PRŮMYSLOVĚ VYRÁBĚNÉ PANELY ZE SLÁMY ZPŘÍSTUPNILY TRADIČNÍ STAVEBNÍ HMOTU SOUČASNÉMU STAVEBNICTVÍ. ŠANCE SE OTEVÍRÁ I ZEMĚDĚLCŮM, KTEŘÍ MOHOU ZPENĚŽIT ODPAD Z DOSAVADNÍ PRODUKCE.
Po venkovních úpravách je domek ze dřeva a panelů z obilných vláken k nerozeznání od klasického cihlového
Znovu objeveného materiálu se chápou stavební firmy
Domy stavěné ze slámy se patrně stanou běžnou součástí našich sídel. Příkladem může být Velká Británie, kde těchto domů stojí již 300 tisíc. V České republice jich bylo postaveno zatím jen několik, ale zájem o tyto stavby stoupá. Stavebním firmám se otevírá nový prostor pro podnikání. „Již máme pro příští rok objednávku na 28 domů nedaleko Prahy, úspěšně se prodej ekopanelů rozvíjí také na Českobudějovicku,“ vyjádřil se jednatel společnosti Ekodesky Stramit Jan Bareš. V příštím roce předpokládá postavit 50 těchto domů. Firmu založil před čtyřmi lety. Krátce předtím se s technologií použití slámy ve stavebnictví seznámil ve Velké Británii. Na základě vlastního vývoje postavil výrobní linku pro lisování slámy na ekopanely v Jedousově nedaleko Přelouče. Linka má kapacitu 500 000 čtverečních metrů. Samonosné panely lisované z obilní slámy za vysokého tlaku a teploty ve speciálním tvářecím zařízení se staly plnohodnotným stavebním materiálem. Letos na lince firma vyrobila 60 000 m 2 těchto panelů, z toho 40 procent exportovala, zejména do Nizemska. V příštím roce plánuje vyrobit nejméně dvojnásobný počet. Za letošní rok předpokládá obrat 15 milionů korun, v příštím roce zhruba 30 milionů korun. Zaměstnává 15 lidí, z toho přímo ve výrobě ekodesek má 10 zaměstnanců. „Každým rokem to narůstá,“ souhlasí se vzestupem zájmu o netradiční stavební materiál Bohumír Švec z firmy MTD, která svou strategii staví na využití moderních technologií pro dům. Od firmy Ekodesky nakupuje slámové panely a začala z nich stavět rodinné domky v okolí Prahy. Z montovaných slámových desek staví také firma Marstav eko. Zatím z tohoto materiálu postavila tři rodinné montované domky. V současnosti má rozestavěný domek na kraji Přelouče, kde je investorem město. Druhý domek začala připravovat firma minulý týden. „Barák lze přivézt na káře,“ ukazuje majitel firmy Milan Mareš jednoduchou přepravu slámových panelů. Pro běžný rodinný domek jako staví v Přelouči jsou ale potřeba dva kamiony. Jeden pro základní dřevěnou konstrukci, druhý pro ekodesky. Zájmu napomáhá cena. Metr čtvereční užitné plochy domku postaveného na bázi desek ze slámy přijde na 12 000 korun. To znamená rodinný domek ve velikosti 4+1 o zhruba 100 čtverečních metrech užitné plochy přijde na 1 280 000 korun. Z toho asi 200 tisíc připadá na dřevěnou konstrukci. Domek má dřevěná nebo plastová okna, střešní krytinou je šindel. Po venkovních úpravách se nerozezná od klasického cihlového domku, který by stál asi 1,9 milionu korun. Sláma zlevňuje výstavbu zhruba o třetinu. Má výborné tepelné vlastnosti, tím šetří uživateli za vytápění. Rozhoduje také rychlost. Domek bývá postaven během několika měsíců. Nemusí po dokončení několik týdnů nebo i měsíců zůstat neobydlen, nabízí příjemnou atmosféru v místnostech ihned po nastěhování. „Chceme přejít z názvu ekodesky na slámodesky,“ říká Mareš ke změně strategie stavební firmy. Pryč je doba, kdy veřejnost brala tento materiál s předsudky. Některými vlastnostmi sláma předčí jiné stavební hmoty. „Použití slámy přestává být extravagantním výstřelkem podivínských staveb, ale seriózní alternativou, která se vyplatí. Nikdo netvrdí, že bychom měli všichni stavět jen ze slámy, ale dům ze slámy je jednou z možných alternativ,“ uvedl pro Profit architekt Aleš Brotánek, předseda společnosti Ekodům (Profit č. 9/2003). Použití méně obvyklých materiálů pomohla výstavba dřevěných montovaných domků po loňských povodních. Slámové panely se začaly také používat pro půdní vestavby. Podle odborníků vykazují i zde dobré vlastnosti. Marstav eko již realizoval novou technologií asi dvacet půdních vestaveb. K těmto účelům používá slámové desky také stavební firma Miroslava Krška v Českých Budějovicích. Slámy je dost. Na jeden čtvereční metr panelu se spotřebují 23 kg slámy. Na postavení rodinného domku je potřeba 1000 m 2. Podle Oldřicha Mužíka z Výzkumného ústavu zemědělské techniky se ročně v České republice vyprodukuje 3,8 milionu tun slámy. Pro zemědělce představuje odpad, který se většinou zaorává. V poslední době se sláma začíná používat také k energetickým účelům. Například ČEZ začal přimíchávat do některých uhelných elektráren biomasu, kam se řadí i sláma. „Něco mi snad nechají,“ usmívá se Bareš nad možností, že by sláma vyprodukovaná na českých polích zmizela v elektrárenských kotlích. „V Česku je velký nadbytek slámy, někdy se zaorává. A přitom se může pro zemědělce stát dobrým zdrojem příjmů,“ tvrdí Zdeněk Abrham z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. „Zemědělství má šanci, aby se v tomto oboru uplatnilo,“ říká odborník na využití biomasy Václav Sladký. Po vstupu ČR do Evropské unie bude k průmyslovému využití slámy volných dalších půl milionu hektarů zemědělské půdy. Kromě Jedousova stojí linka na zpracování slámy do panelů jen v Německu. Vývoj linky stál Bareše 10 milionů korun, zájem odkoupit technologii chtějí v zahraničí. Firma nyní chystá výrobu linky pro slovenského odběratele u Košic, zájem projevili také podnikatelé z Polska a Bulharska.
Nejvíce slámy pro využití ve stavebnictví je z pšenice (produkce slámy v t/ha a celkem v tisících tun v ČR)
Pšenice ozimá 4,10 3556
Pšenice jarní 3,10 196
Žito 4,90 195
Ječmen ozimý 3,99 587
Ječmen jarní 3,50 1210
Oves 3,05 161
Pramen: VÚZT
