PENZIJNÍ REFORMA I do budoucna zůstanou základem pro vyplácený důchod peníze z dosavadního, průběžného systému. Jak bude velký, politici zatím jasně neřekli. Propočty ukazují na pokles oproti dnešku o čtvrtinu až polovinu. Proto je třeba se zajistit vlastními penězi.
PENZIJNÍ REFORMA
I do budoucna zůstanou základem pro vyplácený důchod peníze z dosavadního, průběžného systému. Jak bude velký, politici zatím jasně neřekli. Propočty ukazují na pokles oproti dnešku o čtvrtinu až polovinu. Proto je třeba se zajistit vlastními penězi. Produkty ke spoření a pojištění je přitom vhodné kombinovat.
České politické strany se sice dohodly na tom, že i v budoucnu má být hlavním zdrojem financování důchodů průběžný systém, nicméně propočty dopadů jednotlivých variant penzijní reformy přinesly dost alarmující zjištění. I návrh penzijní reformy podle ČSSD, která by logicky měla být sociálně citlivá, by znamenal postupný pokles relace penzí k průměrné hrubé mzdě na úroveň 25 procent ze současných zhruba čtyřiceti.
Ať to dopadne s penzijní reformou jakkoli, zpřesňující se demografické prognózy ukazují, že se občané budou muset zajistit na penzi také vlastními penězi. Protože stát podporuje nejen penzijní spoření, ale i životní pojištění, vyplatí se minimálně tyto dva produkty zkombinovat. Je současně rozumné se jich držet i do budoucna, protože podpora ze strany státu by měla výrazně posílit. Samozřejmě vhodné je v případě dostatku finančních zdrojů přidat i krátkodobější spoření stavební, které stát dotuje přímo.
ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Životní pojištění se od ostatních možných způsobů zajištění na penzi odlišuje svým principem. Peníze se klientům vyplácejí v případě pojistné události, tedy zpravidla úmrtí pojištěného nebo jeho dožití konce trvání pojistného vztahu.
Klasické životní pojištění má právě tu výhodu, že hned od svého vzniku chrání klienta a jeho rodinu před dopady některých tragických událostí. To je jeden z důvodů, proč je rozumné začít životním pojištěním.
Poskytuje totiž dvě výhody: zabezpečí určené osoby anebo dědice v případě smrti klienta, a ten neztratí možnost dalšího spoření, když nebude mít dost peněz například v důsledku trvalé invalidity. Plnění v případě vzniku plné invalidity totiž obvykle spočívá ve zproštění klienta, plateb pojistného, přičemž za něj dál spoří pojišťovna a klient dostane při dožití konce pojištění stejnou částku, jako kdyby pojištění platil.
Druhým důvodem, proč začít u životního pojištění, je fakt, že s věkem roste cena rizikové složky pojištění. U mladšího člověka je riziko úmrtí z mnoha důvodů menší. Proto se vyplatí uzavřít pojistku co nejdříve, aby člověk za ochranu neplatil zbytečně mnoho.
Třetím důvodem je existence daňových úlev. Fyzická osoba může odečíst z daní až dvanáct tisíc ročně, pokud je výplata dávek naplánována nejdříve v 60. roce života pojištěného a délka pojištění je nejméně pět let. Poslední politická jednání přitom dospívají k návrhu zákona, který by měl tuto formu státní podpory výrazně zvednout, odečíst z daní by mělo být možné ročně až 60 tisíc korun. Daňové úlevy lze uplatnit i u důchodového pojištění nebo pojištění pro případ smrti či dožití, eventuálně pojištění pro případ dožití. Zkrátka, musí jít o takové pojištění, při němž se tvoří dlouhodobá finanční rezerva.
