Brazilská privatizace
Brazílie zrychlila privatizaci atraktivních odvětví. Po velkém třesku v telekomunikacích a pomalém rozjezdu v energetice a bankovním sektoru se bitevním polem pro mezinárodní koncerny stala minulý týden slibná brazilská ropná pole.
Brazílie, jejíž ekonomika je třetí největší na západní polokouli, má stále ještě značné hospodářské problémy a ráda by se z nich co nejdříve dostala. Rozhodla se proto silně omezit podíl státem vlastněných podniků a zároveň přilákat zahraniční kapitál. Vsadila na urychlenou privatizaci stěžejních hospodářských odvětví za účasti zahraničních investorů, kteří mají přinést do ekonomiky peníze.
Bitva právě začala
Brazilský ropný průmysl se poprvé po padesáti letech otevřel zahraničním investorům. Ropní giganti zvučných jmen se minulou středu ucházeli o ropná a plynová pole a Brazílie jim nabídla v prvním kole aukcí k prodeji některá ze sv ých nejslibnějších nalezišť v pobřežních mělčinách.
Ve hře bylo dvacet sedm potenciálních nalezišť obou surovin a národní ropná agentura ANP pro účast v privatizaci vybrala 37 zahraničních společností. Mezi nejžhavějšími zájemci byly mezinárodní ropné koncerny Esso, Mobil, Agip, Shell, BP Amoco , Total a další. Těm společnostem, které získaly licence, brazilská vláda umožní provádět geologický průzkum a případně obě suroviny také produkovat.
Velkým konkurentem v aukcích byl zahraničním investorům státní brazilský ropný gigant Petrobras, který měl od padesátých let až do roku 1997 monopol na domácí těžbu ropy. Monopol sice ztratil, ale těžbu dosud kontroloval, protože v zemi nebyl z domácích firem dosud nikdo, kdo by mu mohl konkurovat. Jeho dominantní postavení mu zajistilo i dobrou prosperitu, což je vidět na cenách jeho akcií na burze cenných papírů.
Kromě firmy Petrobras se z domácích uchazečů do prvního kola aukcí kvalifikoval také největší důlní koncern Companhia Vale do Rio Doce (CVRD), který chtěl investovat do ropných a plynárenských projektů společně s firmou Petrobras a americkou ropnou společností Conoco, ale od svého záměru těsně před zahájením aukcí odstoupil. O koupi ropných polí se ucházely ještě další tři domácí firmy.
Nejvíce pro Agip
Největší podíl na rozvoji nejslibnějších brazilských nalezišť si minulý týden v aukci zajistila podle nejnovějších agenturních zpráv italská společnost Agip, která za práva na rozvoj naleziště Santos na jihu brazilského pobřeží nabídla 75 milionů am erických dolarů. Dalšími úspěšnými uchazeči byly americké Exxon, Texaco, Amerada Hess a Unocal, italská ENI, britské Shell a BP Amoco a také argentinská YPF.
Brazilský Petrobras získal pět bloků a údajně dokonce s lepšími podmínkami než v oblastech, které si podržel po liberalizaci brazilského ropného sektoru před dvěma roky.
Ropné společnosti, které v brazilských nalezištích sází nejen na ropu, ale také na zemní plyn, budou zřejmě do průzkumu a rozvoje svých bloků investovat nyní desítky miliard dolarů, což bude pro churavou brazilskou ekonomiku požehnáním.
Vláda označila aukce za úspěch, a to i přesto, že polovina nabízených bloků (hlavně v mělkých vodách a na pevnině) investory nepřilákala. Domnívá se však, že by do pěti let po této velké aukci mohly zahraniční společnosti v Braz ílii do ropného a plynárenského sektoru investovat až 30 miliard USD a výrazně tam podpořit tvorbu nových pracovních míst (těch by prý mohlo vzniknout až 300 tisíc). Finančním přínosem pro vládu byly také poplatky, které musely zaregistrovaní ú častníci zaplatit za účast v aukci. Činily deset milionů dolarů za jednoho účastníka.
Šance stouply
Petrobras odhaduje celkové zásoby ropy a plynu v Brazílii na 17 miliard barelů (v přepočtu na ropu). Její poslední průzkumy naznačují, že je možno úspěšně těžit ropu i ve větších hloubkách. K tomu je ovšem potřeba dostatek finančních prostředků. Zahraniční investoři je mají, a tak nyní šance na růst těžby stoupla.
