Rasmussen mohl slavit, kdyby Sikorski slíbil, že nebude kandidovat
Pokud na výročním summitu NATO přece jen padlo jméno nového generálního tajemníka – koho jiného než dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena – znamenalo by to, že Poláci ustoupili a rozhodli se nenominovat svého ministra zahraničí Radka Sikorského. Turky se totiž povedlo „zpacifikovat“ ještě před začátkem jednání. Summit skončil minulou sobotu 4. dubna, tedy po uzávěrce tohoto čísla. Podívejme se tedy alespoň do zákulisí výběru nového šéfa aliance.
Pozor na Varšavu
Kandidaturu favorita volby Rasmussena až donedávna veřejně blokovalo pouze Turecko, podle něhož má dánský politik velmi špatnou pověst v muslimském světě.
Nicméně turecký prezident Abdullah Gül minulý týden v Bruselu oznámil, že jeho země už Rasmussenovi bránit nehodlá. „Nejsme proti nikomu, ani proti Rasmussenovi, pokud se stane oficiálním kandidátem. Patří k nejdůležitějším a nejúspěšnějším ministerským předsedům v Evropě,“ řekl prezident Gül.
Rasmussen splňuje všechny čtyři základní předpoklady pro novodobého šéfa NATO: je z Evropy, má za sebou zřetelnou politickou kariéru, což mu dává sílu a manévrovací prostor, umí obstojně francouzsky a Američané ho (hlavně za podporu invaze do Iráku) mají rádi.
Ankara podle všeho definitivně ustoupila, vzápětí se ale objevil další Rasmussenův „nepřítel“: Varšava. Poláci totiž odmítli svým spojencům slíbit, že jejich ministr zahraničí Radek Sikorski nepodá „natruc“ formální kandidaturu, a celý proces tak nezablokuje. Generální tajemník se volí zásadně jednomyslně.
„Představa, že na summitu uslyšíme jméno nového generálního tajemníka, tento týden padla,“ řekl bruselskému zpravodaji týdeníku EURO diplomatický zdroj blízký vedení NATO těsně před jednáním. To samé pak veřejně zopakoval mluvčí NATO James Appathurai. Varianta, že na summitu zazní jméno nového generálního tajemníka, je podle něj „velmi nepravděpodobná“. „Bylo by to hezké, ale daleko spíš jde o přání a spekulace médií než o skutečnost,“ dodal Appathurai.
„Sikorski sice nemá prakticky žádnou šanci, nicméně Poláci odmítají dát záruky, že nebude kandidovat. V takové situaci bude nadále probíhat vyjednávání v zákulisí, dokud se nedosáhne jasné shody na jednom jméně,“ řekl zdroj týdeníku EURO. Na zákulisní vyjednávání je dost času, současný šéf Aliance Jaap de Hoop Scheffer má smlouvu do konce července.
Truckandidát Sikorski
Fakt, že Sikorski je outsider, si uvědomují i samotní Poláci. „Polský kandidát nemá šanci uspět,“ řekl minulý týden například bývalý polský premiér Leszek Miller. A hned současnou polskou vládu vyzval k podpoře Rasmussena. „Hodně pro nás udělal. Teď nastal čas mu to vrátit,“ dodal.
Česko zatím – alespoň oficiálně – nikomu podporu nevyjádřilo. Zástupci státu zde v Bruselu ale dávají jasně najevo, že jejich favoritem je Rasmussen. Právě proto je „trochu“ zaskočila věta šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga, který počátkem minulého týdne prohlásil, že Radek Sikorski má podporu všech čtyř zemí Visegrádské skupiny. Tedy včetně Česka.
„Takové vyjádření podpory středoevropskému kandidátovi mělo smysl udělat někdy před měsícem. Bylo by vidět, že země Visegrádu drží pospolu,“ tvrdí jeden z bruselských diplomatů. „Teď si to vysvětlujeme tak, že pan ministr byl asi trochu unavený a ospalý,“ dodal.
Na Schwarzenbergův výrok vzápětí „překvapeně“ reagoval prezident Václav Klaus. „Tato kandidatura nebyla nikdy projednána na žádném relevantním grémiu. Prezident republiky předpokládá, že jde o soukromý názor pana Schwarzenberga,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
