Především díky nedávno skončenému hokejovému mistrovství světa stojí v Praze nová multifunkční Sazka Arena. Projekt, jehož financování by bylo oříškem téměř pro každý český podnik. Co je na ní kromě technických vymožeností a publicity spojené s mistrovstvím nové, je způsob, jakým ji Sazka financovala.
Neobvykle.
Sazka vydala k refinancování výstavby Sazka Areny emisi eurobondů ve výši 175 milionů eur, přijatých k obchodování na lucemburské burze. V čem je takový způsob financování nový a neobvyklý? Jde jednak o první dluhopisovou emisi po vstupu České republiky do Evropské unie, za platnosti nového zákona o dluhopisech a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na českého emitenta je neobvykle vysoký i objem emise (přibližně 5,6 miliardy korun). Pro srovnání: z nestátních institucí emitovaly v loňském roce dluhopisy ve srovnatelném objemu pouze Komerční banka a Českomoravská hypoteční banka (ale vždy šlo o hypotéční zástavní listy). V případě Sazky vydávala dluhopisy nebankovní instituce, navíc bez externího investičního ratingu dluhopisů. Dluhopisy byly nicméně i tak úspěšně upsány a přijaty k obchodování na Lucemburské burze cenných papírů. V neposlední řadě šlo o historicky první emisi dluhopisů vydaných českým emitentem, u kterých emitent souhlasil s jejich zajištěním formou zástavního práva.
Řešení Sazky.
Otázkou zůstává, zda v případě eurobondů Sazky šlo o ojedinělou transakci, nebo o možný počátek nového trendu. Jaké jsou důvody, pro něž - podobně jako Sazka – mohou dát přednost eurobondům i další zájemci o financování?
Dluhopisy představují pro bonitní a dostatečně velké dlužníky obvykle nejlevnější způsob financování, mimo jiné i proto, že subjektu poskytujícímu financování nabízí ve srovnání s úvěrem jednodušší možnost diverzifikovat úvěrové riziko rozprodáním dluhopisů většímu počtu majitelů. Problémem u dluhopisů českých emitentů ale donedávna bylo zúžení kreditního spektra, jeden z vedlejších důsledků krize kreditní důvěry z let 1997 a 1998. Investoři jinými slovy donedávna nebyli ochotni investovat do dluhopisů s horším než investičním stupněm rizika, a dluhopisy tak nebylo možné používat k financování projektů s horší bonitou. Sazka ukazuje, že tento problém lze řešit – ať již kvalitním podnikatelským výhledem, či zajištěním dluhopisů aktivy emitenta.
Eurobondy jako zvláštní typ dluhopisů distribuovaných na evropském trhu a vydávaných na základě zahraničních zákonů mohou emitenty lákat širokým okruhem potenciálních investorů disponujících velkým objemem finančních prostředků, zavedenými a flexibilními zákony a delší dobou splatnosti ve srovnání s domácími dluhopisy. Minusem zůstává kursové riziko. U eurobondů denominovaných v eurech je nicméně pravděpodobné, že jeho váha bude - vzhledem k začleňování Česka do Evropské unie a předpokládaného přijetí eura - časem klesat. Bude zajímavé sledovat, zda se eurobondy jako způsob financování prosadí proti domácím dluhopisům, či u nás tradičnímu úvěrovému financování.
