Bývalý středočeský hejtman David Rath by měl jít za příjímání úplatků na osm až devět let do vězení. V závěrečné řeči to dnes soudu navrhl státní zástupce Petr Jirát. Podle něho by také bývalému vrcholnému politikovi měl propadnout veškerý majetek. Stejný trest Jirát navrhl i Kateřině Kottové a jejímu manželovi Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.
Krajský soud v Praze v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.
Jirát uvedl, že by v obžalobě nic neměnil. Proti předchozím návrhům v závěrečné řeči se jeho představy o trestech pro 11 obžalovaných příliš nezměnily. U osmi obžalovaných zvolil stejné tresty jako dříve, a to od pěti do devíti let vězení. Výjimkou byl manažer zdravotnické firmy Jan Hájek, kterému místo nepodmíněného trestu navrhl podmínku.
Status spolupracující obviněné Jirát opět přiznal podnikatelce Ivaně Salačové, která dříve dostala podmínku a dnes jí byl tento trest navržen znovu. Salačová se k uplácení přiznala a svědčila proti ostatním. Podmíněný trest stejně jako minule Jirát navrhl manažerovi stavební firmy Václavu Kovandovi.
Čtěte: Soudkyně Králová zůstává ve funkci. Kárný senát jí pouze snížil plat
Rath je přesvědčen o tom, že bude znovu odsouzen. V reakci na závěrečnou řeč státního zástupce prohlásil, že kdyby existoval trest smrti nebo trest doživotní práce v jáchymovských dolech, tak mu ho Jirát také navrhne. Jeho advokát Roman Jelínek je přesvědčen o tom, že by měl být zproštěn obžaloby. Tvrdí, že Rath nepřijímal úplatky. Dle něj se neprokázalo ani to, že by věděl o manipulování krajských veřejných zakázek nebo že by je sám ovlivňoval. Právník zpochybnil také roli Salačové, která podle něj vypovídala proti ostatním jako „naučený student“.
Policie obžalované pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Podle Jiráta z vyšetřování a soudního procesu jednoznačně vyplynulo, že Rath, Kottovi a Lucia Novanská, jejíž firma podle spisu organizovala některé zmanipulované zakázky, nastavili systém na ovlivňování tendrů. Systém podle Jiráta fungoval tak, že Kottovi přizpůsobovali veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.
Zmanipulované zakázky se podle spisu týkají rekonstrukce zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice. Za zajištění vítězství v tendru pak brali úplatky, o které se podle obžaloby Kottovi s Rathem dělili. Peníze na úplatky podle Jiráta pocházely z toho, že závěrečné ceny za jednotlivé zakázky byly uměle navýšeny. Rath a Kottovi chtěli podle obžaloby za ovlivnění zakázek úplatky přes 48 milionů korun. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.
Přečtěte si také:
Odvolací soud znovu zprostil viny bývalého primátora Thomu
Rathova dvojí prohra
Život a doba dotačního hnízda: hlavně, že se čerpá
