Jak je to se zaměstnancem, který byl vzat do vězení? Jak se dozvím, že je ve vazbě a nemá třeba jen neomluvenou absenci? Mohu s ním rozvázat pracovní poměr? Pokud pracovní poměr nerozváži a počkám na jeho propuštění, jak je to se zdravotním pojištěním -musím jej za něj platit ve výši odpovídající minimální mzdě?
Jana Horová Připomeňme, že vazba je zajišťovací prostředek určený k tomu, aby ten, kdo je obviněn ze spáchání trestného činu:
- nemohl uprchnout nebo se skrývat proto, aby se trestnímu stíhání vyhnul,
- nemohl působit na dosud nevyslechnuté svědky a spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,
- nemohl opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán, nebo dokonat trestný čin, který připravoval nebo o který se pokusil.
Naproti tomu k výkonu trestu odnětí svobody dochází až po dokončeném trestním řízení, na základě pravomocného (vykonatelného) odsuzujícího rozsudku soudu. Tedy až poté, co byla pachateli trestného činu (odsouzenému) prokázána vina a uložen trest odnětí svobody.
Vzetí zaměstnance do vazby proto samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním, jímž porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Z téhož důvodu je možno dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. f).
Naopak odsouzení za trestný čin je za určitých okolností důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 písm. a) nebo k výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Podmínkou však je, že:
- zaměstnanec byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok,
- nebo by byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců.
Pokud by zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr se zaměstnancem už v době, kdy je zaměstnanec ve vazbě, bylo by takové rozvázání neplatné. (Důsledky takového protiprávního postupu a možnosti obrany zaměstnance upravuje § 61 a § 64 zákoníku práce.) Stejným případem je situace, kdy odsouzení ještě nenabylo právní moci, nebo kdyby byl zaměstnanec odsouzen na kratší dobu, než stanoví zákoník práce. Výše zmíněná možnost ukončení pracovního poměru se nevztahuje ani na případy, kdy je zaměstnanec odsouzen pouze podmínečně, nebo když je odsouzen „pouze“ za nedbalostní trestný čin. Zaměstnanec by se mohl bránit i v případě, kdyby zaměstnavatel nesprávně posoudil intenzitu porušení pracovní kázně.
Výkon vazby nebo trestu odnětí svobody, jestliže nedojde k ukončení pracovního poměru, pak považujeme za překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu nepřísluší náhrada mzdy.
O vzetí do vazby jsou povinny orgány činné v trestním řízení vyrozumět (bez průtahů) zaměstnavatele. Jde-li o nástup k výkonu trestu odnětí svobody, pak je na zaměstnanci, aby o tom zaměstnavatele informoval.
Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 22 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo mu byla udělena milost anebo trestný čin byl amnestován. (Při krácení dovolené z uvedených důvodů neplatí, že zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.)
Plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění za osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody je stát. Pojištěnec je plátcem pojistného, jestliže je zařazen k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě.
Osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě jsou poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, a proto jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění a nemocenského pojištění podle zvláštní právní úpravy.
