Odvážný program Baracka Obamy...
Celý podtitul: Odvážný program Baracka Obamy, jehož hlavními body jsou stimulace, reformy a regulace, zasáhne všechny podnikatelské i průmyslové činnosti
Inaugurace
(jako perex)
Pro prvních sto dnů má Obama velmi mnoho úkolů. Měli bychom se však ptát, kdy oněch prvních sto dnů skutečně začalo? Nově zvolený prezident Barack Obama vstupuje do Oválné pracovny v době, kdy Spojené státy americké zažívají jedno z nejhorších ekonomických období od Velké hospodářské krize ve třicátých letech. Obama se však začal aktivně zapojovat do ekonomické reorganizace dlouho před 20. lednem, kdy oficiálně nastoupil do funkce. Dlouhé týdny společně s týmem svých poradců sondoval podporu pro plán masivní stimulace, který má znovu nastartovat americkou ekonomiku. Obamův tým jednal s Ministerstvem financí USA i s Kongresem, kde zjišťoval, zda je možné nově nastavit finanční
(navazuje text)
záchranný program, aby byl nasměrován na pomoc vlastníkům domů bojujících o přežití. Je pravděpodobné, že Kongres uvolní brzy po oficiální inauguraci z programu na záchranu finančního systému TARP (Trouble Asset Relief Program) částku v objemu 350 miliard dolarů.
Zapomeňme pro tuto chvíli na senzační titulky a zaměřme se na podstatu Obamova troufalého programu. Od okamžiku jeho zvolení se nezdá, že by chtěl ustoupit od velkých a nákladných plánů na reformu zdravotního pojištění nebo od řešení obrovských energetických a ekologických potíží, kterým USA čelí. Obama zároveň trvá na úpravě špatně fungujícího systému regulace finančních služeb, který by měl zajistit vládě kontrolu nad 21. stoletím.
Obama přislíbil výdaje v řádu stovek miliard dolarů do oblasti infrastruktury, plánuje daňové odpočty pro jednotlivce i pro firmy a chce pomoci nejvíce zasaženým státům USA. Všechny tyto úkoly vygenerují v nejbližších letech rozpočtové schodky přesahující bilion dolarů. Můžeme hovořit o odvážných nadějích. Konzervativci v oblasti fiskální politiky se děsí, ale Obama s klidem zenového mistra říká: Naše země se musí do řešení těžkých problémů pustit, nemůže si totiž dovolit nic neudělat.
Vůdčí osobnosti podnikatelské sféry se nyní budou muset naučit proplouvat zcela novými politickými poměry ve Washingtonu. Budou se muset přizpůsobit úplně nové sestavě hráčů i naprosto novému souboru problémů, které vystupují do popředí. Nová administrativa, která slibuje, že bude nejaktivnější vládou za několik posledních desetiletí, je přesvědčena, že potenciální dopad jejího vládnutí bude znát ve všech oborech. „Washington se stane centrem obchodního světa po mnoho příštích let,“ říká Stanley Collender, ředitel Qorvis Communications, poradenské firmy se sídlem ve Washingtonu.
Někteří pozorovatelé se podivují, že se Obamův tým snaží bojovat na tolika frontách současně. „Zamyslíte-li se nad vším, co nás čeká, můžete si představit něco jako talíř s horou lívanců. Jednotlivé lívance představují trh s nemovitostmi, automobilový průmysl, finančnictví či špatný stav infrastruktury. Všemi těmito vrstvami se chce nová administrativa zabývat. K tomu si přidá ještě problematiku zdravotnictví, potíže v podnikatelské sféře a čtrnáct dalších témat,“ říká Thomas J. Donohue, prezident Americké obchodní komory. Dodává, že je otázkou, zda se celá věž „nezhroutí vlastní vahou“.
Existují nejrůznější odhady, jaké priority pro prvních sto dnů Obama a jeho tým oficiálně vyhlásí. Spojenci, kteří pomohli demokratům a Obamovi k vítězství, využívají svůj vliv, aby prosadili mezi nejvyšší priority přijetí zákona usnadňujícího vznik odborových svazů. Skupiny obchodníků v čele s obchodní komorou naopak tlačí na to, aby byl tento bod prozatím odsunut. Další lidé od Obamy očekávají, že se obratem začne věnovat zdravotnictví, protože se obávají, že období, během něhož bude možné protlačit velké politické změny, bude krátké.
Jedním z nejdůležitějších počátečních úkolů bude vypracovat stimulační plán na ozdravení hospodářství, který počítá s částkou téměř bilion dolarů, a především zajistit jeho schválení v Kongresu. Uskutečnění tohoto cíle nebude jednoduché, protože všichni – lobbisty a zájmovými skupinami ve Washingtonu počínaje a celou armádou ekonomů, politických analytiků či vědců konče – mají naprosto odlišné představy, na co by měly být peníze vynaloženy. „Čeká je pořádná dřina, aby své názory sladili a dospěli k dohodě,“ myslí si Daniel Clifton, hlavní politický analytik Strategas Policy Research, poradenské firmy sídlící ve Washingtonu.
