Mezi členskými státy Evropské unie se v příštích týdnech a měsících rozhoří souboj o budoucí financování aktivit Unie. Zájmy jednotlivých zemí nebo jejich skupin se přitom diametrálně liší. Půjde jako každých sedm let o to, kolik kdo v dalším období, tentokrát vletech 2006 až 2013, odevzdá do společné pokladny, a kolik z ní komu přiteče.
Evropská komise navrhla, aby byl zachován maximální a nepřekročitelný strop výdajů či příjmů na úrovni 1,24 procenta hrubého národního důchodu (HND) každého členského státu. Více než to však vadí bohatším zemím její návrh, aby se během sedmi let reálně utrácelo v průměru 1,14 procenta HND, tedy o necelých 0,14 procenta více než v roce 2004. Rozpočet EU je vždy vyrovnaný. „Nelze rozšiřovat unii, plánovat nové aktivity, aniž bychom na to měli prostředky,“ vzkazuje členským státům předseda komise José Barroso. Německo, Británie, Francie, Nizozemsko, Švédsko, Rakousko a Kypr ho odmítají poslouchat. Tyto bohaté státy, které na členství aritmeticky doplácejí, více totiž dávají, než dostávají, trvají na zachování jednoprocentního stropu výdajů.
