Lepší ziskovost mohou bankám přinést ajťáci, půjde to ale pomalu I tradičně dobře vydělávající české finanční instituce už se potýkají s poklesy příjmů. Měřeno výnosností kapitálu, jsou na tom ve srovnání se Západem stále dobře, ale zlaté časy skončily. „V roce 2007 to mohlo být za všechny banky zhruba 20 až 25 procent, loni už to ale bylo kolem třinácti procent a tendence je klesající,“ konstatoval na konferenci pořádané týdeníkem Euro v pražském hotelu The Augustine Pavel Čejka, správní ředitel, člen představenstva a náměstek generálního ředitele Komerční banky.
Ziskovost si banky mohly vylepšovat snižováním nákladů, to ale nejde donekonečna. K růstu může pomoci dobře se vyvíjející ekonomika, která má podle odhadů letos vystoupat o dvě procenta, čímž by se dostala do čísel, v nichž se naposledy pohybovala v roce 2010. Tím si ale také nemůže být nikdo úplně jistý. Asi nejjistějším směrem je pro banky využívání informačních technologií a nabídka moderních služeb. To ale u finančních institucí není zrovna nejrychlejší ani nejsnazší cesta.
Schizofrenní kolega „Svým způsobem za to může komplexnost IT infrastruktury. U jejího zavádění zpočátku nikdo neřešil celkovou architekturu, hrálo se o podíly na trhu a jejich udržení. Výsledkem jsou stovky aplikací a dodavatelů u každé banky,“ připomněl Pavel Šiška, partner v oddělení podnikového poradenství společnosti Deloitte, jehož firma byla jedním z partnerů akce.
Banky, které ve svém provozu kombinují 400 až 450 aplikací zajišťujících vše od internetového bankovnictví až po pobočkové a centrální systémy, se tak dostávají do situace, kdy je jakákoli změna nákladná a trvá dlouho. Přitom podle Šišky je nyní IT podobnou komoditou jako elektřina v devatenáctém století. Každý už si nemusí vyrábět vlastní, ale může využít služeb centrálních dodavatelů. Banky by tak mohly fungovat třeba na principu cloudu. Dojít lze až ke konceptu podobnému virtuálnímu operátorovi. Může to být příležitostí pro nové hráče, ale kamenným bankám budou podobné trendy trvat déle. „Naše aplikace jsou jako zamotané špagety a banky se potýkají s tím, jak z toho udělat něco moderního,“ připustil Čejka.
IT se tak v bankovnictví stává schizofrenním kolegou – kooperace s ním je těžká, ale bez něj to nejde a s jeho pomocí vede cesta k výdělkům. A spolupráce na principu „nechtěného musení“ bude nejspíš ještě nějakých pár let trvat. „Řešením je, aby se banky učily novým technologiím a zároveň se měnilo jejich IT jako takové. Zatímco kdysi IT vyvíjelo vlastní aplikace, dnes se stává brokerem externích dodavatelů, do budoucna by mělo sbírat na trhu to nejlepší a inteligentně to integrovat do systému banky,“ vysvětlil Radek Hájek, CIO Československé obchodní banky.
Čekání na teenagera „Než se stane placení kdekoli díky moderním technologiím automatické, bude tomu předcházet propojování bankovního byznysu s retailem, multifunkčními kartami, mobilními aplikacemi a spolupráce se státní správou,“ uvedl další možnosti, jak vylepšit fungování bank díky IT, Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti MasterCard pro Česko a Slovensko, dalšího partnera Euro konference.
Podle jeho vize by díky spolupráci bank, zpracovatelů plateb, obchodníků a státní správy mohly vznikat aplikace, které k transakcím přidají možnost využívat věrnostní programy retailu nebo i kupony pro městskou hromadnou dopravu. Takovému rozvoji bankovního byznysu nebrání ani regulátor ani zákazník, který je schopen se ozvat i kvůli drobné změně zažitých služeb. Sám je ale na druhé straně ochoten zaplatit více za komfortnější služby, které mu pro transakce nabízejí konkurenti bank, jako jsou PayPal nebo Google Wallet.
Největším problémem pro posun bank do moderních služeb využívajících nové technologie je konzervativnost trhu související i s konzervativností bank samotných. „Banky se chovají v nových technologiích jako skupina teenagerů, kteří kopírují ty populární. Až například do cloudu úspěšně vkročí nějaká evropská instituce, ostatní ji budou následovat,“ prohlásil Jiří Černý, ředitel pro právní záležitosti v české pobočce Microsoftu.
Bankám mohou v cloudových službách ukázat cestu kampeličky. Ty mají jednodušší byznys, ale ČNB je tlačí do stejné pozice jako banky, splnění požadavků jim zvyšuje náklady, které by mohly ušetřit přesunem IT a služeb do „virtuální reality“. Banky se k nim mohou připojit později, ale budou postupovat opatrně a s ohledem na vlastní důvěryhodnost.
Bez ní by nemohly vyjít zákazníkům vstříc v individualizaci služeb a vylepšit byznys s využitím dat, která mají.
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
