Střední a východní Evropa může představovat příležitost pro odvětví private equity
Světu vládne finanční krize. V USA ji způsobilo především nekontrolované poskytování derivátů méně bonitním klientům. Ve střední a východní Evropě se problém rozšířil o starý známý faktor – měnovou nestabilitu.
Mnoho změn
Střední a východní Evropa v posledních deseti letech vzkvétala. Zejména proto, že její ekonomiky se stále více integrovaly do evropského systému. Jednotlivým podnikatelům to však přineslo riziko kurzových pohybů vůči euru. Donedávna bylo možné se mu vyhnout, neboť banky (většinou zahraniční) byly ochotné poskytovat půjčky a úvěrové linky v eurech. Díky nim mohli podnikatelé kompenzovat kurzové výkyvy výběrem částky potřebné k pokrytí nákladů v eurech.
Finanční krize však přinesla mnoho změn. Mnoho místních měn bylo značně znehodnoceno a přístup k zahraniční je stále složitější. Úvěry jsou poskytované pouze nejméně rizikovým případům. Banky navíc revidují svá úvěrová portfolia a snaží se co nejvíce a v nejkratším čase eliminovat úvěry s příliš vysokým rizikem.
Znehodnocení měny znamená pro postižené společnosti další zátěž pro likviditu – jak při nákupu zboží, tak při splácení závazků v eurech. Problémem je, že banky v současnosti nejsou schopné ani ochotné zajišťovat likviditu a spíše se soustřeďují na očištění svých bilancí. Společnosti se špatnou úvěrovou bonitou navíc čelí tomu, že zhoršování finančních podmínek dává bankám právo požadovat předčasné splacení dlužných částek v době, kdy není dostupná možnost refinancování.
Šance
Toto prostředí je velmi zajímavé pro odvětví private equity, zejména pro venture fondy, turnaround fondy, buy-out fondy a distressed-debt fondy. Vysvětlení lze nalézt v koncepci jejich podnikání.
Venture fondy obvykle investují do zdravých společností s vysokým potenciálem růstu. Většinou investují do vlastního kapitálu. V některých případech však také do mezzanine kapitálu. Na oplátku pak fond obvykle získává menšinový podíl. Nedostatek úvěrů a půjček v eurech by měl venture fondům umožnit vstup do některých společností. Nazývají se „věřitelé poslední záchrany“.
Turnaround fondy fungují obdobně. Obvykle investují do vlastního kapitálu, zřídka pak do mezzanine kapitálu. Zásadní rozdíl spočívá v profilu cílové společnosti. Turnaround fondy investují do společností postižených krizí. Typická investiční kritéria jsou následující. Důvody krize musejí být identifikovatelné, práh rentability dosažitelný do dvou až tří let a výstup do pěti až sedmi let. Cílem většinou je získat majoritní podíl.
Hlavním předmětem podnikání buy-out fondů není investovat kapitál do společností, ale získávat v nich podíly či podniky a dále je prodávat. V prvním případě připadne kupní cena společníkům, respektive akcionářům. Ve druhém korporaci, která podnik prodává. Běžným východiskem z nadměrné zátěže likvidity je v poslední době divestice (prodej) okrajových částí podnikání – takzvané firesales. Tyto fondy se zde začínají uplatňovat.
Koncepce distressed-debt fondů se zásadně liší. Tyto fondy odkupují se značnou slevou finanční závazky společností, které se ocitly v tíživé situaci, na neregresním základě. Věřitelům společnosti to přináší výhodu ve formě možnosti odstranit rizikovou položku ze svých výkazů. Přínos pro společnost pak spočívá v tom, že takové transakce s sebou často nesou restrukturalizaci balíku závazků a vyšší aktivitu věřitele.
Příležitostí je tedy mnoho. Otázkou zůstává likvidita.
Dostatek peněz
Odpověď na otázku, zda máme „kapsy plné peněz“, zní jednoznačně ano. V roce 2007 bylo pro region střední a východní Evropy získáno 4,25 miliardy eur. Z nich však bylo pouze 3,01 miliardy eur investováno. Přinejmenším 586 milionů eur se vrátilo prostřednictvím „výstupů“. Za rok 2007 to představuje přebytek 1,6 miliardy eur. Dle odborníků na fondy lze přibližně třináct až patnáct procent této částky přičíst venture (12,9) a turnaround fondům (0,2), zbytek pak buy-out fondům (77,2 procenta). Často lze zaslechnout, že se odvětví po rekordním období 2003 až 2007 dostane do potíží v oblasti získávání finančních prostředků. V prvním a druhém čtvrtletí 2008 však tomu tak nebylo. Nakonec byl získán kapitál ve výši téměř 80 procent toho upsaného v prvním a druhém čtvrtletí 2007. Až ve třetím čtvrtletí roku 2008 podíl klesl na 30 procent. Další vývoj je nejistý. Navzdory současnému poklesu investičních zdrojů však prostředky na trhu stále existují.
Výhled do budoucna
Finanční krize, nezabezpečené závazky v eurech a znehodnocení měny by pro některé společnosti mohly v příštích letech představovat smrtící kombinaci, protože se banky drží nazpět a omezují ve střední a východní Evropě aktivity. To však může představovat dobrou příležitost pro odvětví private equity. Pro venture fondy proto, že některé společnosti mohou být donucené začít o nich uvažovat jako o zdroji financování. Pro turnaround fondy a distressed-debt fondy proto, že podstata tohoto prostředí s sebou nese investiční příležitosti. Pro buy-out fondy pak v kontextu firesales.
Pojmy
Private equity – znamená zjednodušeně správu soukroméno kapitálu. Nebo také střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za podíl na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodované na burze a které mají potenciál pro tvorbu hodnoty v budoucnu.
Mezanine kapitál – kombinace podřízeného dluhu a vlastního kapitálu. Slouží jako spojnice mezi úvěrem získaným zastavením aktiv (dluhovým financováním) a použitím vlastního kapitálu.
