Miliardy pro venkov hned tak nepřijdou
Program Sapard je vzýván jako jedna ze stěžejních finančních pomocí Evropské unie kandidátským zemím. Ještě v období před vstupem jim má přinést finance do zemědělství. Zároveň je však také tvrdě kritizován, protože jeho spuštění se ve většině zemí stále odsouvá. Na jedné straně je jinak unijní premiant Maďarsko Evropskou komisí v rámci Sapardu takřka zatracován, na druhé se v první vlně do programu dostalo Bulharsko, které nepatří k největším favoritům z hlediska vstupu do Evropské unie. Česko zatím stále vyjednává. Odvolávám, co jsem odvolal. Oč méně se Evropské unii chce zveřejňovat konkrétní termíny, které kandidáty pro vstup zajímají, o to zběhlejší jsou její představitelé ve formulování omluv, proč se ten který termín nepodařilo splnit. Ukolébavka agrárního komisaře Franze Fischlera tak naposledy ke dvouletému opoždění Sapardu zazněla na text „Evropská komise i kandidátské státy objem práce nezbytný pro rozjezd financování zemědělských projektů podcenily . K Praze přitom komisař dodal, že její agentura už do konce tohoto roku bude v Bruselu akreditována, a tudíž přijdou i peníze. Pro letošní i příští rok se počítá s příspěvkem po 22 milionech eur. Klasickou kritickou připomínku skrývala Fischlerova poznámka: „Nehledáme, na čí straně je míč, ale Praha zatím Bruselu nesdělila, že by dokončila vlastní akreditaci této agentury. Řádný kus másla na hlavě má však zřejmě sama komise, protože Fischlerova rétorika je letos mírnější než loni. Tehdy komisař věděl jasně, kde míč je: „na straně kandidátských zemí . Mluvčí komise Gregor Kreuzhuber loni v říjnu prohlásil: „Je šance, že pro většinu kandidátských zemí budou peníze vyčleněny ještě letos. Nestalo se. Premiant propadá. Jak byl bruselský agrární šéf Fischler ve svém letošním vyjádření hodně diplomatický, tak na adresu Maďarska si servítky nebral. Když říkal, že žádný z uchazečů „zpoždění nezpůsobil nějakou skutečnou chybou , uvedl Maďarsko jako výjimku. S maďarským ministrem zemědělství prý měl „skutečný spor a nechal se slyšet, že Maďaři proto do konce tohoto roku agenturu Sapard ani peníze mít nebudou. Týdeník EURO má ovšem informace, že nedávná změna v křesle maďarského ministra zemědělství znamenala výrazné zlepšení vztahů v agrární oblasti mezi Budapeští a Bruselem. Polsko, v němž má zemědělství ještě větší váhu než v Maďarsku, si Fischler kritizovat netroufl. Takže se ozvali sami Poláci. Ti mají ročně v rámci Sapardu dostávat 171,6 milionu eur. „Dvouletý odklad ze strany unie znamená zpomalení příprav polského venkova na vstup do společenství, konstatoval prezident Polské agrární burzy Jan Cieselski. A polský vyjednavač v Evropské unii Wladyslav Piskorz ještě přitlačil, když řekl, že jeho země by měla dostat peníze ze Sapardu snad už letos v říjnu. Druhá vlna. „Dvouleté zpoždění tu je. Ale podívejte se, kdo a kdy byl přijat do Sapardu v první vlně. Bulharsko letos 1. června, Estonsko v těchto dnech. To je vše. A my máme ujištění, že Česká republika bude určitě ve druhé vlně. Navíc je přislíbeno, že peníze určené na tento rok se budou moci využívat nejen až do konce roku 2002, ale zřejmě i později, věří generální ředitel agentury Sapard na ministerstvu zemědělství Petr Buchal. Tvrdí přitom, že Brusel záležitost skutečně podcenil. „Vždyť až letos v únoru jsme podepsali s unií základní rámcovou dohodu o Sapardu. Teprve na tu může navazovat víceletá finanční dohoda, vysvětluje. Jeho kolegyně Milena Vicenová dodává: „ Možná se zdá zvláštní, že třeba Bulharsko už v programu pracuje a my ne. Ale každá země má svůj vlastní přístup. Například Bulhaři zvolili co nejjednodušší cestu, kladli si co nejméně podmínek. My se snažíme vyjednat podmínky pro nás co nejvýhodnější. Právě vyjednávání podmínek, které vlastně určují, na co unie v rámci Sapardu peníze kandidátským zemím poskytne, je zjevně tím nejdůležitějším. Velmi stručně vyjádřeno: Brusel třeba může dávat finance na své priority – například ekologizaci zemědělství v kandidátských zemích, ty však naopak třeba stojí o investice do modernizace potravinářské výroby. Unie si přitom chce velice dobře ohlídat, zda se její eura nerozkutálejí. V minulých dnech kontrolovala přípravu v regionálních odborech Sapardu v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Praze speciální evropská mise. „Její šéf Manuel Rodrigues nás přitom upozorňoval, že nemáme nic zbytečně urychlovat. Teď nám totiž unie ještě může radit, ale až jí postoupíme naší akreditaci, pak už jen bude vyžadovat striktní plnění podmínek projektů. Takže sice hrajeme o čas, ale také o kvalitu, míní Vicenová. „Právě v tomto období, kdy ještě nejsme akreditováni, je pro podnikatele nejvýhodnější předkládat projekty, jež chtějí ze Sapardu financovat. Teď jim je totiž naši pracovníci mohou upravit tak, aby byly co nejpřijatelnější, vychytat chyby, tvrdí Bouchal. „Až se Sapard spustí, pak už projekty budeme posuzovat jen systémem přijat – nepřijat, snaží se Buchal probrat podnikatele z letargie, do níž je sapardovské sliby–chyby přivedly.