Brazilská produkce ropy a plynu se dnes pohybuje (v přepočtu na ropu) kolem 1,2 milionu barelů denně a pokrývá domácí spotřebu obou surovin jen ze dvou třetin. Třetinu z 1,8 milionu barelů, které země denně spotřebovává, dováží z Arg entiny, Mexika a Venezuely. Po „velkém třesku , který minulý týden v ropném průmyslu Brazílie nastal, by se ovšem mohla těžba ropy i plynu díky mohutnému rozvoji nalezišť výrazně zvýšit a krýt plně potřeby brazilské ekonomiky. Brazílie jako čistý dovozce ropy chce pr odukci v nadcházejících letech zdvojnásobit. Není vyloučeno, že v dlouhodobější perspektivě by mohlo zbýt i na export.
I telekomunikace se činí
Na telekomunikační trh v Brazílii přišla nejdůležitější změna už loni, když byl rozbit monopol státního obra Telebras. Ten kontroloval celý telekomunikační trh prostřednictvím provozovatele Embratel a několika dalších regionálních provozovatelů. Loni v červenci byl rozdělen do dvanácti podniků, které byly dány do aukce za 19 miliard dolarů. Byla to vůbec největší privatizace v historii Latinské Ameriky.
Do Brazílie tak přišla podle názoru odborníků konkurence v sektoru telekomunikací mnohem rychleji než jinde ve světě. Přinesla - a zejména v budoucnu přinese - podle odborníků nižší telekomunikační poplatky a hlavně investice potřebn é pro rozvoj sektoru.
V telekomunikacích zavládlo postupně tvrdé konkurenční prostředí, ale prozatím jen v sektoru mobilních telefonů. Byly však položeny také základy k tomu, aby do konce roku 1999 vznikla konkurence i v dalších segmentech telekomunikačního trhu. Nyní tedy přichází další krok - privatizace sektoru dálkových hovorů. Boj o něj svedou už začátkem července mocní multinárodní provozovatelé.
Ostrou kampaň na telekomunikačním kolbišti od samého začátku letošního roku zahájily podle agentury Reuters americká telekomunikační dvojka MCI World- Com a španělská jednička Telefonica. Oba operátoři jsou již dobře „zaháčkováni v několika brazilských telekomunikačních firmách a obě mají na brazilském trhu šanci provozovat dálkové hovory.
Americká firma MCI WorldCom, která je od loňského roku druhým největším provozovatelem dálkového spojení v USA, má většinový majetkový podíl v brazilském Embratelu a její šance na získání licence na provozování dálkových hovorů jsou podle pozorovatelů velké. Nicméně situace Embratelu není zatím zřejmě růžová, což se obráží mimo jiné i na ceně jeho akcií. Během května prudce klesla na úroveň z letošního ledna.
Španělská jednička Telefonica vlastní už v Brazílii společnost Telefonica Celular, jež provozuje síť mobilních telefonů v Rio de Janeiru, a má také většinový podíl ve společnosti Celular CRT, která zase provozuje mobilní telefonní síť ve státě Rio Grande do Sul. Telefonica Celular počítá, že do konce letošního roku vzroste počet jejích zákazníků v Rio de Janeiru na 1,75 milionu, neboť tam jdou ceny mobilních telefonů i služeb dolů a to může přilákat nové zákazníky.
Někde to ještě vázne
V elektrárenském sektoru se zatím příliš nepokročilo, i když podle nejnovějších informací má být v nejbližších dnech v aukci prodána státní distribuční společnost Paraiba. Ovšem prodej další velké státní společnosti Furnas se stále odkládá . Měla by být v aukci nabídnuta až koncem letošního roku. Její privatizace se opožďuje zejména z toho důvodu, že noví potenciální vlastníci čekají na liberalizaci brazilského energetického trhu a na narovnání cen energií. Letos by mělo být v sektoru nabídnuto v aukcích ještě třináct elektrárenských společností a začátkem roku 2000 pak další čtyři elektrárny.
Podobná situace je v bankovním sektoru. Do konce června mají sice proběhnout dvě aukce, při nichž by měly být prodány státní banka Bahia a spořitelna National Savings Bank, ale až v druhé polovině roku se má začít s prodejem šesté ne jvětší domácí banky Banespa, a také o zbývajících šesti státních bankách se údajně rozhodne až koncem roku.
