Centrální banka Ruska nasadila různé kalibry na posílení fatálně oslabujícího rublu. Jak ale upozorňuje komentář deníku The Financial Times, pro budoucnost rublu bude rozhodující spíše politika. Příspěvek z deníku Vedomosti klidní vášně poukazem na to, že na Rusko prostě jen přišla řada.
Současná situace na ruském měnovém trhu nahrává každému, kdo v mládí uvěřil v marxismus. Takový člověk se jen utvrdí v tom, že za volným trhem se skrývá zlo a o opravdové důvody stavu ekonomiky se nebude dál zajímat. Obilí přece růst nepřestane, lidé pracují, vysoké pece produkují dostatek oceli a kadeřnictví jsou otevřená. Rublem však zmítá bouře s maximální turbulencí. Spojené státy byly v podobném bodě v září 2008 před kolapsem bank Goldman Sachs, JP Morgan či Morgan Stanley.
V dubnu 2010 krize státního dluhu zasáhla Španělsko, Itálii a Francii. Teď je řada na nás. Relativně hladký průběh devalvace rublu za poslední dny přerostl v paniku, a o obrovském propadu hodnoty měny již vědí i domácnosti, které nevlastní televizor. Měnová krize a devalvace rublu se promítnou do růstu cen a znehodnocení úspor. Situace je nyní velmi nebezpečná pro banky, a pokud nedojde během několika dní ke zklidnění situace, bude ruský bankovní sektor potřebovat mimořádnou pomoc pro případ runů na banky.
Vedomost: Obří bouře nad rublem
The Financial Times: Krize odhaluje Putinovo selhání
Rusko se potýká s naplno vypuknuvší měnovou krizí s hlubokými dopady na ekonomiku, politický systém a vztahy s okolním světem. Výkyvy rublu v tomto týdnu jsou dokonce mimo standardy kolapsů měn rozvíjejících se trhů. Několikrát oslabil na úrovně, které byly den (a někdy i pár hodin) předtím nemyslitelné. Pád je způsoben poklesem cen ropy a podporován západními sankcemi uvalenými na Rusko.
Ovšem míra sešupu odráží též rostoucí přesvědčení finančních trhů, že prezident Vladimir Putin přestal sledovat ekonomické zájmy Ruska a místo toho se vydal na hon za iluzorními geopolitickými cíli. Putin nepochybně věří tomu, že jakýkoli kompromis se Západem by jej oslabil ve prospěch nacionalistických hardlinerů. Ale setrvání na nynějším kurzu znamená větší rizika. Selhání ve stabilizaci rublu povede k vyšší inflaci a hlubší recesi.
Vyšší životní standard Rusů dlouho podpíral Putinovu popularitu. To se změní v opak. Zavedením kapitálové kontroly si prezident zase znepřátelí oligarchy, kteří podporovali režim. Západ by měl udělat, co jen může, aby se ruský prezident rozhodl pro cestu kompromisů. Nesmí být pochyb o tom, že zklidnění situace na Ukrajině sníží tlak na ruskou ekonomiku. Otázka je, zda je Putin takového uvažování schopen.
Čtěte také:
Slabá ruská ekonomika: crashtest putinovské stability
Ruská centrální banka dál bojuje s kurzem rublu, utrácí miliardy dolarů