Zákon, který umožní prověřit zahraniční investice z pohledu národní bezpečnosti, připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Návrh cílí především na oblast zbrojního průmyslu nebo klíčové infrastruktury.
Přímé zahraniční investice jsou dlouhodobě jedním z pilířů prosperity České republiky. Přispívají k tvorbě pracovních míst, vytvářejí tlak na zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků a často jsou zdrojem inovací a výroby s vyšší přidanou hodnotou.
Česko je i díky zahraničním investicím značně provázáno se světovou ekonomikou, což dokládá vysoká míra zapojení do globálních hodnotových řetězců. Ve vyspělých zemích, od Spojených států přes Evropskou unii až po Japonsko však dnes můžeme pozorovat trendy, ve kterých se liberální přístup k investicím střetává s bezpečnostními riziky.
Současný vývoj formují okolnosti, které vytvářejí kvalitativně nové ekonomické prostředí. Význam nadnárodních společností stále roste. Jejich vlastnické struktury navíc nejsou vždy zcela jasné, a značný vliv tak mohou získávat i státem přímo vlastněné nebo nepřímo kontrolované společnosti.
Souvisejícím fenoménem, který postupně mění herní pole, je snaha některých zemí využívat ekonomické prostředky k projektování politické moci. Velmi liberální investiční klima se tak musí vypořádat se skutečností, že někteří zahraniční investoři mohou být vedeni jinými motivy, než je generování zisku.
Ochrana i pro Průmysl 4.0
Zároveň se ekonomiky vyspělého světa, Českou republiku nevyjímaje, adaptují na nové technologické podmínky v rámci nástupu takzvané čtvrté průmyslové revoluce, nazývané též Průmysl 4.0. K udržení vlastní konkurenceschopnosti a postupu v žebříčku hodnotového řetězce je nezbytné, aby se český průmysl včas adaptoval na nové technologie a procesy a obstál v neustálém tlaku na inovativní řešení.
Kombinace těchto faktorů může vyústit v ohrožení bezpečnosti České republiky. Riziková investice může cílit na ovládnutí kritických technologií, infrastruktury, zdrojů informací a dat nebo specifických úzkých hrdel v dodavatelských řetězcích. Ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku pak může mít podobu ochromení fungování celého hospodářství nebo jeho páteřních struktur. Méně viditelnou, ale možná o to nebezpečnější formou ohrožení může být masivní zneužití informací nebo systémového přesměrování dalšího vývoje celého hospodářství v rozporu se strategickými zájmy České republiky.
Zákon se zaměří na citlivá odvětví
Česká republika v současnosti nedisponuje nástrojem, kterým by se dalo zasáhnout, i kdyby existovaly průkazné informace o tom, že nějaká konkrétní akvizice může ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek státu. Takový stav lze považovat za systémovou slabinu, která by v realitě 21. století měla být zacelena. Zároveň je však nutné, aby možnost zasáhnout byla podmíněna pouze bezpečnostními riziky. To je důležitý prvek, případné zneužití nástroje pro ochranu ekonomických zájmů by bylo krajně nežádoucí.
Popsaný přístup není koneckonců nijak unikátní. V zemích vyspělého světa, kde s problematickými investory mají neblahé zkušenosti, jsou mechanismy s obdobnými rysy zcela běžné. Prověřování zahraničních investic z bezpečnostních důvodů upravuje dokonce i doporučení OECD. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se proto nyní rodí nový zákon, který by zásah státu v krajních případech umožnil.
Cílit bude primárně na ochranu těch odvětví, která jsou z bezpečnostního hlediska kritická – zejména na investice do zbrojního průmyslu, do vybraných technologií dvojího užití nebo do kritické infrastruktury. V těchto nejcitlivějších odvětvích bude mít zahraniční investor povinnost požádat o prověření transakce.
U zahraničních investic do ostatních odvětví bude mít stát možnost zasáhnout a z moci úřední prověřit ty, které budou mít vazbu na bezpečnost a vnitřní pořádek. Aby zahraniční investor mohl získat jistotu, že jím zamýšlená transakce je bezproblémová, bude moci dobrovolně požádat o konzultaci. Lze předpokládat, že nejvíce sledované budou ze strany státu investice do technologií umělé inteligence a robotiky, jaderných a kvantových technologií, nanotechnologií, biotechnologií, do důležitých informačních systémů, infrastrukturních prvků a podobně.
Odstrašující efekt
Ze zkušeností států, které zahraniční investice již prověřují, je zřejmé, že k samotnému omezení investora dochází pouze v ojedinělých případech. Je to dáno i tím, že samotná existence prověřovacího mechanismu má značný odstrašující účinek vůči účelovým transakcím. Naprostá většina zahraničních investic proto bývá velmi rychle povolena. A pokud dojde na rozhodnutí o omezení investice, s ohledem na jeho strategickou důležitost je to činěno na nejvyšší politické úrovni. Ostatně i v návrhu české legislativy se počítá s tím, že o případném omezení investice bude rozhodovat vláda.
Přes potřebnost legislativní úpravy je stěžejním zájmem Ministerstva průmyslu a obchodu, aby zákon nevytvořil další administrativní zátěž pro české firmy. Návrh proto předpokládá, že k prověření bezproblémové investice by mělo stačit předložení základních informací o transakci a vlastnické struktuře ze strany zahraničního investora.
Českým firmám by systém neměl přidělat žádné starosti, může jim ovšem pomoci při ověřování informací o perspektivním zahraničním partnerovi. Ačkoli může prověřování na první pohled působit jako možná překážka na kapitálovém trhu, je naopak ze strany partnerů, kteří v České republice investují nejvíce, vnímáno pozitivně. To zejména proto, že přispěje k bezpečnějšímu a transparentnějšímu investičnímu prostředí.
Autor je vedoucím oddělení ochranných opatření obchodu, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze červnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
