Podmínky pro revoluci jsou skvělé, říká v rozhovoru německý filozof
EURO: Považujete současnou ekonomickou krizi za příznak toho, že kapitalismus se hroutí? MARX: Myslím, že je jasným důkazem správnosti mé teorie o zániku kapitalismu. Soudobá finanční a ekonomická krize je projevem postupného zániku kapitalistického výrobního způsobu. Přináší prohlubování koncentrace a centralizace kapitálu a další zbídačování proletariátu. Celosvětová krize kapitalismu může nastoupit až v okamžiku, kdy sám kapitalismus dosáhne globálních rozměrů. Tato podmínka je nyní splněna. Možná jsme s Bedřichem (Engelsem – pozn. red.) byli ve druhé polovině 19. století příliš optimističtí při hodnocení rychlosti, s jakou budou symptomy zániku kapitalismu narůstat. Přesto však považuji svou teorii zániku kapitalismu, stejně jako dialektický a historický materialismus obecně za platné teoretické vysvětlení, vůči němuž neexistuje jiná vědecká alternativa.
EURO: V čem vidíte příčiny hospodářského propadu? MARX: Jak jistě víte, v Komunistickém manifestu jsme buržoazii přirovnali k „čaroději, který již nemůže ovládnout podzemní mocnosti, jež vyvolal“. Ve své touze po hromadění zisku sami kapitalisté ničí předpoklady, na nichž je celý systém jejich moci založen a bez kterých nemůže existovat. Jejich touha po zisku je oslepuje natolik, že ztrácejí pud sebezáchovy a řežou si pod sebou větev. Základním rozporem kapitalismu je rozdíl mezi vysoce společenskou povahou práce za kapitalismu a kapitalistickou formou jejího přivlastňování. Důsledkem tohoto rozporu je krize z nadvýroby. Proletariát vytváří svou produktivní prací veškerou novou hodnotu a tím i nadhodnotu pro kapitalisty. Čili přináší jim zisk. Na druhé straně jsou mzdy dělníkům pro kapitalistu nákladem. Ve snaze zvýšit co nejvíce stupeň vykořisťování chtějí kapitalisté co nejvíce snížit podíl práce a zvýšit nadhodnotu. Proto usilují o zvyšování produktivity práce. Dělníci tak chudnou. Dříve nebo později tedy dojde k tomu, že nabídka spotřebních statků přesáhne kupní sílu dělnictva. Trhy se zahltí, zastaví se investice a začne se propouštět. Krize prohloubí centralizaci a koncentraci kapitálu a povede ke zvýšení relativního zbídačování proletariátu. Současný vývoj to jednoznačně prokazuje.
EURO: Jak byste chtěl ekonomickou krizi řešit? MARX: Tato otázka mi nepřísluší. Mně a mým soudruhům nikdy nešlo o reformování kapitalismu. Po vytvoření teorie dialektického a historického materialismu a pochopení hybných sil kapitalistické společensko-ekonomické formace jsem vždy pracoval na přiblížení sociální revoluce, která by vytvořila základy beztřídní komunistické společnosti. Čím bude krize hlubší a čím zásadnější dopady na soudobou globální společnost bude mít, tím blíže budeme světové revoluci a komunismu.
EURO: Jak byste ji ale řešil, pokud by kapitalismus musel z nějakých příčin zůstat zachován? MARX: Opakuji, to je absurdní otázka. Ale teoreticky: trochu jsme s Engelsem podcenili přizpůsobivost kapitalistických výrobních vztahů rozvoji výrobních sil. Zejména možnosti, které skýtala v tomto ohledu akciová forma kapitálu. Současná finanční krize a propady kapitálových trhů ale ukazují, že se blížíme zániku kapitalismu. Znovu dochází k rychlému zostřování základního rozporu kapitalismu a možnosti akciové formy vlastnictví výrobních prostředků se vyčerpávají. Neexistují důvody, proč by měl kapitalismus zůstat zachován. Bylo jen otázkou času, kdy si kapitalisté budou chtít přivlastnit i to málo, o co se dočasně dělili s pracujícími. Raději vyostří krizi celého systému a přivedou ho až k samému kraji propasti, jen aby se nemuseli s nikým dělit. Kapitalismus se čím dál víc stává překážkou pokrokového rozvoje lidstva a překážkou všestranného rozvoje každého člověka.
EURO: Jaký je váš názor na problém globalizace? MARX: Považuji ji za logický důsledek rozvoje kapitalismu, protože je to expanzivní společenský systém, který se začínal takto projevovat již za mého života. Koneckonců sám jsem popsal důsledky vlády Velké Británie v Indii v podobě zničení tradičních indických řemesel anglickou konkurencí založenou na strojové výrobě. Současná globalizace je důsledkem stejné honby kapitalistických vlastníků za nadhodnotou a je spojena s onou výše popsanou pružností akciové formy kapitálu. S Engelsem jsme měli za to, že problémy méně vyspělých zemí bude již řešit nová komunistická společnost a že se tak bude dít mnohem humánnějšími metodami, než jaké používá moderní kapitalismus. Globalizace je zákonitý projev kapitalismu, který zachvacuje jednu zemi po druhé. Se zrušením kapitalismu čekáme na chvíli, kdy tento proces ovládne celou planetu.
EURO: Je vhodný čas pro světovou revoluci? MARX: V mládí bych řekl, že je ideální. Po zkušenostech z 19. století jsem ale opatrnější. Současná hospodářská krize globálních rozměrů lidstvo nesporně světové revoluci přiblíží. Neumím však odhadnout, bude-li to stačit. Možná bude muset přijít ještě jednou či dvakrát, aby předvoj dělnické třídy přesvědčila, že čas vyvlastnění kapitalistických vlastníků nadešel a že komunismus je jediné možné řešení. Čas sociální revoluce se však rychle blíží. Myslím, že schopnost kapitalismu přizpůsobit vlastnické vztahy rozvoji výrobních sil dospěla již ke svému konci.
EURO: Co říkáte tomu, že vaše předpovědi ekonomického vývoje budoucnosti se nesplnily? MARX: Musím upřesnit, že se zatím nesplnily. Do budoucna jsem optimistou. Asi narážíte na určitý neúspěch mé teorie a ideálů při zavádění v Rusku. Tento argument ale neobstojí. Před Ruskem jsme totiž s Engelsem vždycky varovali. Zásadní překroucení naší teorie Leninem a později Stalinem mělo pro naši věc katastrofické důsledky. Ještě horší vliv pak měla každodenní realita ruského „socialismu“. Přitom šlo o typickou východní despocii se všemi typickými potlačovacími mechanismy známými již z carského Ruska. Realita společnosti SSSR se stala výsměchem našim snahám o emancipaci člověka v nové společnosti. Krach „socialismu“ sovětského typu vítám, protože se tím opět vytvářejí vhodnější podmínky pro prosazování našich skutečných ideálů. Zánik kapitalismu je objektivně nutný, na tom se nic nezměnilo.
*
BOX
Karel Marx**
Narodil se v roce 1818 v německém Trevíru. Studoval práva v Bonnu a v Berlíně, později přešel k filozofii. Pracoval jako novinář, vedle toho napsal velkou řadu politických spisů. V roce 1848 s Bedřichem Engelsem vydal Komunistický manifest, o 19 let později pak první díl Kapitálu. Zemřel v roce 1883 v Londýně. Ovlivnil svět více než kterýkoli jiný filozof v historii.
Michal Kučera (michal.kucera@euro.cz)
S přispěním Jana Kellera a Milana Sojky
