NOVÝ ZÁKON O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK JEŠTĚ ANI NEZAČAL PLATIT A UŽ SE MLUVÍ O POTŘEBĚ JEHO NOVELIZACE. TU SI ZŘEJMĚ VYNUTÍ NÁMITKY JAK ZE STRANY ZADAVATELŮ VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍ, TAK ZE STRANY "SOUTĚŽÍCÍCH". MEZI NIMI JSOU I STAVEBNÍ FIRMY.
Značné výhrady mají jak zadavatelé, tak účastníci tendrů Současnou úpravu zadávání veřejných zakázek platnou v České republice kritizovala Evropská unie zejména pro neprůhlednost tendrů a údajně velký prostor pro korupční praktiky. V případě, že by ČR příslušný zákon neuvedla v soulad s předpisy EU, mohla by přijít o přibližně 70 miliard korun z evropských fondů, které by měly do republiky přijít v následujících dvou letech. Už dnes, tedy více než dva měsíce před 1. květnem, od kterého má zákon začít platit, se ovšem ukazuje, že ho zákonodárci „spíchli“ poněkud horkou jehlou. PŘÍLIŠ ŠIROKÝ OKRUH ZADAVATELŮ
Jednou z novinek zákona je rozšíření okruhu zadavatelů také na firmy ovládané veřejným subjektem. Týká se tak například i Pražských služeb, které většinově vlastní hlavní město Praha - přitom tato firma podniká bez finanční podpory svého vlastníka nebo státu. „To je nad rámec požadavků směrnic Evropské unie,“ tvrdí generální ředitel této společnosti Lubomír Němejc. Podle jeho slov znevýhodní fakt, že Pražské služby musí zadávat veřejné zakázky, firmu v konkurenčním boji a omezí její pružnost. „Společnost se může dostat i do situace, kdy se sama nebude moci o veřejnou zakázku ucházet, protože by nestihla ve stanovených lhůtách vybrat podle zákona své vlastní dodavatele,“ upozornil Němejc. Nový zákon tak pro Pražské služby a další podobné instituce zřejmě přinese spíš problémy.
ÚŘEDNÍCÍ SE BOJÍ OBSTRUKCÍ Dalším paragrafem nového zákona, který se dočkal kritiky, je pasáž upravující způsob námitek proti rozhodnutí o vítězi tendru či proti průběhu výběrového řízení. Podle některých odborníků dokonce hrozí, že vzniknou firmy s nulovým obratem, které se budou zabývat blokováním veřejných zakázek. Leona Petrášová z Krajského úřadu ve Zlíně říká, že celé řízení by mohlo být některými účastníky záměrně blokováno prostřednictvím odvolávání uchazečů. Vedle eventuálního zpochybnění výsledků soutěže také proto, že nemuseli projít do užšího seznamu uchazečů, přestože vyhověli kvalifikaci. „Zákon mi neříká, jak mám provést tento výběr. Výběrem lístečků z klobouku?“ ptá se Petrášová. Nejasná metodika je přitom v přímém rozporu se snahou zákona o co největší průhlednost tendrů. „Firma, která vyhoví kritériím a nebyla obeslána, se těžko smíří s tím, že vypadla jen na základě limitovaného počtu uchazečů,“ doplnil Tomáš Pfeffer z jedné poradenské firmy. Zákon totiž v současné podobě omezuje počet účastníků neotevřeného typu výběrového řízení minimálně pěti a maximálně dvaceti subjekty. ZÁKON OTEVŘE STAVEBNÍ TRH PRO CIZÍ FIRMY
Podle nové legislativní úpravy nebude možné zvýhodňovat při zadávání veřejných zakázek domácí firmy - ve veřejných soutěžích musí mít zahraniční subjekty naprosto rovnoprávné postavení. To se může výrazně projevit například ve stavebnictví - polské nebo maďarské firmy staví za ceny srovnatelné s tuzemskými. Ve hře je přitom dost - stát a obce utrácejí ročně za stavební zakázky více než sto miliard korun. Otázkou však je, kdo, kde a jakým způsobem by řešil případné spory mezi zadavatelem soutěže a firmou z jiné země. Jen ve výjimečných případech, jako jsou živelné katastrofy nebo bezpečnost státu, bude možné výběrové řízení obejít. To znamená, že by se do budoucna již neměl opakovat případ výstavby dálnice D47, který vláda bez vypsání výběrového řízení svěřila předem vybranému subjektu. „Taková řízení, jaké bylo na dálnici D 47, tento zákon předem vylučuje,“ řekl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec.
SPORY KOLEM MINIMÁLNÍ ČÁSTKY
Dalším ustanovením zákona, který vyvolává diskuzi, je uzákoněná minimální hranice pro vypsání veřejné soutěže ve výši dvou milionů korun. Ta je podle názoru odborníků nastavena příliš vysoko, protože zvláště regionální projekty se často realizují v nižších nákladech. „Každý zadavatel zakázky má právo si tuto hranici libovolně snížit. Jen v mém rezortu jsem minimální částku pro vypsání soutěže snížil na půl milionu korun,“ reagoval na námitky ministr Němec. N a nutnost snížit tuto částku upozorňovali při projednávání v parlamentu také senátoři, kteří by též chtěli zkrátit na polovinu 60denní lhůtu stanovenou pro předložení námitek proti výsledku veřejného řízení. Ministr Němec slíbil, že všechny uvedené připomínky zapracuje do plánované novely.
VEŘEJNÁ ZAKÁZKA PODLE ZÁKONA
Veřejnou zakázkou se rozumí zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce. Jejím zadavatelem musí být stát, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek či jiná právnická nebo fyzická osoba, ovládaná veřejnou institucí, případně na této instituci závislá. Zakázka musí být z více než 50 % financována zadavatelem. Soutěž je nutné vypsat vždy, když předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesahuje dva miliony korun.
