Turecká zahraniční politika, vztah Německa s Maďarskem a britská energetika pohledem zahraničních listů.
Když Turecko minulý týden prohrálo svůj boj o členství v Radě bezpečnosti OSN, kdekomu v Ankaře se rozsvítilo: s pozicí Turecka jako nového globálního hráče to není zase tak žhavé. Autoritativní vnitřní a bludná zahraniční politika nedělají zemi dobře. Nyní musí Ankara platit za fiasko své syrské politiky. Prezident Erdogan chtěl nejdříve všechno, hlavně pád Asadova režimu, a potom skoro nic, hlavně žádné jasné angažmá v mezinárodní koalici proti IS.
Když navíc americká armáda začala Kurdům v Kobani shazovat zásilky zbraní, ocitla se turecká vláda v koutě: když Turecko Kurdům nepomůže, uděláme to my i proti jeho vůli, vysvětlili Američané. Ankara pochopila: když teď nebudeme spolupracovat, vznikne ozbrojená kurdská autonomie v Sýrii s pomocí Američanů. Jak Erdogan vysvětlí změnu kurzu svým občanům, je jeho věc. Od neděle je každopádně i Turecko ve válce s IS.
Der Standard: Změna kurzu z nouze
SME: Sankce proti Orbánovi
Průmyslová výroba v Maďarsku spadla téměř o šest procent hlavně kvůli tomu, že fabrika Audi na tři týdny zastavila provoz. Podle zdrojů serveru hvg.hu je za tím i varování německé vlády, aby si Viktor Orbán a spol. uvědomili svou závislost na Evropě a přestali vyvádět. Berlín ztrácí trpělivost s Maďarskem, které přestává být demokratickým právním státem a namísto spojence Západu se stává spojencem Ruska.
Je sporné, zda je krok Audi skutečně politickým vzkazem. Německo není Rusko a jeho firmy nefungují na politický příkaz. Zároveň jim ale také překážejí právní nejistota a korupce. Takže zájmy firmy a státu se mohly protnout. Širší politické poselství amerických sankcí proti Orbánově vládě je však zcela jasné. Zákaz vstupu pro představitele administrativy a její klientely je skutečnou sankcí, krokem mezi USA a členskou zemí EU skutečně mimořádným.
Američané ztratili trpělivost, a pokud se nedočkají očekávané reakce, jsou zřejmě připraveni zajít ještě dál. Nový ministr zahraničí si jistě vyslechne tvrdá slova od americké úřednice, s níž má naplánovanou schůzku. Úroveň přijetí též hodně naznačuje.
The Daily Telegraph: Fantazie energetiku nevyřeší
Požár v elektrárně Didcot B přenosovou soustavu na kolena nesrazí. Ale přičtěme další požáry v Ironbridge a Ferrybridge a problémy v jaderných elektrárnách Heysham a Hartlepool. Pak se naše kapacity, dosud generující přebytky, dostávají do situace, v níž je blackout když ne pravděpodobný, tak alespoň mnohem pravděpodobnější, než by být měl. Základní problém je prostý. Naše elektrárny rychle stárnou.
Protahovali jsme jejich životnost více, než se čekalo, ale potřeba náhrady už je skutečně urgentní. Přesto politici po léta nedokázali konat, zato prosazovali nákladné a předotované obnovitelné zdroje namísto výstavby nových plynových a jaderných bloků. Aby to bylo ještě horší, většina našich kapacit byla sešrotována, protože neodpovídala ekologickým restrikcím z Bruselu. Je třeba opustit politické fantazírování, protože energetika a zajištění dodávek je téma, které je zásadně důležité pro Brity i pro budoucnost jejich země.