Pojištění na život a důchod existuje celá řada, jen některá jsou však určená k tvorbě finanční rezervy a lze u nich za určitých podmínek uplatnit daňové úlevy. Pojištěn totiž může být člověk i na krátké období třeba tří pěti let. Tato pojištění lze sjednat, aniž by se v průběhu pojištění tvořila finanční rezerva určená k výplatě na konci pojištění. Slouží jen k ochraně před rizikem, nikoliv k zajištění se na stáří, a proto u nich nelze uplatnit daňové úlevy.
PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ
Nástrojem zajištění na stáří, který byl k tomuto účelu přímo vytvořen, je penzijní připojištění. To nekryje žádná rizika (v omezeném smyslu riziko invalidity, kdy lze dříve než ve stanovené době začít pobírat invalidní penzi), celá spořená částka jde ovšem na tvorbu úspor, z nichž je později klientovi buďto vyplaceno jednorázové odbytné, anebo dostává penzi.
Výhodou penzijního připojištění je státní příspěvek, který okamžitě přináší jednorázové výrazné zhodnocení ukládaných peněz. Řídí se výší úložky - nejvyšší dotace činí 150 korun na měsíční úložky od 500 korun výše. Roční pojistné až do výše 12 tisíc korun ročně lze odečíst od základu daně. I u této formy pojištění počítají politici s vyšší státní motivací. Fondy samozřejmě vklady svých klientů zhodnocují výnosy z investic. Ty v zájmu ochrany střadatelů musí mít spíše konzervativní charakter, i tak ale zpravidla suverénně předčí výnosy z bankovních vkladů. Klient tak získává dvojí, složené zhodnocení. První od státu a druhé od penzijního fondu. Ten samozřejmě zhodnocuje nejen úložku, ale i připsaný státní příspěvek.
Přestože principem penzijního připojištění je střádání peněz, i zde může dojít k výplatě různých dávek. Základem je starobní penze. Podmínkou nároku na její vyplácení je dosažení věku stanoveného penzijním plánem fondu. U invalidní penze je podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Výsluhovou penzi lze vyplácet tehdy, pokud účastník dosáhl doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem. Pozůstalostní penze náleží pozůstalým při úmrtí účastníka, anebo prostě osobě, kterou klient určil ve smlouvě. Podmínkou nároku na starobní penzi je vždy pojištěná doba nejméně 60 kalendářních měsíců. Starobní penzi lze vyplácet až po šedesátém roku života. Pro výsluhovou penzi činí nejkratší pojistní doba 180 kalendářních měsíců (15 let) a pro invalidní penzi opět šedesát měsíců.
Namísto penze může klient zvolit jednorázové vyrovnání, tedy jednorázovou výplatu naspořené částky (plus zhodnocení). Připojištění lze také z různých důvodů předčasně ukončit. Pak náleží klientovi tzv. odbytné. Může je ale dostat jen účastník připojištění, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou (bez toho, aniž by se jeho prostředky převedly k jinému fondu). Výše odbytného odpovídá naspořené částce (ovšem bez státního příspěvku) plus zhodnocení.
DALŠÍ MOŽNOSTI
Když člověk vyčerpá všechny státní podpory, může spořit i prostřednictvím dalších produktů, které mu přinesou minimálně jistotu návratu vložené částky plus minimální výnos nad úroveň výnosu bankovního vkladu. Jde například o stavební spoření, které stát rovněž podporuje dotací ve výši maximálně 3000 korun ročně. Jeho cyklus je ovšem pětiletý.
Produkty zajišťující návratnost investice plus minimální výnos jsou například i indexové či prémiové vklady. Na těch se zhodnocují prostředky v návaznosti na splnění určitých podmínek, jakými jsou třeba posuny měnových kurzů.
STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK U PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ
(v korunách)
|Výše příspěvku účastníka|Státní příspěvek |
| 100 až 199|50 + 40 % z částky nad 100 Kč |
| 200 až 299|90 + 30 % z částky nad 200 Kč |
| 300 až 399|120 + 20 % z částky nad 300 Kč |
| 400 až 499|140 + 10 % z částky nad 400 Kč |
| 500 a více|150 Kč |
Pramen: Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem
