Zájemci, hlaste se

Prodej státního podílu v Českém Telecomu zřejmě začne až v příštím roce

Většina členů vlády sice zatím podporuje privatizaci Českého Telecomu na kapitálových trzích, ale před rozhodnutím kabinetu, které se dá očekávat začátkem prosince, se premiér a někteří ministři budou scházet se šéfy zahraničních telekomunikačních firem. Není vyloučeno, že se po těchto jednáních státní úředníci přikloní k přímému prodeji. K tomu ale budou muset najít pádný důvod, jako by byla například vysoká předběžná nabídka od některého zájemce. Pro vládu by bylo přijatelných zhruba 60 miliard korun, . Mimochodem, cena akcií Českého Telecomu se na pražské burze ve čtvrtek 25. listopadu vyhoupla až na 364 korun za akcii. Balík 51 procent akcií držený vládou tak má nyní na burze hodnotu přesně 60 miliard korun - bez jakýchkoliv prémií či diskontů. Statistiky prodejů telekomunikačních firem na burze navíc svědčí o tom, že spíše než s diskontem je v případě prodeje přes kapitálový trh třeba počítat s prémií. V roce 2004 bylo v Evropě prodáno přes akciové trhy sedm velkých telekomunikačních firem. Všechny prodeje lze hodnotit jako velmi úspěšné, protože vzhledem k velkému zájmu investorů se podařilo akcie prodat za cenu, která byla téměř o dvě procenta vyšší než průměrná cena v období šesti měsíců před oznámením transakce. Týdeník EURO má informace, že do minulého týdne se vládě ozvalo šest zahraničních operátorů. Problém je v tom, že až na France Télécom mezi nimi není žádný velký hráč (viz tabulka). Swisscom, který již roli strategického partnera vedle nizozemské KPN v konsorciu TelSource v České Telecomu do prosince 2003 hrál, se má sejít s premiérem Stanislavem Grossem toto úterý (30. listopadu).

Znovu na scéně.

Nepotvrzené zprávy uvádějí, že Swisscom je ochoten nabídnout zhruba 60 miliard korun. „Vedení Swisscomu by muselo velmi složitě vysvětlovat, proč loni vystoupilo z Českého Telecomu za 255 korun a nyní se zajímá o majoritu při tržní ceně 364 korun,“ tvrdí analytik Jan Schiesser z Atlantik FT. Týdeník EURO má informace, že pro Švýcary pracuje Bessel Kok, který byl dlouhá léta prvním místopředsedou představenstva Českého Telecomu. Swisscom nemá žádnou zahraniční akvizici, a tím pádem ani zkušenost s řízením zahraniční firmy (jeho pozice v TelSource byla čistě finanční). „Akvizicí Českého Telecomu by Swisscom nemohl realizovat žádné synergie v nákladech a není jednoznačně zřejmé, jak by jeho získání za necelé dvě miliardy eur zvýšilo hodnotu z pohledu akcionářů Swisscom,“ dodal Schiesser. Na druhé straně je Swisscom dostatečně kapitálově silný, aby mohl uskutečnit akvizici z vlastních prostředků bez použití úvěru nebo „leverage-buy-out“ operace. Firma měla připravenou hotovost na koupi Telekomu Austria, ten se však nakonec rakouská rozhodla prodat přes kapitálový trh. Swisscom od té doby lavíruje mezi rozhodnutím koupit jiného operátora nebo vyplatit peníze akcionářům.

České radiokomunikace varují.

Na přelomu listopadu a prosince se má v Praze objevit prezident dánské TDC Henning Dyremose. „TDC považujeme s ohledem na působení a výsledky dosažené v Českých radiokomunikacích za partnera pro vládu stěží akceptovatelného,“ komentuje šance TDC analytik Schiesser. O schůzku s Grossem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou a ministrem informatiky prý požádal i France Télécom. Pravdou je, že tato společnost by mohla být jediným důstojným protivníkem Swisscomu. Schiesser však tvrdí, že France Télécom na rok 2005 neplánuje žádnou investici nad 500 milionů eur, nižší částka by na koupi státního podílu v Českém Telecomu nestačila. Nicméně nelze vyloučit spojení Francouzů s nějakým finančním investorem.

Lobkowitz, Blecha, Mlynář.

Pro France Télécom (FTc) pracuje česká společnost Corsum Group. Tuto firmu na půl vlastní finančník Adam Blecha a bývalý poslanec Michal Lobkowicz. Oba mají blízké vztahy s ministrem Mlynářem a jsou provázáni s politiky Unie svobody. Blecha navíc byl ještě před několika měsíci členem dozorčí rady Českého Telecomu, do níž ho dosadil právě Mlynář. „Náš mandát je neoficiální, o spolupráci nás požádali přátelé z Francie, v níž můj společník dlouhá léta žil a má tam mnoho vazeb,“ vysvětlil týdeníku EURO Lobkowicz. „Pro France Télécom jsme sestavili seznam lidí, se kterými je dobré se v Česku setkat, pokud by měli zájem privatizovat. Začíná premiérem Grossem a přes ministry financí, informatiky a průmyslu a obchodu pokračuje k Fondu národního majetku. Informace, které jsme France Telecom poskytli, jsou veřejné a mohli by se je dočíst v tuzemských novinách, kdyby je odebírali. Žádné schůzky jsme France Telecom neorganizovali. Nechceme se vystavovat podezření ze střetu zájmů,“ dodal.

