Díky blížícímu se zmírnění sankcí se v Íránu otevírá českým exportérům ohromný trh. Šance hlavně pro mladoboleslavskou Škodu
Když po čtyřech dnech vyjednávacího maratonu zástupci světových velmocí na konci listopadu oznámili, že se dohodli s Íránem na omezení jeho jaderného programu a následně i případném zrušení sankcí, mnoho světových byznysmenů zbystřilo. Kdysi velmi vyspělý trh je po desítkách let mezinárodních sankcí lačný po modernizaci.
Té by se samozřejmě chtěli účastnit i Češi, jejichž obchod s Íránci skomírá a vývoz do země s více než 70 miliony obyvatel se pohybuje jen ve stovkách tisíc korun. Přitom valnou většinu mají automobilky a firmy, které mají co do činění s automobilovým průmyslem.
Íránci nyní stojí o spolupráci v této oblasti natolik, že jejich diplomaté mimo záznam hovoří o případných investicích automobilek v zemi jako o lakmusovém papírku budoucího politického vývoje na mezinárodní scéně. V Teheránu se jen několik dní po podpisu „usmiřovací“ dohody uskutečnil veletrh zaměřený na automobilové díly. Podle informací týdeníku Euro v íránské metropoli nechyběl ani zástupce Škody Auto. A zdaleka nebyl jediným Evropanem na místě – nejaktivněji se chovají v Íránu Francouzi, protože jej považují za svůj tradiční trh.
Zástupci automobilek Renault a Peugeot využili veletrhu ke schůzce s ministrem průmyslu Mohammadem Rezou Nematzadehem.
Podle dostupných informací se jejich debata soustředila především na obnovu vzájemné spolupráce, která skončila v roce 2011. „Zahraniční firmy jsou velmi dychtivé, aby navázaly spolupráci s íránskými automobilkami. Prostřednictvím této spolupráce chceme rozvinout automobilový průmysl v celé zemi,“ řekl ministr po schůzce íránské agentuře Tasnim. Montovat až na místě Obě francouzské automobilky vozy určené pro Írán v minulosti většinou montovaly až na místě z dovezených dílů. Vzhledem k vysokým clům, které Írán uplatňuje vůči některým hotovým produktům ze zahraničí, je tohle asi jediná cesta, kterou se mohou dát i ostatní automobilky. To platí i o mladoboleslavské automobilce, která již v minulosti uvažovala o tom, že by v Íránu postavila montovnu. „Otázku investic nekomentujeme,“ řekl týdeníku Euro ředitel pro vnější vztahy společnosti Škoda Auto Michal Kadera.
Zájemci o investice v Íránu musejí překonat jednu významnou překážku. Problém nespočívá ani tak v samotných sankcích, jež se dotýkají automobilového sektoru, ale především v bankách. V jejich případě je problémem obdržet za dodané zboží platbu. „Investiční příležitosti v Íránu jsou velmi omezené v souvislosti se sankčními režimy. Jedná se zejména o problematiku finančních transakcí.
Teritorium je v tomto ohledu stále vnímáno jako velmi problematické a rizikové, což si i naše firmy uvědomují,“ tvrdí šéf hospodářské a obchodní sekce na české ambasádě v Teheráně Jan Špiler. Zároveň však připouští, že zájem českých firem o obchod s Íránem v poslední době roste. Podle informací týdeníku Euro situaci na íránském trhu analyzuje hned několik českých firem včetně Škody Auto. Automobilová produkce v zemi se od roku 2011 do roku 2012 propadla po odchodu západních automobilek
z 1,6 milionu vyrobených aut na zhruba 900 tisíc. Takto nenasycený trh jinde ve světě nenajdete, snad s výjimkou extrémních případů typu KLDR.
Íránci si svou situaci velmi dobře uvědomují a zvyšují aktivitu. Podle nejmenovaných pracovníků ministerstva zahraničí k nim patří i íránský chargé d’affaires v Praze Gholam Reza Derikvand, který se poslední dobou objevuje na více oficiálních akcích než v minulosti.
Mezi největší problémy íránských automobilek patří zastaralost nabídky. Nejnovější výkřik módy produktové řady představuje Dacia Logan, jež se prodává pod značkou Tondar-90, a stará modelová verze Renaultu Megane. Oba tyto vozy začal Renault v zemi vyrábět s automobilkami Iran Khodro a Pars Khodro. Stejným problémům čelí i druhý největší výrobce aut v zemi SAIPA, který nicméně slibuje zlepšení: „Jsme odhodláni renovovat svoji produktovou řadu a zvýšit podíl na íránském trhu,“ vyzýval ke spolupráci zahraniční partnery na veletrhu jeho zástupce.
