Současná situace má podle Dijába několik příčin. Vedle nedostatečného financování zemědělského sektoru k situaci významně přispěla finanční krize a rychlé oslabování libanonské libry, následkem čehož se podle premiéra ceny dovážených potravin více než zdvojnásobily.
Špatný stav ekonomiky pak ještě vyostřila pandemie koronaviru, která vedla k narušení dodavatelských řetězců. Osmdesát procent obilovin plyne do země z Ukrajiny a Ruska, připomněl premiér. Rusko však v dubnu rozhodlo a pozastavení vývozu obilí a Ukrajina o přijetí stejného opatření uvažuje.
Pomůže Mezinárodní měnový fond?
Ve svém článku premiér uvádí, že jeho vláda bude krizi řešit několika způsoby. Chystá se rozšířit záchrannou sociální síť, která by měla ochránit nejzranitelnější občany. Vláda se pokouší zajistit, aby supermarkety a další obchody nepřispívaly k umělému vytváření inflace. A Libanon se chystá požádat o podporu Mezinárodní měnový fond.
Premiér se domnívá, že světové organizace by měly vystoupit proti omezením exportu. Vytváření bariér považuje Dijáb v kontextu krize, která se týká celého světa, za kontraproduktivní. Světové instituce jako Světový potravinový program (WFP) by podle něj měly pro země s nízkými a středními příjmy zajistit potravinovou bezpečnost.
Dijáb také apeluje na USA a Evropskou unii, aby vytvořily mimořádný speciální fond na podporu zemí Blízkého východu, a předešly tak závažné potravinové krizi, která by mohla vést k přílivu uprchlíků do Evropy.
