Kvůli růstu zadlužení se mění chování institucí při hodnocení žadatelů o úvěry
Finanční gramotnost v České republice dosahuje dle průzkumů jen průměrné úrovně. To ovlivňuje zadluženost lidí, která navzdory novým projektům finančního vzdělávání rok od roku roste. To vede ke změně chování finančních institucí. Sledují již nejen prohřešky při splácení, ale i celkovou zadluženost.
Nedostatek vzdělání
Dle průzkumu, který si nechalo v loňském roce zpracovat Ministerstvo financí ČR, hodnotí česká populace úroveň své finanční gramotnosti známkou tři. Téměř polovině lidí to znemožňuje orientaci v nabídce finančních produktů. To vede v praxi k tomu, že zatímco dobře informovaní a vzdělaní spotřebitelé se při výběru úvěru řídí roční úrokovou sazbou a často i RPSN, neinformovaná část populace s nižším vzděláním se mnohem častěji rozhoduje dle velikosti měsíční splátky.
Většina lidí se v průzkumu shodla, že potřebného finančního vzdělání se jim nedostalo na škole, a přivítala by možnost jeho dodatečného nabytí. Nejen na tuto skutečnost reaguje několik projektů, jejichž cílem je vychovávat lidi k odpovědnému finančnímu rozhodování. Jde například o iniciativu ministerstva financí a České národní banky na zvýšení finanční gramotnosti, různé finanční poradny, nebo dokonce specializovanou knihu pro žáky základních škol a gymnázií.
Průměrná výše úvěrů
Navzdory různým snahám české občany v oblasti financí vzdělávat však zatím jejich zadluženost stále roste. Zatímco v roce 1997 představovaly například bankovní úvěry pro domácnosti ve výši 48,5 miliardy korun jen 2,7 procenta HDP, v roce 2007 to již bylo 688,2 miliardy korun a 19,4 procenta HDP. Kvůli ucelené představě je však nutné dodat, že úroveň zadlužení v poměru k HDP je v porovnání s vyspělými ekonomikami zhruba třetinová.
Zvyšuje se však nejen celkový objem úvěrů a jejich poměr k HDP, ale i průměrná výše úvěru na jednoho dlužníka. Například průměrná výše spotřebitelských úvěrů evidovaných v Nebankovním registru dosáhla letos v červenci 128,5 tisíce korun. To je v meziročním srovnání nárůst o 20,4 procenta.
Více se však zadlužují i firmy. Například průměrná výše operativního leasingu dosáhla v červenci 455 tisíc korun, což je oproti stejnému loňskému období o 24,4 procenta více. Zhruba dvě procenta z celkového objemu úvěrů evidovaných v Nebankovním registru jsou přitom po splatnosti tří a více splátek. U některých druhů úvěrů je to dokonce až deset procent.
Předlužení
Růst průměrné výše zadlužení českých občanů způsobuje změnu v chování finančních institucí při hodnocení žadatelů o úvěry. Zatímco dříve především sledovaly, zda a jak závažně daný klient nesplácel své závazky v minulosti, dnes stále častěji přihlížejí i k jeho celkové zadluženosti. To dříve nebylo úplně jednoduché, protože většina dlužníků má své úvěry vedené u více finančních institucí, a nebylo proto snadné celkovou zadluženost ověřit.
Celý proces se zjednodušil v lednu 2006 zahájením výměny informací mezi Bankovním a Nebankovním registrem, jejichž prostřednictvím si banky, stavební spořitelny, leasingové a splátkové společnosti a další subjekty předávají informace o řádně splácených závazcích klientů i o případných prohřešcích.
V praxi to funguje tak, že žadatel o úvěr je v rámci hodnocení bonity vedle mnoha dalších kritérií obvykle kontrolován dotazem do úvěrového registru. Cílem je zjistit, zda neměl v minulosti problémy se splácením, a nově také, zda by vzhledem k jeho aktuální celkové zadluženosti nebyl pro něj další úvěr příliš rizikový.
Počet lidí a úvěrových smluv, které mohou banky prověřovat v úvěrových registrech, se každým rokem zvyšuje. Například ke konci letošního pololetí měly členské společnosti negativního registru Solus přístup k téměř 1,1 milionu, členové pozitivního Nebankovního registru k více než šesti milionům a ti pozitivního Bankovního registru k téměř čtrnácti milionům záznamů o úvěrových smlouvách. Je však dobré nenechávat hodnocení své bonity na jiných, ale objektivně zvážit vlastní schopnosti splácet další úvěr sám.
