v silniční dopravě více využívat elektromobilů, čímž by se zlepšilo ovzduší ve městech a zmenšila spotřeba ropy a zároveň i produkce CO2. Takže by Řecko mohlo své emisní povolenky na CO2 prodat jiným státům. Program na využití obnovitelných zdrojů na území Řecka by také vedl ke snížení nezaměstnanosti jak doma, tak v jiných státech Evropské unie.“