Z pochybněním práva na automatické nabytí občanství Spojených států narozením na území federace Donald Trump rozpoutal vášně, které již nezkrotí. Zámořští komentátoři láteří nad stavem Republikánské strany, která není schopna zaujmout realistický postoj k pro ni kruciálnímu tématu migrace a jejíž nejviditelnější tváří se v posledních týdnech stal nikdy nikým nikam nezvolený podnikatel s prořízlými ústy.
Soudě podle vystoupení republikánských kandidátů, vše, co musí dělat americký prezident, je mluvit tvrdě, klást požadavky, posílat za moře víc jednotek a lít miliardy dolarů do Pentagonu, a celý svět se sám postaví do latě. Základní sdělení zní: prezident Obama je slabý, já jsem silný a Amerika bude zase veliká, až budu v Bílém domě.
Vezměte si Donalda Trumpa, který nedávno odpovídal na otázku, jak porazit Islámský stát. Podle něj je třeba poslat bojové jednotky zpět do Iráku a převzít kontrolu nad velkými částmi země a ropnými zdroji. Také Jeb Bush onehdy volal po robustnějším vojenském nasazení v Iráku a Sýrii.
Přečtěte si profil Donalda Trumpa: Muž, který je tak trochu největší
Většina kandidátů by také ráda zrušila jadernou dohodu s Íránem. Republikáni s představou, že demokraté jsou slabí, pracují dlouho, dokonce i po 16 letech demokratických vlád a prezidentů, kteří neváhali zasáhnout silou, když to považovali za nezbytné – Bill Clinton v Jugoslávii, Obama v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. Ale mnoho lidí si dnes uvědomuje, že vůdcovství v multipolárním světě není jen otázkou velké armády a vyhrožování.
Je důležité ukazovat americkou demokracii jako životaschopnou alternativu k represím a radikalismu. Republikáni dosud nabídli jen vágní, nesoudržné ideje většinou na téma Blízkého východu, chybí jim smysl pro jasnou strategii, někdy dokonce i pro realitu.
The New York Times: Jsem republikán, slyšte můj řev
The Washington Post: Už to republikáni vzdali?
Možná to tak nemusí vypadat, ale téma imigrace v předvolební kampani dosáhlo významného vývoje. Skoro by se dalo říct, že celé volby jsou již rozhodnuty. Jisté je, že téma republikáni uchopit musejí, ale tak, aby nehazardovali s hlasy hispánských voličů, což je pro ně pokaždé zkouška ohněm.
Poté co svůj přísný imigrační plán zveřejnil Donald Trump, někteří z jeho konkurentů (Scott Walker či Bobby Jindal) přispěchali se souhlasem. Ochotu ukončit princip, který lidem narozeným ve Spojených státech zaručuje občanství, vyjádřilo hned osm republikánských prezidentských kandidátů. Jenže tento princip je zakotven ve 14. dodatku ústavy. Což znamená, že ať volby vyhraje kdokoli, na principu udělování občanství se nic nezmění.
Laťka je příliš vysoko. Ale politický dopad je velmi reálný, ať už se idea někde uchytí, nebo nikoli. Je to jednoduché, pokud republikáni nezapracují na svém obrazu u hispánských voličů, Bílý dům nezískají. Tečka. Snad ještě lze s velmi malou přesvědčivostí tvrdit, že jste pro imigraci, a zároveň volat po dalších plotech a zdvojnásobení hraničních hlídek, jak obvykle republikáni činí. Ale napadat přitom princip udělování občanství? To je šílenost.
The New Yorker: Trump drtí Liliputány
Být tak muškou na zdi republikánského ústředí nebo sídla kampaně Jeba Bushe, když přišly poslední výsledky průzkumu veřejného mínění pro Fox News! Donald Trump podle nich vede s 25procentní podporou republikánských voličů. Bývalý chirurg Ben Carson je druhý s 12 procenty. A ultrakonzervativní Texasan Ted Cruz třetí s deseti procenty. Nedávný průzkum CNN dopadl podobně. Trump jasně vede, ostatní se motají kolem jeho kotníků.
Vypadá trochu jako Gulliver mezi Liliputány. Jedním z možných vysvětlení je, že jde o dočasný fenomén. Ale čím déle zůstává Trump na trati, tím více škod působí vyhlídkám republikánů na návrat do Bílého domu. Jeho nabubřelé postoje nutí stranu zaujímat politické pozice, v nichž se stává prakticky nevolitelnou.
Jak si uvědomil už na začátku devadesátých let Karl Rove, budoucnost strany závisí na přilákání hispánských voličů v Coloradu, Floridě nebo Nevadě. A teď chce Trump stavět zeď na mexické hranici, deportovat ilegální imigranty a upřít jejich dětem občanství.
Problém, jemuž čelí Bush a další umírnění, je v tom, že Trump netěží jen ze své výřečnosti a statusu celebrity. Mnozí voliči říkají, že oceňují Trumpovy postoje, přestože jsou jeho návrhy nerealistické. A nejde jen o téma migrace. Na dotaz, který kandidát by se nejlépe vyrovnal s hrozbou islámského terorismu, největší část respondentů přehlédla čtyři senátory, tři guvernéry a sedm dalších kandidátů, kteří zastávali volené posty, a podpořili newyorského žvanila, jehož zkušenost se zahraniční a bezpečnostní politikou končí u uspořádání golfového turnaje ve Skotsku.
Čtěte také:
