Na jihu Kyrgyzstánu se vraždí a znásilňuje. Půl milionu Uzbeků uteklo ze svých tamních domovů a snaží se dostat do sousedního Uzbekistánu. V oblasti vážně hrozí humanitární katastrofa. Slaboučká prozatímní vláda s tím nic nezmůže. Žádá Rusko o pomoc a obviňuje – zřejmě oprávněně – z rozpoutání nepokojů v dubnu svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva a jeho mocný klan.
Nedivme se Bakijevovým, že nechtějí přijít o podíl na lukrativních kšeftech s drogami. Ty tradičně proudí hustě obydleným Ferganským údolím, na jehož úpatí se nachází ohnisko současného konfliktu, město Oš, jinak stále bašta exprezidentových příznivců. A proč se při té příležitosti nezbavit nenáviděných Uzbeků, jichž ještě před několika dny bylo v Oši či Džalalabádu stejně jako Kyrgyzů a kteří z pašování zboží Ferganou rovněž výrazně profitovali? Jako vedlejší „produkt“ současného chaosu určitě posílí pozice militantní islamisté, jejichž semeništěm je právě Ferganské údolí.
Zelená terorismu asi není záměrem Moskvy ani Washingtonu, kde se mlčky přihlíží brutálnímu vraždění Uzbeků a dalších lidí. Spíše jim jde – pokud už se situace tímto směrem vyvinula – o zesílení tlaku na Uzbekistán, relativně mocný a bohatý stát, energeticky soběstačný a disponující nezanedbatelnou vojenskou silou. Oslabení jeho pozice by vyhovovalo mocenským ambicím Rusů i strategickým plánům Američanů. Ti se stále nemohou vyrovnat s tím, že je Uzbekové v roce 2005 vyhostili ze své základny u hranic s Afghánistánem.
Současná situace také potvrdila dosud ne zcela jasný fakt, že Bílý dům a Kreml mají přinejmenším ohledně Kyrgyzstánu dohodu a vzájemně spolupracují (EURO 16/2010). A to nejen na dodávkách humanitární pomoci. Minulou středu totiž USA poprvé připustily své vojenské angažmá v této středoasijské zemi, ale jen pokud se do operace zapojí – světe div se – Rusko a další státy. Je to již dostatečně jasné? Americká základna Manas u metropole Biškeku bude koexistovat s ruskou základnou Kant, jež se nachází nedaleko. A kdo ví, zda nedojde i na to, co dojednal ještě v zimě tehdejší prezident Bakijev se svým vybraným smyslem pro rovnováhu. V Oši mělo vzniknout protiteroristické středisko pod ruskou patronací a v blízkém Batkenu zase americké. I proto, aby si poradili se zmíněnými islamisty. Nebo snad budou Rusové a Američané svorně „potírat“ obchod s drogami ve Ferganském údolí?
Každopádně se Moskva s Washingtonem nyní netrumfují ve „velké hře“ o vliv ve střední Asii. Spíše si jejich stratégové dohodli jakýsi model „kolektivní bezpečnosti“, který však nebere ohled ani na nemohoucí vládu v Biškeku, ani na nějaké to etnické násilí a stovky nevinných obětí.
