Národní hřebčín v Kladrubech nad LabemV Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem chovají proslavené plemeno koní již více než 400 let. Nyní starokladrubáci chtějí na seznam kulturních památek organizace UNESCO. Vedle toho ovšem areál nabízí i podnikatelské příležitosti.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem
V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem chovají proslavené plemeno koní již více než 400 let. Nyní starokladrubáci chtějí na seznam kulturních památek organizace UNESCO. Vedle toho ovšem areál nabízí i podnikatelské příležitosti.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem patří mezi nejstarší velká chovatelská zařízení na světě. A právě nyní skýtá zajímavé podnikatelské příležitosti. Památka totiž nutně potřebuje rozsáhlé investice. Již v roce 2005 se zde začalo s intenzivní péčí o krajinu. „Od druhé světové války se na krajinu zapomínalo. Je potřeba začít obnovovat 40 kilometrů dlouhé aleje, což se nám daří od loňského roku,“ říká ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová. V první fázi podle ní lidé vysázeli přibližně 400 mladých stromků, další etapy budou následovat. Areál dále čítá desítky zanedbaných budov, potřebuje kanalizaci, vodovody, elektřinu. „Řádově jde o stovky milionů korun. Jenom nejnutnější opravy si vyžádají 300 milionů korun,“ vyčísluje Gotthardová.
Chybí i hala za miliony
Hřebčín také potřebuje novou jízdárnu. Původní je z 18. století a rozměrově dávno neodpovídá moderním požadavkům, například pro trénink kočárových koní. Prostorná hala, která by se v zimě využívala i pro pořádání řady akcí, představuje rovněž investici v řádu desítek milionů korun. Vybudovat je ale potřeba i další ubytovací a stravovací zařízení. „Stávající, včetně Císařského hostince, kapacitně nejsou schopny pojmout zájem návštěvníků,“ vysvětluje ředitelka.
K ustájení koní vlastněných soukromými osobami může nově sloužit bývalá odchovna, kde je ideální prostor i pro turistické středisko, ubytování v pokojích, karavanech či stanech. Celé rekreační zázemí by přitom bylo oddělené od hřebčína. „Návštěvníky zde vítáme, ale na prvním místě je pohoda pro koně, aby nebyli přetěžováni. Ročně se zde vystřídá 30 tisíc turistů a jejich počet stoupá,“ dodává Gotthardová.
UNESCO je čest, ne peníze
Hřebčín založil v roce 1563 císař Maxmilián II. Po velkém požáru byl areál obnoven za vlády císaře Josefa II. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918. V současnosti je areál jedním z domácích kandidátů na zápis do listiny chráněných objektů UNESCO. „Pro hřebčín by to byla velká čest. Na druhou stranu by to ale znamenalo obrovský příval turistů,“ poznamenává Lenka Gotthardová. Rozhodnutí se očekává v horizontu přibližně deseti let, takže je dost času se na nové podmínky připravit. Samotný zápis by ale neznamenal přístup k dalším penězům.
„Nejsou na to uvolněny další fondy. Památka musí žít z toho, že přiláká více návštěvníků,“ dodává ředitelka.
