Spolková vláda Turecku v posledních měsících zamítla desítku žádostí o dodávky zbraní. Obává se toho, že by alianční partner zbraně zneužil k represím vlastních obyvatel.
Spolkové Ministerstvo hospodářství v uplynulých měsících zamítlo Turecku celkem 11 žádostí o dodávky zbraní. Vůči členovi Severoatlantické aliance jde o neobvyklý postoj. Odepřít dodávky zbraní aliančnímu partnerovi Německo může jen ze „zvláštních politických důvodů“. Vývoz „zbraní a vojenské výstroje v zásadě nelze omezovat, avšak ze zvláštních politických důvodů může být v ojedinělých případech omezení nařízeno,“ stojí v Politických zásadách spolkové vlády pro kontrolu exportu zbraní.
I přes přísně vymezená pravidla Německo v uplynulých letech opakovaně odmítlo zbraně do Turecka vyvézt. Mezi lety 2010 a 2015 nevyhovělo celkem 8 tureckým žádostem. Od listopadu 2016 ale spolková vláda odmítla povolit vývoz hned v 11 dílčích případech.
Podle informací Ministerstva hospodářství se jednalo o ruční palné zbraně, munici i díly potřebné k výrobě ochranných prvků výstroje. Ministerstvo toto své odmítnutí opírá o zvláštní podmínky uvedené ve Společném stanovisku EU pro zbrojní vývoz.
Vztahy EU a Turecka se zhoršily:
Erdogan: Žádný Evropan nebude nikde ve světě v bezpečí
Jak napsal deník Süddeustche Zeitung, Německo odmítlo dodat zbraně poté, co o Turecku zapochybovalo v ohledech „dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva cílovou zemí“, „vnitřní situace cílové země dané nepokoji nebo ozbrojenými střety,“ jakož i pro hrozící „nebezpečí předání vojenské technologie nebo zboží v kupující zemi nebo opětovného vývozu vojenského materiálu za nežádoucích podmínek.“
Deník vychází ze zprávy, kterou poslanci Strany levice poslal státní tajemník Ministerstva hospodářství Matthias Machnig. Dotyčný úředník také zdůraznil, že „dodržování lidských práv má při rozhodování o zbrojních vývozech zvláštní váhu.“
Od pokusu o puč v roce 2016 vláda vývoz zbraní do Turecka povolovala jen „po zahraničně politické prověrce a posouzení z hlediska bezpečnostní politiky,“ se zvláštním zřetelem na „nebezpečí nasazení (zbraní) v kontextu vnitřních represí nebo kurdského konfliktu“.
Omezení dodávek zbraní přichází v době, kdy turečtí obyvatelé čelí stále silnějším represím režimu prezidenta Recepa Erdoğana. Ten důvěru aliančního partnera oslabil i nedávným opakovaným nařčením německé kancléřky a potažmo i Evropské unie z používání nacistických praktik.
Dále čtěte: