Vítem Horáčkem
Výhodou rozhodčího řízení není jen to, že se strany sporu dočkají rozhřešení dříve než za několik let. Právník Vít Horáček tvrdí, že hlavní devízu představuje svobodná volba rozhodce, který problematice rozumí. Horáček je společníkem v advokátní kanceláři Glatzová & Co. Působí jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, je členem předsednictva Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha a rozhodcem Rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze Kladno.
EURO: Nesupluje rozhodčí řízení špatnou práci soudů? HORÁČEK: Do konce minulého roku bych mohl souhlasit, nyní se ale práce soudů zlepšuje, některé začínají rozhodovat rychle a dobře. Je více nových a mladších soudců, kteří přicházejí do jednací síně připraveni. Hlavní výhodu rozhodčího řízení já osobně vidím v tom, že si můžete vybrat rozhodce. Ne proto, že si můžete vybrat, jak rozhodnou, ale máte možnost zvolit toho, o kom víte, že v dané problematice praktikuje jako advokát nebo interní právník. Víte, že oboru rozumí více než soudce, který ráno rozvádí, v poledne vypořádává společné jmění manželů a odpoledne rozhoduje spor v telekomunikacích.
EURO: Souhlasíte s názorem Václava Klause nejmenovat soudcem čekatele pod třicet let? HORÁČEK: Myslím si, že soudce by měl mít životní zkušenosti a nadhled, ani v rozhodčím řízení by neměli rozhodovat třicetiletí lidé. V Německu nebo v Anglii je naprosto přirozené, že taláry oblékají soudci až od staršího profesního věku.
EURO: Jak dlouho trvá průměrně řízení u rozhodčího soudu a u obecných soudů? HORÁČEK: U stálého pražského Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je obvyklé, pokud nejde o mimořádně složitý spor, že je nález hotov do šesti měsíců. U velkých kauz zhruba do roka. U obecných soudů se konečného rozsudku nemáte šanci dočkat do roka, strana se většinou odvolává. Spory táhnoucí se čtyři roky nejsou žádnou výjimkou.
EURO: Vy tedy považujete definitivnost nálezu rozhodčího soudu, proti kterému není odvolání, za výhodu? HORÁČEK: Ano. Řízení je rychlé a s výsledkem nemůžete v podstatě nic dělat. Jedinou možností napadnout nález je v případě procesního pochybení, například kdyby byl rozhodce podjatý. Takže žádná odvolání, dovolání a takové ty hrátky, na které jsou tu právníci zvyklí. V rozhodčím řízení záleží na tom, koho si vyberete jako rozhodce, ale toto rozhodnutí se může klientovi vrátit jako bumerang. Strany sporu chápou, že mohou prohrát, smutné je, když zjistí, že se tak stalo, protože rozhodce problematice vůbec nerozumí.
EURO: Z tohoto pohledu však může být princip rozhodčího řízení nebezpečný. Mluví se o úplatnosti a ovlivnitelnosti rozhodců… HORÁČEK: Špatnou reklamu nám bohužel udělala Sandra Svobodová, připravovala nálezy přesně na objednávku dvou domluvených stran, exekutor rychle vykonával… Tuto praxi provozovala dlouho, přestože jsme na to upozorňovali. Rozhodovala například bez rozhodčích smluv, ty musí být písemné nebo vyplývat z takzvané rozhodčí doložky ve smlouvě. Chyběla rychlá reakce. V takovém případě se dá hovořit o nevýhodě ve srovnání s obecnými soudy. Ale opět říkám, podstatou je vybrat rozhodce, o kterém nemá klient pochybnosti. Spor může rozhodovat jeden rozhodce, u pražského rozhodčího soudu bývá obvyklé, že rozhoduje senát tří rozhodců, strany si zvolí každá svého a ti se dohodnou na předsedovi senátu.
EURO: Jak si rozhodčí soud vynucuje autoritu a vykonatelnost nálezů? HORÁČEK: Nález má stejnou úroveň jako rozsudek, a to po celém světě, na základě takzvané newyorské úmluvy o uznávání rozhodčích nálezů. Nikde ale není psáno, že rozhodčí řízení musí proběhnout u stálého rozhodčího soudu. Může to být tak, že si strany domluví pravidla, odměnu a zvolí si rozhodce v takzvaném ad hoc řízení. Není to úplně výjimečné, stalo se mi to například v energetice, dvě společnosti chtěly tímto způsobem vyřešit spory o výstavbu elektrárny. Potom existují ještě smírčí řízení, která se také nevedou pod hlavičkou žádné stálé instituce. Smírčí řízení nekončí rozsudkem nebo nálezem, ale doporučením. Zjednodušeně řečeno, strany zjistí, jak si stojí z právního hlediska, rozhodce moderuje jejich diskusi.
EURO: Máte přehled, kolik se nyní vede v Česku rozhodčích řízení? HORÁČEK: Jen pražský rozhodčí soud vykazuje 2200 sporů ročně, což je neuvěřitelné množství. Nárůst zapříčinily částečně spory o evropské domény, které tomuto soudu přidělil správce evropských domén. Řízení probíhá velmi rychle na online platformě. Rozhodnutí musí padnout do měsíce. Na rozdíl od klasického rozhodčího řízení může strana rozhodnutí napadat u obecného soudu a rozhodce v doménovém „ADR řízení“ jmenuje soud.
EURO: Které spory jsou v jednotlivých oborech právě „in“? HORÁČEK: V nemovitostech se v rozhodčím řízení řeší aktuálně desítky nájemních dohod s provozovateli nákupních center, která příliš nefungují a nájemci se snaží ze vztahu utéct. V telekomunikacích jsou to dohody o propojení, v energetice jde o dodávky velkých investičních celků, řeší se například vadná stavba kotle nebo turbíny, někdy smlouvy na dodávky paliv.
