Stanovisko Svazu podnikatelů ve stavebnictví reflektuje v podstatě stanovisko celé podnikatelské sféry. Nový zákoník práce přijatý sněmovnou zaměstnavatele velmi zklamal a jsme přesvědčeni, že v konečném důsledku zklame i zaměstnance. Vláda slibovala zákoník liberální, s novým principem právní úpravy podle zásady „co není zakázáno, je dovoleno“.
I povšechným pohledem na zákon však zjistíme, že toho, co je zakázáno, je naprostá většina a prostor pro smluvní volnost se proti současnému stavu v podstatě nezměnil. Kritika Unie k rigidní úpravě pracovního práva zůstává v platnosti a je oprávněná.
Vláda slibovala moderní zákoník práce. Skutečnost je taková, že zákon není navázán na občanskoprávní úpravu a po přijetí nového občanského zákoníku bude muset být zásadně přepracován. To vážně zpochybňuje stabilitu zákoníku práce jako významné součásti českého právního řádu.
Vláda slibovala zákon jednoduchý a přehledný. Zákon je ovšem méně přehledný než dosavadní a pro drobné podnikatele nesrozumitelný, o běžných občanech nemluvě. Do zákona, který má o třetinu více ustanovení než v současné době platný, byly začleněny části, které jsou prozatím zahrnuty v jiných právních předpisech. Jestliže dnes platný zákoník práce byl více než čtyřicetkrát novelizován, pak po sloučení několika dalších zákonů bude nutně docházet k ještě častějším změnám.
Podnikatelé očekávali větší prostor pro možnost dohody se zaměstnancem o délce pracovního poměru, délce zkušební doby, způsobech a termínech ukončení pracovního poměru, možnostech přidělení k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Možnost flexibilních dohod je nepochybně v řadě případů v zájmu samotných zaměstnanců. Omezení smluvní volnosti spolu s nedůvodnou ochranou některých skupin zaměstnanců (zaměstnanci na rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením) zaměstnanost nepodpoří. Zákon chrání i zaměstnance, kteří jednají proti zájmům zaměstnavatele - nedodržují předepsaný léčebný režim v období pracovní neschopnosti, porušují pracovní kázeň, řádně nepracují a tak dále. Tento fakt bude v konečném důsledku vést k tomu, že zaměstnavatelé budou omezovat počet zaměstnanců na nejmenší možnou míru. Zákoník práce nebude proto působit jako podpora zaměstnanosti, ale právě obráceně. Tuto skutečnost si uvědomují i racionálně uvažující oborové organizace působící zejména na firemní úrovni.
Při projednávání návrhu zákona vláda i Poslanecká sněmovna ignorovaly stanoviska zaměstnavatelů, odborné veřejnosti, zástupců vysokých škol. Úloha tripartity byla v daném případě suspendována. Tvrzení, že podnikatelská sféra vstoupila se svými připomínkami a náměty až do závěrečné fáze projednávání vládního návrhu zákona, nejsou pravdivá.
PAVEL NOVÁK, autor je vedoucí legislativně právní sekce Svazu podnikatelů ve stavebnictví