Někteří analytici se ovšem obávají, aby se výzvy ke spolupráci nestaly voláním sirén.
„Firmy se už jednou spálily. Jejich úspěch na íránském automobilovém trhu bude dobrým testem pro ochotu západních mocností hnout se kupředu,“ připomíná Bernard Hourcade z francouzského centra pro vědu a výzkum situaci, kdy jen Renault kvůli sankcím přišel o zhruba půl miliardy eur a Peugeot musel v Evropě zrušit stovky pracovních míst. Renault v roce 2011 prodal v Íránu celkem 100 tisíc vozidel, a Peugeot dokonce 500 tisíc.
hlad po autech Všechny západní firmy jsou při návratu na íránský trh na úplném začátku. Pokud ovšem jednání na mezinárodní půdě skončí dobře a sankce vůči Íránu padnou, před automobilkami se otevírá obrovský trh, jakých na světě není mnoho. Íránci se sice potýkají i s upadající kupní silou, to se však může díky obnovení exportu ropy, která by nečelila mezinárodním překážkám, rychle změnit. Podle studie společnosti Boston Consulting Group by se v Íránu mělo v roce 2020 prodávat zhruba 1,5 milionu nových aut ročně.
To z Íránu dělá vůbec nejrychleji rostoucí trh v regionu Blízkého a Středního východu.
Všichni zúčastnění momentálně upínají zrak k lednu příštího roku. Tehdy by totiž Američané a Evropská unie měli uvolnit sankce, které se týkají zákazu vývozu automobilových dílů do Íránu. I tak ovšem zůstane problém, jak řešit sankce, které se týkají dopravy a finančních transakcí. Francouzský Renault má v tomto případě ulehčenou pozici, protože může jednotlivé automobilové díly vozit nákladními vozy, kterých se sankce netýkají. Čeští výrobci takovou možnost nemají, což může jejich případný vstup na íránský trh oddálit.
Výroba automobilů v Íránu
2003 750 000
2004 900 000
2005 1 000 000
2006 1 100 000
2007 1 150 000
2008 1 300 000
2009 1 420 000
2010 1 600 000
2011 1 650 000
2012 990 000
Zdroj: archiv týdeníku Euro
Skomírající obchodní výměna
mezi Českou republikou a Í ránem
Rok Vývoz (v Kč) Dovoz (v Kč) Saldo (v Kč)
2008 643 646 221 908 421 728
2009 1 527 845 506 748 1 021 097
2010 1 845 011 2 039 197 -194 186
2011 1 329 765 2 609 955 -1 280 190
2012 1 051 923 166 665 885 288
2013 (1. pol.) 375 083 107 177 267 906
Zdroj: archiv týdeníku Euro
Obchod Česko-Írán
Tradičně nejsilnějšími českými firmami byly vývozní firmy Technoexport, CMT, Strojimport, Ecofluid, Elektroporcelán, Evektor, Dermacol, Kersial, 201, Mega, Spolchemie, MSA či Buzuluk. Rozjednané jsou větší projekty rozvoje a modernizace dopravní infrastruktury, dodávky náhradních dílů pro cukrovary, koksovny a dodávky velkých strojů pro místní strojírny či dodávky v oblasti veřejné dopravy. Místní podnik Irano-Škoda, který byl pobočkou Transakty, působil v Íránu již od roku 1935, zabýval se přímým obchodem a zastupoval zájmy i několika dalších českých firem. Také zprostředkovával prodeje především strojů, zařízení a náhradních dílů. Svou činnost však v současnosti pozastavil. V původní struktuře českého exportu, v němž hlavními dodavateli byly převážně podniky zahraničního obchodu a jejich nástupnické firmy, došlo v posledních letech k výrazné změně dodavatelů zapojením převážně středních firem, které velmi dynamicky zpracovávají íránský trh a nacházejí nové odbytové cesty.
Podíl íránských automobilek na domácím trhu (v %)
IKCO 48,5
SAIPA 23,8
Pars Khodro 16,0
Zamyad 3,3
Bahman Group 2,6
Ostatní 5,8
Zdroj: archiv týdeníku Euro
O autorovi| Michal Půr • pur@mf.cz