Předpokládejme, že bitvy o stimulační plán novou vládu neochromí a Obama se bude věnovat i jiným politickým úkolům. Záchytným bodem je schválení rozpočtu. Pokud nově nastupující administrativa schválí nový rozpočet koncem února, můžeme si učinit první jasnou představu, jak bude z hlediska financování možné pokračovat v jednotlivých programech. Lobbisté v oblasti energetiky se domnívají, že vláda by mohla na jaře v hrubých obrysech načrtnout své energetické a ekologické plány. Je téměř jisté, že se bude hovořit o systému obchodování s emisemi, který si klade za cíl kontrolovat emise oxidu uhličitého přidělováním obchodovatelných povolenek. Technická náročnost a náklady spojené s vytvořením takového systému pravděpodobně způsobí, že se prvních reálných kroků v tomto směru nedočkáme dříve než koncem tohoto roku.
Obdobný časový rámec lze očekávat u dalšího vládního projektu, jehož cílem má být rozšíření zdravotní péče. Koncem jara předloží jak nová administrativa, tak demokraté v Kongresu podrobnější návrhy. Poté mezi nimi vypuknou velké tahanice.
Nebyl by to Washington, kdyby chybělo dohadování o daních. Kvůli ekonomické krizi není tato otázka na pořadu dne. To se však změní. Daň z převodu nemovitostí by měla do příštího roku klesnout na nulu. Platnost většiny daňových úlev z příjmu a z kapitálových zisků, které zavedl Bush, vyprší příští rok. Pravděpodobně již letos na podzim začne Kongres jednat s novým prezidentským úřadem o revizi daňových sazeb pro fyzické i právnické osoby.
Všechny jmenované body přispívají k tomu, že zažíváme jedno z nejživějších období ve Washingtonu za několik posledních desetiletí. Je také zřejmé, proč – nehledě na Obamovu protilobbistickou rétoriku – bude Washington přecpaný lobbisty víc než kdy dříve. Jen zřídka bývá na stole vyloženo takové množství zásadních otázek.
Box s. 35:
Prvních 100 dnů – a několik navíc
Jak bude Obama zvládat ekonomickou agendu? Nabízíme předpovědi jednání Washingtonu v příštích měsících.
Polovina zimy
Únor bude zasvěcený nejdůležitějšímu úkolu, kterým je dohoda s Kongresem o plánu na stimulaci ekonomiky a o zefektivnění současného programu na pomoc bankovním institucím. Neúspěch v těchto bodech by negativně ovlivnil celý další Obamův program.
Konec zimy
Rozpočet by měl být schválen do konce února, ale počítejme s ním v březnu. Zaměřme se na směřování peněz. Vzhledem k závratnému schodku přinese rozpočet první jasný nástin, kolik Obamův tým plánuje utratit v jednotlivých oblastech.
Začátek jara
Část ekologických výdajů bude zahrnuta ve stimulačním balíčku. Obama by však chtěl v tomto směru udělat mnohem víc. Jsou připraveny plány na zvýšení energetické účinnosti a zvětšení podílu obnovitelných zdrojů. Začnou jednání o systému obchodování s povolenkami, jehož cílem je kontrola emisí oxidu uhličitého. Žádné reálné kroky v tomto směru však nelze očekávat dříve než ke konci roku 2009.
Konec jara
Oba rivalové, kteří chtějí mít hlavní slovo v diskusi o zdravotnictví – vláda a zákonodárci – by měli představit podrobné návrhy reformy zdravotního pojištění. Lze očekávat, že s koncem jara získají odlišná názorová východiska konkrétnější obrysy, protože ti, kterým bude hrozit porážka, se začnou ze všech sil bránit.
Podzim
Daně zpočátku zůstanou v pozadí, ale nebude tomu tak navždy. Daň z převodu nemovitostí by měla do příštího roku klesnou na nulu. Téma úpravy daňových sazeb pro fyzické a právnické osoby začne být aktuální na podzim. Klíčovou otázkou je, zda bude oživení dostatečné, aby mohl Obama pomýšlet na to, že opět zahrne zvýšení milionářské daně do své agendy.
Box s. 35:
Šetřil Franklin Delano Roosevelt příliš na výdajích?
Byla politika Nového údělu neúspěšná? Mnoho konzervativců to tvrdí a poukazují na hlubokou recesi, která se projevila v letech 1937 až 1938. Adam Cohen z New York Times ve své nové knize Nothing to Fear: FDR’s Inner Circle and Hundred Days that Created Modern America (Není se čeho obávat. Úzký okruh lidí okolo Franklina Delano Roosevelta a sto dnů, které stvořily dnešní USA) poukazuje na skutečnost, že to byl právě Roosevelt, který rozhodl omezit výdaje v oblasti veřejně prospěšných prací a v dalších programech podporovaných státem, což urychlilo pokles hospodářství.
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
