Počátkem roku 2008 nabyl účinnosti zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. V rámci změn v oblasti daně z příjmu, které tento zákon přinesl, došlo i ke změně režimu pro uplatňování slevy na dani u daňových nerezidentů.
Pracovní trh Počátkem roku 2008 nabyl účinnosti zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. V rámci změn v oblasti daně z příjmu, které tento zákon přinesl, došlo i ke změně režimu pro uplatňování slevy na dani u daňových nerezidentů.
Změna v zákoně o dani z příjmů přinesla mimo jiné i radikální změnu – zvýšení základní slevy na dani pro všechny poplatníky (z dřívějších 7200 na 24 840 korun ročně). Zároveň bylo ale stanoveno, že pro daňové nerezidenty se tato sleva dá uplatnit pouze za podmínky, že jejich příjem ze zdrojů na území České republiky tvoří alespoň 90 procent jejich celkových ročních příjmů.
Logicky tato změna s sebou přinesla fakt, že nově u daňových nerezidentů s příjmy ze závislé činnosti nelze tuto slevu uplatnit už v měsíčních zálohách na dani ani u ročního vyúčtování u zaměstnavatelů, ale pouze prostřednictvím daňového přiznání u místně příslušného správce daně. Takže ti daňoví rezidenti, kteří by splnili onu zásadní podmínku, by nárok na uplatnění této slevy neztráceli, jen by byl posunut nárok na ni v čase.
Ministerstvo financí odůvodňovalo toto rozhodnutí doporučením Evropské komise, podle níž lze tímto způsobem umožnit členským státům do určité míry chránit vlastní daňové příjmy, což zejména v souvislosti s výše uvedeným podstatným zvýšením celkové slevy na dani nabývá na významu. I když je tento argument srozumitelný a z hlediska správce státních financí i pochopitelný, uvedené opatření vyvolalo v praxi obrovské problémy.
Řeklo by se – na první pohled drobná změna. Zahraniční zaměstnanec, který zde pracuje po velkou většinu roku na tom bude ve srovnání s jeho českým kolegou téměř stejně, jen si na slevu na dani počká. Jenže to je problém: zaměstnanci dávají přednost aktuálnímu porovnávání platů. Nejen, že došlo k aktuálnímu měsíčnímu propadu v čistém příjmu, ale ti cizí příslušníci, kteří u nás pracují pouze na sezonu, mají ve srovnání s našimi pracovníky rázem a definitivně o dva tisíce korun na výplatní pásce méně. Vezmeme-li v úvahu fakt, že valná většina u nás zaměstnaných cizinců jsou v dělnických profesích, pak jsou ony dva tisíce procentně dost podstatnou částí jejich příjmu.
Přičteme-li k tomu ještě skutečnost, že v zemích našich sousedů, jejichž občané tvoří podstatnou část zaměstnaných cizinců, došlo ke zlepšení ekonomik, které se projevilo už tak odlivem zájmu o práci u nás, bylo jasné, že hrozba hromadného ukončování pracovních poměrů cizích státních příslušníků u nás byla více než reálná. Zejména velké podniky, a tedy velcí zaměstnavatelé upozorňovali na problém. Zdůrazňovali, že tato realita je v příkrém rozporu s politikou vlády zaměřenou na podporu flexibilního trhu práce a jde proti zájmům našich podniků a ohrožuje jejich prosperitu.
Je potřeba ocenit, že ministerstvo financí velmi otevřeně přijalo argumenty podnikatelské sféry, diskutovalo o nich. A dalo podnikatelům za pravdu. Iniciovalo proto novelu zákona o daních z příjmů, kterou se již v průběhu zdaňovacího období 2008 změní podmínky pro poskytování základní slevy na dani podle zákona o daních z příjmů tak, že umožní přiznat tuto slevu na dani poplatníkům (daňovým nerezidentům) bez jakýchkoliv dalších zákonných omezení již při stanovení měsíční zálohy na daň.
Na začátku února ministerstvo financí publikovalo opatření, kterým se „u daňových nerezidentů (zahraničních zaměstnanců) v případě poskytnutí slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona (tzv. základní sleva na poplatníka) upravuje způsob vybírání záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti v průběhu roku – tj. budou stanoveny za stejných podmínek a ve stejné výši, jako u českých daňových rezidentů. V žádném případě se nemění výše roční daňové povinnosti u daňových nerezidentů ČR (zahraničních zaměstnanců). Celoroční daňová povinnost u zahraničních zaměstnanců za zdaňovací období 2008 bude pak vypořádána podle platné právní úpravy v zákoně o daních z příjmů.“