RAKOUSKO - RYCHLE A JEDNODUŠE U všech zakládaných živností je povinná registrace u místní pobočky živnostenského úřadu, podnikatel musí kontaktovat místní finanční úřad kvůli DIČ a místní úřad příslušný pro sociální pojištění. Ve většině případů je nutná i registrace v obchodním rejstříku u příslušného místního soudu.
RAKOUSKO - RYCHLE A JEDNODUŠE
U všech zakládaných živností je povinná registrace u místní pobočky živnostenského úřadu, podnikatel musí kontaktovat místní finanční úřad kvůli DIČ a místní úřad příslušný pro sociální pojištění. Ve většině případů je nutná i registrace v obchodním rejstříku u příslušného místního soudu. V případě přijetí zaměstnanců je nutno přihlásit se u Územní nemocenské pokladny.
Živnosti se v Rakousku rozdělují podle živnostenského zákona do tří základních skupin:
1)Volné, u nichž není potřeba specifická praxe, vzdělání nebo profesní zkouška. Vyžaduje se pouze jejich registrace.
2)Regulované živnosti jako například řezník nebo truhlář. V tomto případě je nutné prokázat kvalifikaci, například dokladem o profesních nebo manažerských zkouškách.
3)Další činnosti, jako kosmetičky, fotografové nebo podnikání v maloobchodě. Také zde jsou třeba odborné nebo manažerské zkoušky.
Členství v obchodní komoře je povinné.
NĚMECKO - ÚŘEDNÍKY SI PLATÍM, VYŘIZUJÍ ZA MĚ
Podnikatel musí navštívit oddělení pro registraci podnikání na místním městském úřadě, kde je mu po předložení osobních dokladů a případně povolení pro regulované typy živností podnik zaregistrován. Úřad sám potom informuje finanční úřad kvůli DIČ, dále příslušnou komoru, pod kterou živnost spadá, úřad práce a zdravotní pojišťovnu. V případě, že podnik má zaměstnance, je mu úřadem práce přiděleno i registrační číslo podniku a městský úřad informuje oborový svaz. Zápis do obchodního rejstříku je nutný až od určité výše obratu, zisku, majetku podniku, a závisí i na dalších okolnostech.
Samotná ohlašovací povinnost probíhá u příslušné instituce podle druhu živnosti:
1) U volných živností registrací a zápisem do rejstříku průmyslové a obchodní komory.
2) U 127 řemesel vyjmenovaných v zákoně o řemeslech (například malíř nebo tesař) je nutné získat povolení na základě vzájemného uznávání dokladů o profesní způsobilosti. Povinný je zápis a členství v místní komoře řemesel.
3) V případě níže uvedených živností se potřebná licence vydává po prokázání praxe a splnění některých specifických požadavků. Samozřejmě i zde je možné uplatnit české potvrzení o kvalifikaci nebo praxi. Konkrétně se jedná o tyto živnosti:
- osobní a nákladní přeprava
- podnikání v oblasti bezpečnosti
- výroba a obchod se zbraněmi
- obchodník s nemovitostmi, investičními a finančními produkty
- domovy důchodců
- licitátoři
- autoškoly
- zastavárny
Členství ve zmíněných komorách je v Německu povinné.
VELKÁ BRITÁNIE - BYROKRACII NEZNAJÍ
Založení podniku je v této zemi velmi jednoduché, rychlé a není zatíženo takřka žádnou zbytečnou papírovou prací. Velká Británie nemá institut živnostenského podnikání, nahrazuje jej šířeji pojatý takzvaný sole trader.
Na internetových stránkách příslušného daňového úřadu (inland revenue) je k dispozici dvoustránkový formulář, jehož pomocí žadatel zaregistruje svůj podnik a zároveň se i přihlásí k sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Zda daná živnost patří k regulovaným, nebo volným, je možné zjistit na stránce: www.dfes.gov.uk/europeopen. Zde jsou také informace, kde případně žádat o uznání kvalifikace, které je v této zemi pojímáno poměrně benevolentně. Určitá specifická pravidla platí ve Velké Británii ve stavebnictví. Členství v profesních komorách není povinné.
