Spotřebitelské soutěže jsou nuceny pokoušet zdravý rozum zákazníků Víte, kolik dlažebních kostek je položeno na Staroměstském náměstí? Také se občas divíte, proč vás nějaká firma v rámci propagace svých výrobků a vyhlášené soutěže o ceny doslova přepadne otázkami podobného typu? Nutí ji k tomu současná právní úprava. Organizací soutěže chce daná firma využít nejefektivnějšího, nejlevnějšího a nejprůhlednějšího způsobu, jak přilákat zákazníky a odlišit se od konkurence, aniž přitom ovšem poruší zákon.
A o jaký zákon jde? Hádali byste možná zákon o regulaci reklamy. Nikoli, řeč je o platném zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Ve svém § 1 odst. 5 zakazuje pořádat soutěže, ankety a jiné akce o ceny, jejichž výherce je určen náhodným výběrem, např. slosováním, pokud hodnota jednotlivé nepeněžité výhry překročí 20 tisíc korun a pokud by jeden organizátor soutěží v jednom kalendářním roce vyplatil na nepeněžitých výhrách více než 200 tisíc korun.
TRESTUHODNÁ NÁHODA?
Pokud jste si např. zakoupili časopis s odpovědním lístkem, kupon zaslali organizátorovi, který jej vytáhl z osobního automobilu naplněného statisíci odpovědními lístky, a vy jste tento automobil právě tímto losem vyhráli, vězte, že onen organizátor uspořádáním takové soutěže porušil zákon. A mohl by dostat pokutu až do výše deseti milionů korun bez ohledu na to, že státu řádně uhradil veškeré související daně. A nelze ani vyloučit případné trestněprávní důsledky.
Položením znalostní otázky organizátor vyloučí náhodný výběr výherce (výhercem se stane např. nejdříve doručená správná odpověď) a tím i aplikaci loterijního zákona obsahující zmíněný zákaz. Současně se pobaví nad leckdy pestrými odpověďmi.
Regulace hazardu je potřebná, o tom není pochyb. Musí chránit ty, kteří hazard nepovažují za prostředek odreagování a volnočasovou aktivitu, kterou si mohou dovolit zaplatit (stejně jako sobotní golf), ale za prostředek nabytí finančních prostředků. Je ale možno považovat spotřebu sušenek nebo poslech rádia za potenciální prostředek k nabytí dalšího jmění ve smyslu vkladu do sázkové hry, aby takovýto zákaz soutěží byl potřebný a odůvodněný? Domníváme se, že nikoli. Regulace státu v této oblasti jako by suplovala náš zdravý rozum.
Návrh nového zákona o sázkových hrách, který má nahradit zákon o loteriích, již připustil, že prověřování průměrného IQ či schopnosti odhadu spotřebitele prostřednictvím soutěžních otázek opravdu není vítaným vedlejším produktem regulace onoho skutečně škodlivého hazardu. Umožňuje tedy soutěže za stanovených podmínek pořádat. Nicméně dle našeho názoru bylo možné, a troufneme si říci, že i potřebné, zajít mnohem dále a přestat marketingové soutěže považovat za sázkovou hru vůbec. Nákup sušenky přece za vklad do sázkové hry považovat nelze. Opravdu ne!
SUŠENKA NENÍ LOS
Vklad je dobrovolný přesun hodnoty od účastníka k organizátorovi, za který účastník nezískává žádné protiplnění. A přitom doufá, že hrou náhody (nebo, chcete-li, díky štěstí) mu organizátor tuto hodnotu mnohonásobně vrátí. Ale zakoupená sušenka je přece již protiplněním zaplacené kupní ceny. Navíc si ji kupujeme, abychom si pochutnali či doplnili kalorie. A to, že by nám mohl druhý den zastavit před domem jejich plný kamion jako bonus, si v této fázi nepřipouštíme. Trvají-li zákonodárci na nějaké rozumné regulaci těchto soutěží, pak je možné využít zákon o reklamě. Ulevili bychom více stranám. Ono spočítat celkový počet dlažebních kostek na Staroměstském náměstí a vyhodnotit sto tisíc odpovědí také něco stojí.
Nemluvě o kapacitě správních úřadů, které se budou moci zabývat skutečným hazardem namísto zjišťování, zda někdo ty kostky opravdu spočítal, či zda určení jejich počtu přece jen není věcí náhody.
Nový zákon o sázkových hrách je nicméně po březnovém usnesení vlády opět na svém začátku. Evropská unie jej pro rozpor s evropským právem odmítla a ministerstvo financí má přepracovaný návrh předložit vládě do letošního června. A tak se s otázkami typu „Jaký je nejlepší čtyřnohý přítel člověka?“ budeme setkávat ještě minimálně rok. Anebo nás zákonodárci překvapí a zmíněný § 1 odst. 5 zákona o loteriích zruší.
Prověřování IQ či schopnosti odhadu spotřebitele prostřednictvím soutěžních otázek opravdu není vítanou součástí regulace škodlivého hazardu.
