Na Vinohradech otevřela nová chorvatská restaurace. Dejte jí šanci Sotva sejdete do vinohradské sklepní restaurace bezprostředně pojmenované Nema problema, všimnete si velké chorvatské vlajky natažené přes bar. Ano, Nema problema je chorvatská restaurace a chorvatská gastronomie občas trpí menším zmatením: zatímco Italové ji pohrdlivě považují za pouhou napodobeninu své vlastní vyhlášené kuchyně, třeba v Bosně v ní zase vidí málo Balkánu.
Chorvatská kuchyně ve skutečnosti úspěšně „vykrádá“ Itálii i Balkán, což vůbec není špatná kombinace.
Naopak: znamená to nejen spoustu čerstvých a čistě grilovaných ryb, plodů moře i zeleniny, ale taky těžší a chuťově výraznou pljeskavicu, čevapčiči a podobné věci blízké i Čechům. V podstatě lze o chorvatské kuchyni říct, že kombinuje to nejlepší ze Středomoří i Balkánu, než jídlo definitivně překročí Alpy a začne se koupat v másle, sádle a tuku.
Nema problema otevřela koncem loňského roku a její majitel, sympatický Chorvat Toni Vukman, říká, že teď hlavně potřebuje finančně vydržet a bez kompromisů kvality i čerstvosti surovin držet úroveň jídla. Pravda, sklepní restaurace poslední dobou nezažívají zrovna boom, lidé dnes chtějí jíst spíš nad zemí. Nema problema nicméně nepůsobí jako temná středověká šatlava, kde představu útulnosti supluje zrezlé rytířské brnění a mocná kovadlina, naše novodobá národní obsese.
Zaprvé sem zvenku okny proniká světlo a zadruhé jde o vcelku čistý design nezničený tisícem kýčovitých sarapatiček: spíš venkovský styl interiéru navozuje tmavá dřevěná podlaha i poctivý nábytek, zatímco zdi jsou z holé cihly. Ze stropu visí velké lustry osvětlující celou restauraci právě tak, jak mají: svou manželku u stolu v pohodě poznáte, nebudete si ale připadat jak u policejního výslechu. A jestli chcete ve sklepě opravdu zahřát, zaposlouchejte se do tklivých jadranských songů, které tady na rozdíl od TV Šlágr pouštějí v originále. A mimochodem: koncem týdne tu hrají i naživo.
Nejvyšší čas na slivovici
Menu Nema problema není ani dlouhé, ani krátké - prostě si vyberete. Taky není komplikované, v kuchyni si tady na nic nehrají; jídla jsou tradičně připravovaná, kombinovaná i aranžovaná, žádná avantgarda. Já pro začátek objednal dalmatskou platu (210 korun), tedy talíř plný chorvatského pršutu, salámu, sýrů a oliv a ještě smažené sardinky s česnekem a petrželí (135 korun). A k tomu na doporučení majitele i sklenku bílé malvazije.
Dalmatský talíř je ve skutečnosti prkénko s výborným výrazným salámem, sýrem zakápnutým olejem, chorvatsky silnějšími plátky sušené šunky a také mističkou chuťově méně výrazných oliv - to vše čistě a jednoduše servírované s lehce toastovaným bílým chlebem. A ještě k malvaziji: naposled to muselo být někdy v mém minulém životě, kdy sklenka vína nestála ani 30 korun, a já měl přesto chuť na další.
Ano, smažené sardinky se zbytečně topily v oleji trochu víc, než jim sluší, a také by unesly víc česneku. Velkým problémem bych to ale nenazval. Navíc jsem česnekový fetišista, to jen pro objektivitu. Po dvou předkrmech jsem řekl Vukmanovi, že si dám před hlavním jídlem menší pauzu, což si srdečný Chorvat vyložil jako nejvyšší čas na domácí slivovici. Jemná a s výraznou stopou ovoce se elegantně propálila přímo do žaludku.
Čistě a jednoduše
V balkánské restauraci si samozřejmě nemůžete nedat pljeskavici. Nechci tohle tradiční balkánské jídlo znesvětit přirovnáním ke karbanátku, protože karbanátky hojně jíme i v bufetech nebo fastfoodech. Rozdíl mezi karbanátkem a pljeskavicou je, že zatímco z toho prvního často cáká omastek a divné ingredience na všechny strany, pljeskavica je čistě grilované mleté hovězí bez přídavků, obvykle kombinace libovějšího a šťavnatějšího kusu. V Nema problema ji podávají buď s domácími bramborami, nebo grilovanou zeleninou (185 korun). Já dal přednost zelenině - směsi měkkých lilků, rajčat a paprik.
Pljeskavica byla libová a současně šťavnatá, ovšem bez mastnosti. Šmrnc jídlu přidalo i ostřejší červené kapiové pesto. Když jsem se na něj zeptal Vukmana, jen zalomil rukama: z kapií, česneku, olivového oleje a spousty dalších věcí se pesto připravuje několik hodin, aby z něj pak zbyla mistička silně koncentrovaného extraktu. Pljeskavicu jsem spláchl sklenkou červeného plavacu, o němž můžu říct zhruba to samé co o zdejší malvaziji: za málo peněz k jídlu překvapivě dobré víno.
Protože jsem nějak nemohl skončit, objednal jsem ještě kalamáry na grilu (350 korun). V restauraci je podávají se štiplavě nakyslou domácí tatarkou s okurkou, jež jim dodá osvěživou ostrost. Vukman, jenž vařil i po světě, než v Praze zakotvil s českou partnerkou, k nim přinesl chorvatský sauvignon. Nejde úplně o kombinaci z nebe, vše ale kompenzoval následný talíř sušených fíků s uzenými mandlemi a olivovým olejem. Po něm přišlo silné chorvatské espreso temné jako balkánské války a pak už mě čekal jen ryzí desetistupňový mráz na ulici.
Výběr z jídelního lístku
· Rybí paštika 85 Kč
· Pečená paprika po dalmatsku 115 Kč
· Mix smažených krevet, kalamár a sardinek,
tatarská omáčka 190 Kč
· Mix gril: pljeskavica, čevapi, kuřecí prsa,
slanina, telecí špíz, pečené brambory 325 Kč
· Kuřecí steak plněný pršutem s krevetovou omáčkou 235 Kč
· Vepřová krkovice Mediterano 175 Kč
· Hovězí čobanac s domácími nočky 205 Kč
· Telecí mučkalica na slavonský způsob 195 Kč
Výběr z vinného lístku
· Plavac Pelješac, suché, Palihnić, Pelješac 270 Kč
· Pelješac, polosuché, Dingač, Potomje 330 Kč
· Graševina, suché, Daruvar, stř. Slavonie 290 Kč
· Malvazija, suché, Vivoda, Rovinj 430 Kč
Nema problema Nitranská 1355/7, Praha 3 t: 608 612 106 e: absolutno@nemaproblema.cz www.nemaproblema.cz otevřeno: Po-Pá 11.00-23.00, So 16.00-23.00
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