Jen se bavit nemá cenu.

Informace týdeníku EURO říkají, že o setkání s premiérem a kompetentními ministry však požádali nejen telekomunikační operátoři, ale i někteří velcí finanční investoři. Náměstek ministra financí Tomáš Prouza ale v rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, že ministr se s investory setkávat nehodlá. „Jde o rychlost prodeje, nemůžeme ztrácet měsíce jednáními o nekonkrétních vyjádřeních zájmu,“ řekl. (viz box).
Michal Lobkowicz však pravděpodobnost toho, že by FTc projevil o ČTc vážný zájem, odhaduje maximálně na padesát procent. „Ani my, ani ministerstvo financí či jiný tuzemský subjekt, neumí urychlit proces rozhodování o případné akvizici v tak velké firmě. Pokud chce ministerstvo financí už nyní mít na stole závaznou nabídku, pochybuji, že to mohou případní zájemci stihnout,“ dodal. Scénář privatizace tedy bude zřejmě následující (lidé blízcí privatizaci ho nazývají alibistickým): vláda začátkem prosince sice doporučí prodej na kapitálových trzích, ale s tím, že se ještě bude čekat do konce roku, zda se neobjeví strategický partner s vysokou nabídkou. Pokud se tak nestane, začne od počátku roku příprava privatizace prostřednictvím trhu. Při standardních lhůtách by k prodeji mohlo dojít v průběhu května.

Tomáš Prouza Není čas na zdvořilostní fráze Ministerstvo financí, propagátor privatizace Českého Telecomu přes kapitálový trh, jako by si v minulých týdnech dalo bobříka mlčení. Z reprezentantů státu byli slyšet jen zastánci prodeje strategickému investorovi, především ministr informatiky Vladimír Mlynář a poradce předsedy vlády Jan Mládek. V polovině posledního listopadového týdne se situace změnila a náměstek ministra financí Tomáš Prouza souhlasil s rozhovorem o postoji ministerstva. EURO: Proč ministerstvo financí podporuje prodej přes burzu? PROUZA: Základními důvody jsou rychlost, jasná cena a transparentnost. Stát má zájem prodat podniky určené k privatizaci tak, aby z nich v celkovém součtu získal co nejvíce. Nejde tedy jen o prodejní cenu, ale také o daňové implikace, které celkový výnos státu mohou velmi výrazně snížit a chybějící peníze je pak třeba hledat jinde.

EURO: Co myslíte jasnou cenou? PROUZA: V případě prodeje jakékoliv firmy přes burzu je cena nabídnutá za akcii neměnná. Nedávná historie privatizací přes burzu ve světě navíc ukazuje, že fáma o velkém diskontu není pravdivá. Na druhou stranu zkušenosti ukazují, že při jednáních se strategickými partnery dochází k postupnému stlačování ceny a vynucování různých závazků, které opět odčerpávají peníze ze státní pokladny. Stejné pravidlo platí pro rychlost transakce: zatímco harmonogram prodeje přes burzu je přesně znám a víte, kdy peníze dostanete, u prodeje vybraným partnerům dochází ke zpožděním, protahování jednání a často i ke krachu vyjednávání. To ostatně není česká výjimka, podobné zkušenosti má téměř každá privatizující země. Proto je prodej přes burzu v posledních letech stále obvyklejším řešením. Vedle toho je prodej strategickému partnerovi delší už ze samé podstaty věci, neboť je potřeba podstoupit due diligence, schvalování antimonopolními úřady a podobně, což transakci opět prodlužuje.

EURO: Kde je hranice pro ukončení diskusí o potenciálních kupcích a prodeji přes burzu? PROUZA: Pokud má vláda jasnou nabídku zájemců, že podnik koupí minimálně za takovou a takovou cenu, jistě má cenu o takové možnosti diskutovat. Pokud ale jde o rychlost prodeje, nemůžeme ztrácet měsíce jednáními o nekonkrétních vyjádřeních zájmu. Tuto strategii rádi používají zájemci, kteří chtějí dostat prodávajícího do časového presu a dosáhnout přijetí jednostranně výhodných podmínek.

Zájemci o koupi Českého Telecomu

• Austria Telecom

• France Télécom *Swisscom * *TDC *TeliaSonera

• Telenor

* Má zájem, jen když vláda rozhodne pro přímý prodej (M&A transakce) a je údajně připraven nabídnout 60 miliard korun.
** Mají zájem, avšak prý i řadu podmínek.