Hillary Clintonová oznámila svou kandidaturu na prezidentu USA. Její cesta do nejvyšší funkce ale nebude jednoduchá, jak tvrdí The Washington Post. Mnoho voličů bude přesvědčeno, že po osmi letech demokratické vlády bude čas na republikánskou změnu. Financial Times srovnávají ekonomickou výkonnost EU a USA. Situace se zvolna otáčí - zatímco eurozóna vyhlíží růst, Amerika zpomaluje.
Hillary Rodham Clintonová oznámila svou kandidaturu a vstoupila do souboje o Bílý dům. S velmi známým jménem, nezpochybnitelnou inteligencí a životopisem, v němž nelze přehlédnout tvrdou práci a schopnosti. Její cesta do nejvyšší funkce ale nebude lehká. V roce 2016 uplyne osm let demokratického prezidentství. Mnoho voličů bude přesvědčeno, že je čas na změnu.
Jestli Clintonová získá nominaci své strany, což se nyní zdá pravděpodobné, bude muset nějakou změnu slíbit a vymezit se proti Baracku Obamovi, přestože pracovala v jeho administrativě. A bude to muset udělat tak, aby neodpudila Obamovy obdivovatele. Jak si s takovou citlivou hrou neporadit, jasně ukázal Al Gore v roce 2000. Nepomohlo mu ani to, že odcházející prezident byl celkem populární. Clintonová bude muset vymyslet program, který ukáže, že není jen schopná a oddaná politička, ale také vůdkyně s jasnou filozofií vládnutí, která odpovídá době.
The Washington Post: Výzva pro Clintonovou
Financial Times: USA a eurozóna
Na začátku roku se předpokládalo, že se USA nadechují k velkému vzmachu a jejich růstové vyhlídky neklesaly pod tři procenta. Fed od té doby hovoří o utahování měnové politiky. O eurozóně se říkal pravý opak – že zabředla do stagnace. A ECB se zrovna chystala oznámit program kvantitativního uvolňování. Zdá se, že situace se otáčí.
Americké růstové vyhlídky ochabují, zatímco evropské se lepší. Co se děje? Do vysvětlení bude jistě patřit pád cen ropy a oslabení eura. V eurozóně není žádný relevantní producent ropy. Pád jejích cen je proto jednoznačným ekonomickým impulzem. V USA je situace vzhledem k ropným investicím a výrobním kapacitám složitější. Lze říci, že evropská měnová politika funguje a není důvod ji měnit. Mnohem nepříjemnější je zpomalování USA. Fed musí být extrémně opatrný při utahování kohoutů. Americká ekonomika se stále pohybuje proti silnému větru, v němž se mísí vysoké dluhy, slabé investice a silný dolar. Důvody pro zpřísnění měnové politiky jsou chabé, existují-li vůbec.
Denník: Gorila zemřela, zapomeňte
V roce 2012 Ústavní soud rozhodl, že odposlouchávání bytu ve Vazovově ulici bylo nezákonné. Předtím i potom se o spisu Gorila ve velkém spekulovalo. Je pravdivý celý, nebo jen zčásti? Jestli jen zčásti, kdo s ním manipuloval? Anebo platí teorie, že penťáci začali vyprávět nesmysly, když dostali echo, že jsou odposlouchávaní? Existuje člověk, který na tyto otázky zná odpovědi. Anebo alespoň dokáže pomoci při jejich hledání. Je jím bývalý příslušník SIS Peter Holúbek, který Gorilu nahrál. Speciální prokurátor jej ale vyslechnout nechce. Obhajuje se tím, že po rozhodnutí Ústavního soudu to nemá význam.
Vypovídá to o tom, jak velká je ochota případ prošetřit. Alespoň vidíme, jak je důležité, kdo ovládá prokuraturu. Je nepředstavitelné, že by česká vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nevyslechla klíčového svědka v kauze Davida Ratha.
Proto si Rath nyní může zoufat, že se nenarodil u nás. V Česku padají v jeho kauze vysoké tresty. Na Slovensku by se skutek nestal.
Čtěte také:
Prezidentské volby v USA: boj o Bílý dům se zvolna rozjíždí
Obama podpořil Clintonovou: Bude schopnou prezidentkou