PETR ZAHRADNÍK, ŠÉF KANCELÁŘE EU ČESKÉ SPOŘITELNY: Za celý rok v Unii nenastal v české ekonomice žádný podstatný negativní šok. Naše zkušenost je zatím střízlivě nadějná. Česká republika je již rok členem Evropské unie. Jaký to podle vás byl rok? Dosavadní zkušenost našeho ročního členství je mírně pozitivní a střízlivě nadějná.
PETR ZAHRADNÍK, ŠÉF KANCELÁŘE EU ČESKÉ SPOŘITELNY: Za celý rok v Unii nenastal v české ekonomice žádný podstatný negativní šok. Naše zkušenost je zatím střízlivě nadějná. Česká republika je již rok členem Evropské unie. Jaký to podle vás byl rok? Dosavadní zkušenost našeho ročního členství je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do Evropské unie. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů z období krátce před vstupem. Pokud nemáme ambice smířit se s málem, můžeme konstatovat, že i vlivem vstupu do Unie se naše ekonomika stala relativně slušně rostoucím organismem, jenž vykazuje i velmi pozitivní střednědobý výhled, a to zejména při porovnání s celou Unií. Ve srovnání s ostatními nováčky nicméně není naše růstová dynamika až tak slavná a zejména v baltských zemích, Slovensku a poslední době i Polsku lze spatřovat návod, jak nadprůměrně růst. * Největší obavy byly z možného nadprůměrného růstu cen po vstupu do Unie.
Ty se ovšem nepotvrdily. Cenová hladina se udržela na velmi umírněné úrovni a s výjimkou několikaměsíčního či jednorázového dopadu daňové harmonizace -u DPH a spotřebních daní - vykazuje míra inflace spíše pokles než růst a česká ekonomika se opět zařadila do skupiny nízkoinflačních ekonomik v rámci Evropské unie.
* Lze najít oblast, která si vstupem jednoznačně pomohla k růstu?
Náš vstup do Unie je prozatím příliš čerstvá záležitost pro naplnění očekávání, která máme například vůči snížení míry nezaměstnanosti. Je pravděpodobné, že nové podnikatelské příležitosti povedou k vytváření nových pracovních míst; rok je však příliš krátký na to, aby tento efekt byl patrnější. Jedna veličina však vstupem do Unie získala bez jakékoliv pochyby -zahraniční obchod. Je zřejmé, že na vývoji zahraničního obchodu se například podílely i čistě konjunkturní vlivy, nicméně členství nepochybně podstatně přispělo k enormnímu nárůstu exportní i importní strany naší obchodní bilance v důsledku dalšího výrazného oživení obchodních transakcí českých subjektů v rámci rozšířené Evropské unie. Tento jev byl doprovázen obdobným posílením mezinárodní nákladní i osobní dopravy. Efekt rozšíření je patrný i v pokračujícím přílivu přímých zahraničních investic.
* Přes počáteční klopýtání se podařilo rozběhnout i čerpání peněz ze strukturálních fondů EU, ale horší to asi bude s využíváním přímých peněz z Bruselu.
První rok členství potvrdil, že unijní fondy nejsou žádná chiméra, přestože lze registrovat řadu stížností ohledně jejich obtížné dostupnosti. Přibližně pět tisíc řešitelů projektů s podporou těchto fondů hovoří jinak. V souhrnu přes 30 miliard korun našlo své adresáty i přesto, že některé operační programy registrují výrazný převis poptávky nad jejich možnostmi a jiné naopak zatím zcela nevyužily svůj potenciál. Každopádně je hodnocení aktuálního čerpání fondů EU dosud výrazně dílčí. Na druhé straně opravdu je možné říci, že české subjekty doposud vůbec nevyužívají a jsou jen velmi málo informovány o přímých grantech a půjčkách vyhlašovaných přímo Evropskou komisí.
*** Shodou okolností, první rok našeho členství přišel ve chvíli, kdy EU sama řeší některé osudové záležitosti své budoucí existence. Máme šanci prosadit zde svůj názor?
Česká republika má příležitost se na jejich řešení rovněž podílet, a to úměrně své reálné síle. Lze se domnívat, že ke klíčovým výzvám budoucnosti Unie v současnosti patří především vyjednání odpovídajících podmínek v rámci Nového finančního rámce 2007-2013. Není to nic jiného než dohodnutí odpovídající částky finančních zdrojů pro účely fondů Unie v budoucím daném období. Již nynější vývoj vyhlíží tak, že Česká republika bude v přepočtu na jeden rok schopna přijmout přibližně čtyři až pětkrát větší objem těchto prostředků než v současnosti.
